23 C 279/2020-58 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 454,60 Kč za dobu od 25. 10. 2014 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce zahraniční [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen původní věřitel) jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla dne 7. 10. 2014 uzavřena Smlouva o zápůjčce (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně poplatku za zpracování a poskytnutí zápůjčky ve výši 180 Kč s termínem splatnosti do 24. 10. 2014. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice. Ke sjednání zápůjčky došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce [anonymizováno]. Žalobce vyplatil peněžní prostředky žalovanému v hotovosti. Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti neuhradil, a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině zápůjčky částku 1 000 Kč. Po změně žaloby připuštěné usnesením Okresního soudu v Karviné č. j. 23 C 279/2020-45 ze dne 3. 11. 2020, které nabylo právní moci dne 2. 12. 2020, se žalobce domáhal zaplacení částky 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 25. 10. 2014 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Vzhledem k tomu, že žalobce je zahraniční právnickou osobou, zabýval se soud nejprve otázkou, zda český soud má právo rozhodnout v této věci a dále pak podle kterého právního řádu bude věc posouzena a rozhodnuta. Pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Vzhledem k tomu, že žalovaný má místo trvalého bydliště v České republice, a to v obvodu Okresního soudu v Karviné, byla věc posouzena a rozhodnuta Okresním soudem v Karviné, a to podle českého právního řádu s ohledem na skutečnost, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena podle českého právního řádu a realizována na území České republiky. 4. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 7. 10. 2014, Faktury – výpisu [číslo] ze dne 7. 10. 2014 splatné dne 24. 10. 2014 znějící na částku 1 180 Kč, Standardních podmínek úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 včetně přílohy – detailu postupované pohledávky, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 včetně poštovního podacího archu ze dne 25. 1. 2018, Výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky ze dne 2. 4. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 14. 4. 2020, kopie občanského průkazu žalovaného a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 21. 10. 2020 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 10. 2014 do 30. 10. 2014 (č. l. 24-43 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 7. 10. 2014 smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku (peněžní prostředky) ve výši 1 000 Kč. Žalovaný čerpal zápůjčku hotovostně v plné výši. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku včetně poplatku za zpracování a poskytnutí zápůjčky v termínu splatnosti do 24. 10. 2014. Nedílnou součástí smlouvy byly Standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice. Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 na žalobce. Žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 18. 1. 2018 a vyzval jej k úhradě dluhu. Žalovaný dluh i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 2. 4. 2020 neuhradil. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 6. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2390 o. z., a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o zápůjčce. Protože žalovaný zápůjčku čerpal, vznikl mu závazek poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve lhůtě splatnosti do 24. 10. 2014. Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky, proto mu vznikla v souladu s ust. § 1968 o. z. též povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení. Protože žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí dluh uhradil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, částku 1 000 Kč na jistině zápůjčky, tímto rozhodnutím. Dále soud žalovaného podle § 1968 o. z. zavázal k úhradě úroku z prodlení, které byly přiznány podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 25. 10. 2014 do zaplacení. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátkou za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokátky ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokátka žalobce osvědčila, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokátky na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátce žalobce.