23 C 301/2021-29 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 12 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 1. 8. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem jako zapůjčitelem a osobou, která se vůči žalobci identifikovala jako [celé jméno žalovaného], narozený dne 3. 10. 1978, bytem [adresa žalovaného] (dále jen smlouva), na jejímž základě poskytl žalobce vydlužiteli zápůjčku ve výši 19 200 Kč, kterou se vydlužitel zavázal vrátit včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 200 Kč ve třech pravidelných splátkách s termínem splatnosti poslední splátky 90. den ode dne poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s.r.o., se kterými byl vydlužitel seznámen před uzavření smlouvy. Ke sjednání zápůjčky došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce [webová adresa], na které se vydlužitel nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, bankovního účtu, telefonního čísla a e-mailové adresy, čímž učinil návrh na uzavření smlouvy o zápůjčce vůči žalobci a potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy o zápůjčce a zněním všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí. Žalobce poukázal dne 2. 5. 2019 peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč (jistina zápůjčky) vydlužiteli bezhotovostně na jeho bankovní účet č. ú. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě o zápůjčce. Po podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vůči vydlužiteli (řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. EPR [číslo]) žalobce zjistil, že bankovní účet č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba], na který žalobce zaslal jistinu zápůjčky, nepatří osobě vydlužitele ze smlouvy o zápůjčce, ale žalovanému. Žalovaný peněžní prostředky poskytnuté bez právního důvodu převzal, disponoval s nimi a žalobci nevrátil ničeho. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí částku 12 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 5. 2019, Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], s.r.o. účinných od 21. 11. 2018, interního výpisu z bankovního účtu žalobce ze dne 2. 5. 2019 – čerpání zápůjčky, Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 30. 3. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 30. 3. 2021 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 14. 9. 2021 včetně výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] za období 1. 5. 2019 do 31. 5. 2019 (č. l. 18-20 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Z interního výpisu z bankovního účtu žalobce ze dne 2. 5. 2019 bylo zjištěno, že dne 2. 5. 2019 byla z účtu [právnická osoba], s.r.o. zaslána částka 12 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] pod variabilním symbolem [číslo]. Na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána dne 3. 5. 2019 platba ve výši 12 000 Kč pod variabilním symbolem [variabilní symbol] z bankovního účtu žalobce č. ú. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 30. 3. 2021. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího archu předána k poštovní přepravě dne 30. 3. 2021 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. 4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 9. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2991 a § 2993 o. z., a shledal, že žalobce vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 12 000 Kč, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 12 000 Kč představující nevrácené (neuhrazené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 17. 4. 2021 do zaplacení, když do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 16. 4. 2021), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nárokovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 85,28 % a jeho neúspěch 14,72 %. Ve výši rozdílu (70,56 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 1 589 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátkou za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokátky ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokátka žalobce osvědčila, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokátky na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 252 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 70,56 % činí částku 1 589 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátce žalobce.