26 C 356/2021-90 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 2. 11. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 97 710,95 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 771,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 616,55 Kč, s 10 % úrokem z prodlení a s 14,90% úrokem z částky 96 615,95 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od [právnická osoba] a.s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020 a tato společnost pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2020. Tato banka uzavřela s žalovaným dne 23. 1. 2019 smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaného 14,9% úroku a poplatků dle ceníku v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však splátky řádně nehradil a proto banka úvěr zesplatnila ke dni 23. 3. 2020. Částka 96 615,95 Kč představuje dlužnou jistinu a částka 1 095 Kč neuhrazené poplatky. Následně žalobkyně doplnila svá tvrzení o výši plateb žalovaného, které celkem dosáhly částky 14 476,07 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, produktových podmínek pro osobní úvěry, sdělení [právnická osoba] ze dne 19. 10. 2021, předžalobní výzvy ze dne 21. 8. 2020 včetně seznamu odeslaných předžalobních výzev ze dne 21. 8. 2020, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2020 včetně seznamu odeslaných oznámení ze dne 19. 8. 2020, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2020 včetně podacího archu ze dne 28. 5. 2020, potvrzení úplaty ze dne 11. 5. 2020, rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018, smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 24. 4. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, všeobecných obchodních podmínek, prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 23. 3. 2020 včetně podacího archu ze dne 24. 3. 2020, návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne 23. 1. 2019, akceptace návrhu smlouvy o [příjmení] půjčce ze dne 23. 1. 2019 a souhrnný výpis pohybů na účtu. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané z návrhu na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce ze dne 23. 1. 2019, kterou podal žalovaný, a z akceptace návrhu smlouvy z téhož dne provedené [právnická osoba] Předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 14,9 % ročně formou 96 měsíčních splátek po 1 908 Kč vždy k 20. dni měsíci počínaje únorem 2019. Úvěr měl být poskytnut převodem na účet č. [bankovní účet]. V návrhu na uzavření smlouvy žalovaný prohlásil, že je svobodný, bydlí u rodičů, je vyučen, je zaměstnán jako manuální pracovník u [právnická osoba], dosahuje čistého měsíčního příjmu 15 000 Kč, splácí jiné úvěry po 700 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu [číslo] vedeného [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne 23. 1. 2019 byla poskytnuta částka 100 000 Kč jako úvěr na účet [číslo] [bankovní účet] a dále že celková výše evidovaných plateb žalovaného na tento účet činí 14 476,07 Kč, a dále že poslední pravidelná měsíční splátka ve výši 1 908 Kč byla na tento účet připsána dne 20. 6. 2019. Dopisem ze dne 23. 3. 2020 prohlásila banka úvěr na účtu č. [bankovní účet] za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě částky 106 099,26 Kč. Tento dopis byl odeslán na adresu žalovaného dle podacího archu dne 24. 3. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako postupitelem a I- [právnická osoba] jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 5. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi I- [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným. Dopisem ze dne 28. 5. 2020 oznámila [právnická osoba] žalovanému, že došlo k postoupení předmětné pohledávky na [právnická osoba] a.s. Tento dopis byl odeslán na adresu žalovaného dne 28. 5. 2020, jako doporučená zásilka. O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný uvědoměn v oznámení [právnická osoba] a.s. dne 19. 8. 2020 O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 21. 8. 2020. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně doložila toliko návrh smlouvy obsahující prohlášení žalovaného o výši příjmů a výdajů, nebylo prokázáno, že by údaje uváděné žalovaným byly jakkoliv úvěrující společností ověřovány. 6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 100 000 Kč, uhradil dle tvrzení žalobkyně toliko částku 14 476,07 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 85 523,93 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě dvou písemně uzavřených smluv o postoupení pohledávek, na základě kterých pohledávku nabyla nejprve [právnická osoba] a.s., které ji pak postoupila žalobkyni. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 85 523,93 Kč spolu s úrokem z prodlení v požadované procentní sazbě, avšak až ode dne 31. 3. 2020 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění obsaženou v prohlášení o okamžité splatnosti, která byla odeslána formou doporučeného dopisu dne 24. 3. 2020, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 27. 3. 2020, následující pracovní den (30. 3. 2020) nastala splatnost a nejpozději od 31. 3. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 85 523,93 Kč. Přiznaná částka 328,04 Kč představuje kapitalizovaný úrok z prodlení z přiznané částky za dobu od 31. 3. 2020 do 13. 4. 2020. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 85 523,93 Kč, tj. 88 % předmětu řízení, a neúspěšná co do částky 12 187,02 Kč, tj. 12 % předmětu řízení, a má nárok na náhradu 76 % nákladů řízení ([číslo]). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 28 100 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4 886 Kč, odměnu zástupkyně žalobkyně ve výši 17 570