CS · EN DE FR brzy

26 C 374/2020-28 — Okresní soud v Karviné

ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2021:26.C.374.2020.1
Datum: 2021-01-19
Předmět: 25 623,29 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.",
["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 25 623,29 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 9. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 25 623,29 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od 2. 5. 2017 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 od původního věřitele [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], kdy tato společnost uzavřela s žalovaným dne 1. 11. 2016 smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem 35 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy vyčerpal úvěr ve výši 34 141,48 Kč, avšak nevrátil jistinu ve výši 25 623,29 Kč. Žalobkyně se v řízení domáhala toliko úhrady nesplacené jistiny úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: potvrzení o provedené platbě the Pay ze dne 1. 11. 2016, ze dne 28. 12. 2016, ze dne 29. 1. 2017, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek, smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 19. 1. 2017, standartních podmínek úvěrové smlouvy, standardních informací o spotřebitelském úvěru, fotokopie občanského průkazu žalovaného, souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne 19. 4. 2016, prohlášení [číslo] ze dne 19. 4. 2016, výpisů z účtu [příjmení] [příjmení], listiny označené jako„ loan application info“, rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 11. 2016 a předžalobní výzvy ze dne 15. 6. 2020 včetně podacího lístku z e dne 17. 6. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 27. 12. 2019 mezi [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i předmětnou pohledávku za žalovaným. Dne 19. 4. 2016 uzavřela [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] s žalovaným písemnou smlouvu o úvěru ve výši 7 000 Kč, ve které žalovaný uvedl číslo svého bankovního účtu: [bankovní účet]. Úvěrující společnost vyhotovila dne 19. 4. 2016 fotokopii občanského průkazu žalovaného. Z potvrzení o provedené platbě the Pay bylo zjištěno, že z účtu [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] byly na bankovní účet č. [bankovní účet] poukázány tyto částky: dne 1. 11. 2016 8 000 Kč, dne 28. 12. 2016 8 000 Kč a dne 17. 1. 2017 17 000 Kč O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán předžalobní výzvou ze dne 15. 6. 2020, která byla dne 17. 6. 2020 odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to vyjma části požadovaných úroků z prodlení, avšak z jiného právního titulu, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla i v řízení uplatněnou pohledávku za žalovaným od původního věřitele [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, ve které žalovaný uvedl číslo svého bankovního účtu. Nároky z této smlouvy však nebyly předmětem tohoto řízení. Naopak ze smlouvy o revolvingovém úvěru nebylo zjištěno ničeho, jelikož se jedná o nepodepsanou listinu, chybí zde zejména podpis žalovaného. Nebylo nijak prokázáno, jakým způsobem měla být ověřována totožnost žalovaného, která měl být dle této smlouvy úvěrovaným. Ze strany žalovaného zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba na účet úvěrující společnosti, či zaslání fotokopie osobních dokladů nebo výpisu z bankovního účtu. Fotokopie občanského průkazu žalovaného předložená žalobkyní byla vyhotovena dne 19. 4. 2016 a tedy zřejmě v souvislosti s uzavřením předchozí úvěrové smlouvy. Není tedy zřejmé, kdo jednal se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno]. dne 1. 11. 2016 a zda to byl skutečně žalovaný. 6. Nárok uplatněný v tomto řízení však bylo možno posoudit z jiného právního titulu, a to jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovanému byla vyplacena ze strany předchůdkyně žalobkyně, a to nikoli v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy ze dne 19.4. 2016, částka v celkové výši 33 000 Kč (8 000 Kč + 8 000 Kč + 17 000 Kč). Žalovaný netvrdil žádný právní titul těchto přijatých plateb, netvrdil taktéž, že by cokoliv z této částky uhradil. Bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor předchůdkyně žalobkyně, a po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, tak činí 33 000 Kč a žalovaný byl zavázán žalobkyni uhradit požadovanou nižší částku 25 623,29 Kč, a to spolu s požadovaným 8,05% úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. v procentní sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ale až za dobu od 24. 6. 2020 do zaplacení, a to v návaznosti na odeslanou předžalobní upomínku, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, byť z jiného právního titulu, tj. z titulu nesplaceného úvěru a nikoli z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Tato výzva k úhradě byla odeslána dne 17. 6. 2020, k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání v souladu s ust. § 573 o. z., tj. 22. 6. 2020, následující den nastala splatnost uplatněné pohledávky a nejpozději od 24. 6. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 25 623,29 Kč. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení z uplatněné částky i za předcházející období, tj. od 2. 5. 2017 do 23. 6. 2020 byla zamítnuta, jelikož nebylo prokázáno doručení žalovanému jakékoli jiné dřívější výzvy k úhradě. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, jelikož její procesní neúspěch byl zcela nepatrný a týkal se pouze části uplatněných úroků z prodlení. Celkové náklady řízení žalobkyně činí dle soudu 6 378 Kč, a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 026 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 3 040 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 600 Kč, náhrady za ztrátu času stráveného cestou k jednání ve výši 400 Kč, cestovného ve výši 383 Kč a dále z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech uplatněných nákladů řízení vyjma zaplaceného soudního poplatku ve výši 929 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za čtyři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u jednání) Odměna a režijní paušály za první tři z těchto úkonů byly přiznány dle ust. § 14b advokátního tarifu, tj. odměna za jeden úkon 300 Kč a režijní paušál za jeden úkoní 100 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož žalobkyně zastoupená stejným advokátem podává i u zdejšího soudu ve větším množství žaloby se stejným skutkovým základem, tj. o úhradu nesplacených spotřebitelských úvěrů, přičemž pohledávky nabyla postoupením od úvěrujících společností. Tyto žaloby se vyznačují vysokým stupněm shodnosti textu a dle soudu se jedná o žaloby formulářové. Odměna za účast u jednání činí 2 140 Kč dle § 7 advokátního tarifu a režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Náhrada za ztrátu času byla přiznána za 4 půlhodiny po 100 Kč strávené cestou k jednání z [město] do [obec] a zpět dle § 14 advokátního tarifu. Cestovné bylo přiznáno za cestu k jednání osobním automobilem při ujetí 65 km, průměrné spotřebě 5,5 l nafty na 100 km, ceně paliva dle platné vyhlášky tj. 28,20 Kč za 1 litr s připočtením paušální náhrady 4,40 Kč za 1 ujetý km. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání žalovanému předžalobní výzvy a splnila tak podmínku pro náhradu nákladů řízení dle § 142a o.s.ř.

Citovaná ustanovení

§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 573 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 142a (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.