19 C 128/2022-40 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 3. 3. 2022 se domáhala žalobkyně po žalovaném úhrady částky 13 960,36 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 13 960,36 Kč od 22. 11. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi původním věřitelem – společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 21. 7. 2021 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, a to prostředky komunikace na dálku, na základě které žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 13 960,36 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 21. 11. 2021. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na účet žalovaného. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně posouzení nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Výzva k plnění byla zaslána dne 10. 2. 2022. 2. Řízení bylo v důsledku částečného zpětvzetí žaloby zastaveno co do úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 3 210,36 Kč od 22. 11. 2021 do zaplacení, a to usnesením ze dne 31. 5. 2022, č. j. EPR 56495/2022-11. Předmětem řízení tak zůstala nadále částka 13 960,36 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 10 750 Kč od 22. 11. 2021 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu dne 30. 11. 2022 se účastníci nedostavili; předvoláni byli řádně a včas. Právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník uzavřela dne 27. 1. 2020 se společností [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovaným, která je předmětem tohoto sporu. [právnická osoba] poskytla žalovanému (označenému v listinách předložených žalobkyní jménem, příjmením, rodným číslem, e-mailovou adresou, telefonním číslem a adresou bydliště – [ulice a číslo], [část obce]) peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které poukázala dne 21. 7. 2021 na bankovní účet vedený pro žalovaného jako majitele. Ze zprávy [obec] [anonymizováno], a.s., ze dne 2. 11. 2022 bylo zjištěno, že účet je veden pro žalovaného a výlučně žalovaný měl k účtu dispoziční oprávnění. V řízení však nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne 21. 7. 2021 smlouvu o úvěru. Smlouva není žalovaným podepsána a ze žalobkyní předložených listin nebylo možno dovodit konkrétní tvrzené právní jednání žalovaného. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 10. 2. 2022 vyzvala k úhradě částky ve výši celkem 13 891,32 Kč, resp. 21 005,32 Kč ze smlouvy o úvěru; současně jej uvědomila o postoupení pohledávky. Výzva i oznámení o postoupení pohledávky bylo shodně zasláno žalovanému na adresu [adresa]. 5. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu shora uvedených závěrů žalobě vyhověl, nikoli však v plném rozsahu a nikoli z titulu smlouvy o úvěru. V řízení bylo sice primárně tvrzeno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru, tato skutečnost však v řízení žádným důkazem prokazována nebyla (smlouva měla být uzavřena formou distanční prostředky komunikace na dálku). Jelikož v řízení nebylo nezpochybnitelně prokázáno uzavření úvěrové smlouvy ze dne 21. 7. 2021 podle § 2395 o. z. mezi žalovaným jako úvěrovaným a společností [právnická osoba] jako úvěrující, soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni poskytnutou částku 10 000 Kč ve smyslu ust. § 2991 o. z., neboť poskytnutím plnění bez právního důvodu vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení v této výši. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ust. 1968 o. z., byla mu též uložena povinnost podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení v žalobkyní požadované výši (zde byl soud vázán žalobou dle § 153 odst. 2 o.s.ř.), avšak až od data 4. 11. 2022, když soud dospěl k závěru, že vyzván k vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný až žalobou v této právní věci, k doručení žaloby žalovanému do vlastních rukou došlo dne 2. 11. 2022, následující den nastala splatnost a žalovaný mohl poprvé plnit, od 4. 11. 2022 je pak v prodlení s úhradou. Oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k plnění lze sice bezpochyby považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (dle § 1958 o. z.), avšak doručováno bylo na adresu, která nebyla uvedena byť v jediné listině žalobkyně, na této adrese žalovaný nemá a nikdy neměl bydliště, když od 29. 6. 2015 do současné doby je hlášen k pobytu na adrese [adresa žalovaného], tuto adresu vykazovala koneckonců i samotná žalobkyně v předložených listinách a tato adresa je také adresou majitele bankovního účtu. Ve zbytku byla pak žaloba jako zcela nedůvodná zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v závislosti na toliko částečném procesním úspěchu žalobkyně.