19 C 42/2022-36 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 27. 2. 2022 se domáhal žalobce po žalované zaplacení částky 2 000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 2 000 Kč od 24. 6. 2015 do zaplacení s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], poskytla žalované dne 1. 6. 215 zápůjčku ve výši 2 000 Kč převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne 23. 6. 2015; zápůjčku ani částečně nesplatila. Věřitel pohledávku smlouvou ze dne 21. 12. 2017 postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek. Výzvou datovanou 7. 5. 2018 byla žalovaná vyzvána k plnění. Žalobce poukazoval na tu skutečnost, že žádá uhradit toliko jistinu zápůjčky, nikoli příslušenství pohledávky vyjma zákonného úroku z prodlení. 2. Soud po zjištění, že v řízení je dán mezinárodní prvek, totiž žalobce je zahraniční právnickou osobou, zabýval se otázkou, zda je dána jeho příslušnost a jaký právní režim bude nutno aplikovat na toto řízení. Okresní soud ve shodě s nařízením Brusel I bis (článku 18 bodu 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech) posoudil, že je dána jeho mezinárodní i místní příslušnost, neboť předmětem sporu jsou peněžité nároky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce a v době zahájení řízení žalovaný dlužník měl (a stále má) bydliště v obvodu působnosti Okresního soudu v Karviné. Právní poměry mezi žalovanou a žalobcem se řídí právním řádem České republiky (čl. 6 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy). 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 4. Na základě provedeného dokazování, a to z prohlášení pro nového klienta a příkazu k úhradě ze dne 1. 6. 2015, potvrzení o provedené platbě ze dne 1. 6. 2015, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2018, podacího poštovního archu ze dne 25. 1. 2018, předžalobní upomínky ze dne 7. 5. 2018, poštovního podacího archu a zprávy [právnická osoba] ze dne 6. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne 1. 6. 2015 smlouvu o zápůjčce, kterou se společnost zavázala poskytnout zápůjčku ve výši 2 000 Kč žalované (označenému jménem, příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonickým spojením, e-mailovou adresou a adresou trvalého bydliště a číslem bankovního účtu), doba splatnosti označené zápůjčky – 23. 6. 2015, poplatek – 460 Kč. Označený bankovní účet dle zprávy [právnická osoba] je běžným účtem žalované, kterážto jediná má dispoziční oprávnění; dne 1. 6. 2015 na účet byla připsána částka 2 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci. Dne 7. 5. 2018 byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky, předžalobní výzva byla podána k poštovní přepravě. 5. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě v plném rozsahu vyhověl. V řízení bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla sjednána smlouva o zápůjčce, v níž si strany dojednaly zapůjčenou částku i její splatnost. Žalovaná neuhradila do data splatnosti ani později poskytnutých 2 000 Kč, a to ani po výzvě k plnění před podáním žaloby. Žalobce je v dané věci aktivně legitimován, neboť pohledávka za žalovanou na něj byla řádně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, a to v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná byla proto uvedenou částku zavázána zaplatit a jelikož je v prodlení s úhradou peněžité částky, byla zavázána uhradit žalobci také úrok z prodlení (§§ 1968, 1970 téhož zákona), neboť od data 24. 6. 2015 je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalované uložena povinnost dlužnou částku i s příslušenstvím zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšnému žalobci byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 400 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobce, z toho na odměně advokáta 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl.č. 120/2014 Sb., 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, výzvy k plnění a sepisu žaloby. Z odměny a náhrad, tedy z 900 Kč bylo na dani přiznáno 189 Kč (21% DPH), neboť právní zástupkyně žalobce je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem náklady činí 1 489 Kč a tuto částku byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.