19 C 43/2022-22 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 16. 3. 2022 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 1 524 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 524 Kč od 8. 11. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že žalovaný dne 23. 10. 2020 cestoval autobusem, linkou č. 54, a uzavřel tak smlouvu o přepravě osob. Ze strany dopravního podniku byla provedena přepravní kontrola, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné; sepsána byla dohoda s cestujícím a žalovanému vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Do prodlení s úhradou pohledávky se dostal žalovaný od 16. kalendářního dne po přepravní kontrole. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 3. Na základě provedených důkazů, a to z dohody s cestujícím č. 2138975, Smluvních přepravních podmínek Dopravního podniku [obec] a tarifu dopravy, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 6. 1. 2022 a podacího lístku ze dne 6. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný dne 23. 10. 2020 cestoval linkou č. 54 provozovanou žalobkyní a při kontrole bylo zjištěno, že cestoval bez platného jízdního dokladu, totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho občanského průkazu; žalovaný byl označen jménem, příjmením, datem a místem narození, místem trvalého bydliště a číslem občanského průkazu. Byla vyhotovena dohoda s cestujícím, který ji podepsal. Výzvou ze dne 6. 1. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím; listovní zásilka byla podána téhož dne k poštovní přepravě. 4. Soud po provedeném dokazování žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovaným došlo tím, že žalovaný použil dopravní prostředek provozovaný dopravním podnikem, ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě v souladu s ustanovením § 2550 o. z. Na základě této smlouvy vzniklo žalovanému právo, aby jej dopravce přepravil do místa určení řádně a včas a současně mu vznikla povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné. Stejná povinnost vyplývá pro žalovaného z ustanovení § 2578 o. z. a § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Protože se žalovaný nemohl prokázat při kontrole platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci oprávnění požadovat po něm zaplacení částky ve výši 1 500 Kč jakožto přirážky k jízdnému v souladu s ustanovením § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, a v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení se zaplacením jízdného a přirážky k jízdnému (§ 1968 o. z.), dopravci tak dále vzniklo oprávnění požadovat po něm v souladu s ust. § 1970 o. z. úrok z prodlení z dlužné částky, a to od 16. kalendářního dne ode dne provedení přepravní kontroly. Úrok z prodlení přitom odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán dlužnou částku žalobkyni uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a za dva úkony – předžalobní výzvu a podání žaloby 200 Kč na paušální náhradě hotových výdajů (a to dle § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.).