22 C 132/2022-74 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 5 550 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. B0001650613096136, na základě níž poskytla žalovanému na bankovní účet částku 3 700 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 3 700 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 3 502,05 Kč do [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně po žalovaném požadovala dlužnou jistinu 3 700 Kč, smluvní pokutu 1 850 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 690 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 334,52 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 700 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 4 775,26 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet z výplatních pásek žalovaného. 2. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět a to co do smluvní pokuty 1 850 Kč a kapitalizovaného úroku 4 650 Kč s ohledem na úhrady ze strany žalovaného. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby před jednáním, soud řízení v souladu s § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu žalobkyně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru č. B0001650613096136, na základě které mu žalobkyně zaslala na účet 3 700 Kč, které se zavázal splatit spolu s poplatkem 3 502,05 Kč nejpozději do [datum]. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že ověřila jeho příjem z výplatních pásek za březen 2020, kdy byla čistá mzda žalovaného 15 832 Kč a za duben 2020, kdy byla čistá mzda žalovaného 14 615 Kč. Žalovaný na svůj závazek do podání žaloby ničeho neuhradil. Pohledávka byla od [právnická osoba] postoupena na žalobkyni, to bylo žalovanému oznámeno v oznámení ze dne [datum], které obsahovalo výzvu k úhradě s lhůtou 10 dnů a bylo žalovanému odesláno dne [datum]. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne [datum]. 5. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původní věřitelkou smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. Uzavřenou smlouvu soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 86 a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, jelikož její závěr o úvěruschopnosti žalovaného vycházel toliko z ověření jeho příjmů z výplatních pásek, výdaje žalovaného pak nebyly ověřeny vůbec. Na základě takových údajů nebylo možné učinit závěr, že je žalovaný úvěruschopný. 6. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne [datum] pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], sp. zn. C [číslo]). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Spotřebitel je však povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy obdržel od žalobkyně částku 3 700 Kč, v průběhu řízení uhradil 6 500 Kč. Žalovaný tak již celou jistinu žalobkyni vrátil. Žaloba tak byla ve zbylé části, tj. jistině a zbylém příslušenství zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož jistina již byla vrácena a ve vztahu k příslušenství se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo a ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na to, že byl návrh ve věci podán z procesního hlediska důvodně a následně vzat zpět pro chování žalovaného, který nárok žalobkyně částečně uhradil. V daném řízení (po kapitalizaci úroku ke dni rozhodnutí) činí úspěch žalobkyně (potažmo zavinění žalovaného) 56 % a její neúspěch 44 %. Ve výši rozdílu (12 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 200 Kč, tj. 600 Kč, podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ advokátní tarif“) a z paušální náhrady za stejné tři úkony po 100 Kč, tj. 300 Kč (podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu). Naopak odměna za částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], [datum] a [datum] byla přiznána dle § 7 bod 4 advokátního tarifu po 1 500 Kč, tj. 4 500 Kč a náhrada hotových výdajů za tyto úkony po 300 Kč, tj. 900 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Současně byla přiznána též náhrada DPH ve výši 21 % ze součtu všech vyjmenovaných položek vyjma soudního poplatku, tedy z částky 6 300 Kč, tj. 1 323 Kč. Celkové náklady řízení tak činí částku 8 023 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 12 % činí částku 1 059 Kč. 8. Žalobkyně byla zavázána zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, neboť podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí poplatek 1 000 Kč, přičemž žalobkyně již uhradila 400 Kč. 9. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.