22 C 183/2022-50 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 51 580 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdkyně žalobkyně (původního věřitele) společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to dluh vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], podle které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 35 000 Kč a tuto částku spolu s úrokem 5 950 Kč s úrokovou sazbou 20,74 % ročně, odměnou za administrativní činnost 7 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 19 950 Kč byl žalovaný povinen předchůdkyni žalobkyně vrátit v 80 týdenních splátkách po 849 Kč počínaje [datum], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, dosud zaplatil pouze částku 16 320 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 35 000 Kč, dlužných úhrad za služby 16 580 Kč, úroku 20,74 % ročně z částky 35 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 35 000 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaný převzal při podpisu smlouvy v hotovosti částku ve výši 35 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s úrokem 5 950 Kč, odměnou za administrativní činnost 7 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 19 950 Kč, tj. celkem 67 900 Kč, v 80 týdenních splátkách po 849 Kč. 5. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný v tomto formuláři uvedl, že je svobodný, pracuje jako dělník na hlavní pracovní poměr s příjmem ve výši 10 000 Kč měsíčně, dále má příjmy ze státní podpory ve výši 24 359 Kč měsíčně a další příjmy 7 000 Kč. Bydlí v nájmu a jeho výdaje na bydlení jsou 10 000 Kč měsíčně, jeho osobní výdaje jsou 15 000 Kč měsíčně a splátky úvěrů 4 500 Kč měsíčně 16 320 Kč. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že uvedené údaje ověřila z nájemní smlouvy, výplatních pásek a pracovní smlouvy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 7. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá se k úhradě do deseti dnů od doručení. 8. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovaného. 9. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 10. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které převzal v hotovosti částku ve výši 22 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s úrokem 5 950 Kč, odměnou za administrativní činnost 7 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 19 950 Kč, tj. celkem 67 900 Kč, v 80 týdenních splátkách po 849 Kč. Dosud uhradil 16 320 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do karty zákazníka, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že svobodný, pracuje jako dělník na hlavní pracovní poměr s příjmem ve výši 10 000 Kč měsíčně, dále má příjmy ze státní podpory ve výši 24 359 Kč měsíčně a další příjmy 7 000 Kč. Bydlí v nájmu a jeho výdaje na bydlení jsou 10 000 Kč měsíčně, jeho osobní výdaje jsou 15 000 Kč měsíčně a splátky úvěrů 4 500 Kč měsíčně 16 320 Kč. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že uvedené údaje ověřila z nájemní smlouvy, výplatních pásek a pracovní smlouvy. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum]. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 14. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 19. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadova