22 C 19/2022-51 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit částku 9 507,71 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž poskytla žalované částku 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 4 640 Kč, a to v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 237 Kč poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však sjednané splátky řádně a včas nesplácela, když poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Žalovaná dosud zaplatila 480 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje dlužnou jistinu 5 756,78 Kč a dlužný poplatek 3 750,93 Kč, kapitalizovaný úrok 2 286,24 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 010,51 Kč do dne postoupení pohledávky a úrok 29 % ročně a úrok z prodlení i ode dne [datum]. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) především na základě informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady předloženými žalovanou a byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná i ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, dospěla předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaná nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce [číslo] dne [datum], na základě které převzala v hotovosti 6 000 Kč, které se zavázala splatit spolu s poplatkem 4 640 Kč v 45 týdenních splátkách po 237 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet zápůjčku tak, že získala informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaná v žádosti o zápůjčku deklarovala, že je na mateřské dovolené a její čistý měsíční příjem je 7 600 Kč, další příjmy domácnosti jsou 11 000 Kč měsíčně a její odhadované měsíční výdaje jsou 4 000 Kč. Žalobkyně tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, nedoložila žádné důkazy dokládající příjem žalované a další příjem domácnosti, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. [příjmení], BRKI, NRKI, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalované. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná na svůj závazek uhradila dle tabulky umoření celkem částku 480 Kč. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno na adresu žalované dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalované dne [datum]. 5. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: uzavřenou smlouvu soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 86 a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do zákaznické karty, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nedostála, když doložila pouze zákaznickou kartu obsahující prohlášení žalované o výši příjmů a výdajů, přičemž nebylo prokázáno, že by byly údaje uvedené v této listině ověřeny i příslušnými doklady, žalobkyně soudu žádné důkazy nepředložila. 6. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], sp. zn. C [číslo]). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Nicméně v takovém případě je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Žalovaná na základě neplatné smlouvy obdržela od předchůdkyně žalobkyně částku 6 000 Kč, uhradila toliko částku 480 Kč a vzniklo jí tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 5 520 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původní věřitelky i tuto pohledávku za žalovanou, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaná tak byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 5 520 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné procentní sazbě, ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaná byla prokazatelně požádána o uhrazení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (byť se nejednalo přímo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení), která byla dne [datum] odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalované. V souladu s § 573 o. z. došlo k doručení třetí pracovní den od odeslání, tj. [datum], přičemž v oznámení byla stanovena desetidenní lhůta k úhradě, která uplynula dne [datum] a nejpozději od [datum] je žalovaná v prodlení s úhradou částky 5 520 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o zápůjčce. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. 8. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.