22 C 198/2022-60 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 52 272 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu [číslo] na základě níž poskytla žalovanému zápůjčku 25 000 Kč. Žalovaný se splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 16 872 Kč, a to v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 931 Kč, poslední splátka byla stanovena ve výši 908 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 56 % ročně. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když poslední splátka byla uhrazena dne [datum], přičemž žalovaný dosud zaplatil 3 000 Kč. V případě prodlení si strany ujednaly smluvní pokutu 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu 23 472,40 Kč a dlužný poplatek 15 399,60 Kč, smluvní pokutu 12 500 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 312,08 Kč, sankční poplatky 900 Kč, úrok 56 % ročně a úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne [datum] do zaplacení. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. 2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady předloženými žalovanou a byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný i ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Žalovaný doložil, že má pravidelný příjem z podpory v nezaměstnanosti 11 718 Kč měsíčně a další příjmy domácnosti činí 30 000 Kč měsíčně, vše ověřila vázaná zástupkyně předchůdce žalobkyně. V insolvenčním rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení, dále žalovaného prověřila registrech BRKI, NRKI, [příjmení], Registr FO a Registru IČ, interní databáze, [příjmení] a nezjistila negativní záznam. Výdaje žalovaného zkoumala předchůdkyně žalobkyně dle scoringových modelů a podkladů ze strany žalovaného, které byly ověřeny a dle kterých byly výdaje žalovaného 2 500 Kč měsíčně S ohledem na výši příjmu žalovaného a výši požadované zápůjčky dospěla předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Žalobkyně rovněž odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. Zn. 33 ICdo 27/2021 a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. 104 VSPH 506/2020, a to ve vztahu k použití ekonomického modelu při zkoumání úvěruschopnosti. Dále odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. 1 As 30/2015 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 k otázce nutnosti ověřování příjmů a výdajů dlužníka. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši 25 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem 16 872 Kč, tj. celkem 41 872 Kč, v 45 týdenních splátkách po 931 Kč. 5. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 3 000 Kč. 6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný v tomto formuláři uvedl, že žije v nájmu, je ženatý, nemá vyživovací povinnost, je nezaměstnaný a pobírá státní podporu 11 718 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti jsou 30 000 Kč a odhadované měsíční výdaje žadatele jsou 2 500 Kč. Příjmy měly být ověřeny z výměru podpory za listopad 2018 a historie příjmů. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá se k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. 9. Z potvrzení podání bylo zjištěno, že dne [datum] podal zástupce žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. 10. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a potvrzení podání ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do 7 dnů. 11. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], na základě které převzal v hotovosti 25 000 Kč, které se zavázal splatit se souhrnným poplatkem ve výši 16 872 Kč, a to v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 931 Kč, poslední splátka byla stanovena ve výši 908 Kč. Zápůjční úrokovou sazbu si sjednali ve výši 56 % ročně. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval, že žije v nájmu, je ženatý, nemá vyživovací povinnost, je nezaměstnaný a pobírá státní podporu 11 718 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti jsou 30 000 Kč a odhadované měsíční výdaje žadatele jsou 2 500 Kč. Příjmy měly být ověřeny z výměru podpory za listopad 2018 a historie příjmů. Žalobkyně však tato skutková tvrzení nedoložila žádnými důkazy, nedoložila výměr podpory žalovaného, nedoložila žádné důkazy dokládající ostatní příjmy domácnosti žalovaného, nedoložila žádné výpisy z databáze dlužníků př. [příjmení], BRKI, NRKI, nedoložila žádné listiny dokládající výdaje žalovaného, přičemž ověření výdajů žalovaného ani nevyplývá ze zákaznické karty, kde jsou výdaje ve výši 2 500 Kč označeny jako odhadované. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil dle úvěrového účtu celkem částku 3 000 Kč. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě deseti dnů v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno na adresu žalovaného dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 12. Soud upustil od výslechu navržené svědkyně, paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], vázané zástupkyně předchůdkyně žalobkyně, jelikož žalobkyně nespecifikovala, jaká konkrétní tvrzení má výpověď svědka prokázat. Dle žalobkyně vázaná zástupkyně ověřovala údaje o příjmu žalovaného, a to výměr podpory v nezaměstnanosti za listopad 2018 a příjmy domácnosti žalovaného ve výši 30 000 Kč z historie příjmů, avšak absentují tvrzení, o jaké konkrétní příjmy se jedná a co má historie příjmů obsahovat, a co konkrétně by tedy měla výpověď vázané zástupkyně prokázat. Dále žalobkyně uvádí, že měla vázáná zástupkyně na základě žalovaným předložených dokladů ověřovat jeho pravidelné měsíční výdaje. V tomto směru však opět zcela absentují tvrzení k tomu, jaké výdaje ze strany žalovaného měla předchůdkyně žalobkyně zjistit v rámci zkoumání jeho úvěruschopnosti. Dle zákaznické karty měla předchůdkyně žalobkyně pouze údaj o odhadovaných výdajích žalovaného. Žalobkyně má povinnost tvrzení, které se nemůže zprostit navržením svědkyně, jejíž výpověď by snad měla nahrazovat tvrzení ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Z uvedených důvodů soud nevyhověl návrhu žalobkyně na výslech svědkyně. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebi