22 C 271/2021-31 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinna zaplatit částku 8 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 200 Kč v hotovosti v 40 týdenních splátkách po 205 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 5 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 5 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 8 200 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 40 týdenních splátkách po 205 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ve lhůtě deseti dnů od doručení, které bylo odesláno na adresu žalovaného dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 4. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Po právní stránce je věc posouzena s odkazem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, podle občanského zákoníku [číslo] Sb. účinného do 31. 12. 2013 dále jen„ občanský zákoník“, a současně podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána dle § 1879 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce podle § 657 občanského zákoníku v postavení spotřebitele. Právní povahu nároků sjednaných v předmětných smlouvách jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětných půjček a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 3 200 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 5 000 Kč na dobu 40 týdnů, tak představuje asi 83 % celé jistiny půjčky rok, a je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující více než šestkrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné. 5. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Nicméně dle smlouvy žalovaný převzal v hotovosti 5 000 Kč a za situace, kdy je celá smlouva absolutně neplatná lze tuto částku hodnotit jako bezdůvodné obohacení, když žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, neoprávněně získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a nárok žalobkyně je důvodný dle § 451 odst. 1, 2 a § 458 odst. 1 občanského zákoníku. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení v částce 5 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] (byť se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o oznámení postoupení pohledávky z titulu nesplacené půjčky), která byla dne [datum] odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. V souladu s § 573 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. [datum], přičemž v upomínce byla stanovena desetidenní lhůta k úhradě, která uplynula dne [datum] a nejpozději od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou částky 5 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení, v této části tedy soud žalobě vyhověl. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o půjčce. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.