22 C 76/2022-70 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 12 000 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] žalovaný při podpisu smlouvy obdržel jistinu úvěru 4 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru splatit i kapitalizovaný úrok v jedné splátce. Dne [datum] byl ke smlouvě o úvěru [číslo] uzavřen dodatek, kterým byla navýšena jistina úvěru na celkovou částku 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit společnosti [právnická osoba] částku 12 000 Kč s kapitalizovaným úrokem v jedné splátce ke dni [datum]. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas a tím mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, a to ode dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu 12 000 Kč, smluvní pokutu 4 968 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 217 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 361,10 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 12 000 Kč od [datum] do zaplacení. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Žalobkyně nedisponuje důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 2. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět a to co do smluvní pokuty 4 968 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč. Jelikož došlo k částečnému zpětvzetí žaloby před jednáním, soud řízení v souladu s § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného k tomuto procesnímu úkonu žalobkyně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 5. Z listiny nazvané jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] Podle této smlouvy žalovaný převzal při podpisu smlouvy v hotovosti částku ve výši 4 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s úrokem do 30 dnů. 6. Z listiny nazvané jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalovaný a předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] dohodli, že celková jistina úvěru bude 12 000 Kč se splatností do [datum]. 7. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně dne [datum] zaslala na účet žalovaného částku 8 000 Kč. 8. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přílohy KIZAP [číslo] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. 9. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba] adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá se k úhradě do deseti dnů od doručení. 10. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. 11. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 12. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum], na základě které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti 4 000 Kč a následně mu zaslala na účet 8 000 Kč, které se zavázal splatit spolu s úrokem nejpozději do [datum]. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně nezkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný na svůj závazek ničeho neuhradil. Pohledávka byla od [právnická osoba] postoupena na žalobkyni, to bylo žalovanému oznámeno v oznámení ze dne [datum], které obsahovalo výzvu k úhradě s lhůtou 10 dnů a bylo žalovanému odesláno dne [datum]. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne [datum]. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 16. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 21. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Věřitel je rovněž povinen využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25