22 C 91/2022-55 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 095,47 Kč s odůvodněním, že dne [datum] s žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo]. Žalobkyně žalovanému převodem na účet č. [bankovní účet] poskytla 4 000 Kč, žalovaný se částku zavázal splatit do [datum] spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 247,47 Kč. Jelikož žalovaný byla v prodlení vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od [datum] do [datum], celkem 848 Kč. Žalobkyně tak požaduje jistinu úvěru 4 000 Kč, úrok a poplatek 1 247,47 Kč, smluvní pokutu 848 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od [datum] do zaplacení. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného z výpisů z účtu za období [číslo] a 3/ 2021 a vyplynul z nich kreditní obrat ve výši několika desítek tisíc korun, dále žalovaného lustrovala v databázi EUCB, NRKI/BRKI, [příjmení] [jméno] a [příjmení] list, kde žalovaný neměl žádné záznamy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: 5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s žalobkyní Smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], na základě které mu žalobkyně zaslala na účet 4 000 Kč, které se zavázal splatit spolu s poplatkem 1 247,47 Kč nejpozději do [datum]. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalovaného a ověřila jeho příjem z výplatních pásek za leden 2021 (31 170 Kč), za únor 2021 (27 688 Kč) a za březen 2021 (32 548 Kč) a dále z výpisů z účtu za listopad 2021. Výpis však není úplný, navíc z něj vyplývají další příjmy, např. 65 000 Kč, z nichž není zřejmé, o jaký příjem se jedná, výdaje za uvedený měsíc ve výši 39 092,52 Kč pak přesahovaly ověřené příjmy žalovaného. Z těchto údajů žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný na svůj závazek ničeho neuhradil. 6. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: uzavřenou smlouvu soud vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), na kterou nutno rovněž aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále také jen ZoSÚ), přičemž podle §§ 86 a 87 ZoSÚ je poskytovatel úvěru povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Soud přitom v dané věci konstatuje, že žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, jelikož její závěr o úvěruschopnosti žalovaného vycházel toliko z ověření jeho příjmů ze z výplatních pásek a z výpisu z účtu, z nějž je však patrné, že žalovaný jeho celkové výdaje přesahovaly žalobkyní ověřený příjem žalovaného, přičemž další příjmy na účtu neověřila. Výpis z účtu byl navíc z období před 6 měsíci od uzavření smlouvy o úvěru. Na základě takových údajů nebylo možné učinit závěr, že je žalovaný úvěruschopný. 7. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], sp. zn. C [číslo]). Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Nicméně v takovém případě je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy obdržela od žalobkyně částku 4 000 Kč, neuhradil ničeho. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné procentní sazbě, ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu doručením žaloby dne [datum], dne [datum] nastala splatnost dluhu a dne [datum] tak byl žalovaný s úhradou částky 4 000 Kč v prodlení. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobkyně 62 % a její neúspěch 38 %. Ve výši rozdílu (24 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 501 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ vyhláška“), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu náhrady 21% DPH v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 089 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 24 % činí částku 501 Kč. 9. Žalobkyně byla zavázána zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, neboť podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí poplatek 1 000 Kč, přičemž žalobkyně již uhradila 400 Kč. 10. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.