26 C 337/2021-74 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 26. 4. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 171 126,77 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení a 7,9 % úrokem z této částky od 3. 3. 2021 do zaplacení a dále zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 13 007,45 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 113,65 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 4. 2018 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo], na základě které poskytla žalované bezúčelový úvěr ve výši 220 000 Kč na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného úroku formou 84 anuitních měsíčních splátek po 3 410 Kč. Jelikož žalovaná řádně nesplácela úvěr, přistoupila žalobkyně k jeho zesplatnění ke dni 15. 1. 2021, kdy k tomuto dni činila dlužná jistina 171 126,77 Kč. Ke dni 2. 3. 2021 činil dluh 186 247,87 Kč (jistina 171 126,77 Kč, kapitalizovaný úrok 13 007,45 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 2 116,65 Kč). 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: žádosti o poskytnutí úvěru, smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 4. 2018, předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru, záznamu o podpisu klienta ze dne 18. 4. 2018, obchodních podmínek pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry, podmínek pro kreditní karty [ulice] [anonymizováno] a všeobecných pojistných podmínek, sazebníku poplatků pPoštovní spořitelny ve znění platném od 1. 5. 2017, hromadné změny zasílací adresy klienta ze dne 4. 5. 2020, poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 6. 11. 2020 včetně dodejky, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 17. 1. 2021 včetně podací knihy ze dne 18. 1. 2021, stavu dlužné listiny a příslušenství, výpisu z účtu č. [bankovní účet] za duben 2018, předžalobní upomínky ze dne 13. 4. 2021 včetně poštovního podacího archu ze dne 14. 4. 2021, žádosti o služby – elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ze dne 31. 5. 2017, obchodních podmínek pro elektronické bankovnictví a elektronickou komunikaci [ulice] spořitelny, schvalovacího protokolu, statistiky rodinných účtů pro roky 2017 a 2018, výpisu z běžného účtu žalované za období od 8. 9. 2017 do 16. 4. 2018 a sdělení úřadu práce – kontaktního pracoviště [obec] ze dne 16. 9. 2021. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány. 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 4. 2018 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyni jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Smlouva byla uzavřena elektronicky. Žalovaná podepsala smlouvu v rámci elektronického bankovnictví, jak vyplývá ze záznamu o podpisu klienta formou SMS klíče. Služby elektronického bankovnictví byly mezi účastníky sjednány dne 31. 5. 2017. Dle smlouvy o úvěru žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 220 000 Kč na běžný účet žalované. Ve smlouvě byl sjednán roční úrok ve výši 7,9 %. Žalovaná se zavázala splatit úvěr formou 84 anuitních měsíčních splátek po 3 410 Kč (poslední splátka 3 223,44 Kč) vždy k 5 dni v měsíci počínaje květnem 2018 a konče dubnem 2025 Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalované o poskytnutí úvěru ze dne 18. 4. 2018, ve které se však nenachází žádné prohlášení žalované o jejích poměrech, výši příjmů a podobně. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne 18. 4. 2018 byla odepsána částka 220 000 Kč jako čerpání úvěru, účet je veden žalobkyní na jméno žalované. Z hromadné změny zasílací adresy vyplývá, že dne 4. 5. 2020 oznámila žalovaná žalobkyni změnu zasílací adresy na [obec] – [část obce], [ulice a číslo] Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 6. 11. 2020, která byla odeslána formou doporučené zásilky na adresu žalované, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že v opačném případě přistoupí k zesplatnění úvěru po dni 6. 12. 2020. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 17. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila shora uvedený úvěr ke dni 16. 1. 2021, kdy k tomuto dni dluh činil 182 824,23 Kč, a vyzvala žalovanou k jeho zaplacení. Dle podací knihy toto oznámení bylo odesláno formou doporučené zásilky na adresu žalované [příjmení] – [část obce], [ulice a číslo] dne 18. 1. 2021. Z výpisu z běžného účtu žalované, pokud se jedná o její pravidelné výdaje, bylo zjištěno, že z těchto nejsou patrné žádné platby za bydlení a energie, žalovaná prováděla výběry menších částek z bankomatu, dále platila kartou obvyklé částky v obchodech s potravinami, drogerii či v supermarketech. Patrné jsou převody na účet a z účtu [číslo] kdy dle vyjádření žalobkyně se jednalo o přesuny mezi běžným účtem a účtem kontokorentního úvěru a jednalo se o inkaso z běžného účtu na kontokorentní úvěr a ochranu před přečerpáním běžného účtu. Pokud se jedná o příjmy evidované na běžném účtu žalované, pak do 5. 11. 2017 na účet docházela peněžitá pomoc v mateřství s denním vyměřovacím základem 593 Kč, a to dne 8. 9. 2017 částka 13 017 Kč, dne 9. 10. 2017 částka 9 723 Kč, dne 8. 11. 2017 částka 13 017 Kč a dne 8. 12. 2017 částka 2 695 Kč, přičemž byly prováděny srážky na exekuci ve výši 2 492 Kč a na platbu výživného 1 200 Kč. Dále na účet došla dne 8. 12. 2017 platba od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve výši 11 454 Kč. Od prosince 2017 pak pouze platby z úřadu práce, a to rodičovský příspěvek následovně: 13. 2. 2017 částka 8 305 Kč, dne 15. 1. 2018 částka 1 000 Kč, dne 3. 2. 2018 částka 11 000 Kč, dne 13. 3. 2018 částka 8 856 Kč a 13. 4. 2018 částky 8 856 Kč a 7 600 Kč a dále dne 27. 3. 2018 jiný příspěvek ve výši 13 000 Kč. Doplňujícím dotazem na úřad práce, kontaktní pracoviště [obec], bylo zjištěno, že žalované byly přiznány a vyplaceny v době od 1. 11. 2017 do 30. 4. 2018 následující dávky: rodičovský příspěvek dne 13. 3. 2018 a 13. 4. 2018 ve výši po 7 600 Kč a porodné dne 27. 3. 2018 ve výši 13 000 Kč. Z dalších listin předložených žalobkyní (schvalovací protokol a statistiky rodinných účtu) nebylo zjištěno ničeho ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, zejména pak co se týká pravidelných výdajů žalované. 5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlédnout i bez námitky žalované. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostala svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], dle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby s úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž lze sankce za porušení předsmluvních povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Pokud žalobkyně dle svého tvrzení vycházela z výpisů z běžného účtu žalované za dobu osmi měsíců před uzavřením smlouvy, pak při řádném vyhodnocení údajů uvedených v těchto výpisech, neměl být žalované úvěr v této výši vůbec poskytnut bez toho aniž by žalobkyně se pokusila doplnit své zjišťování příjmů a výdajů žalované z jiných zdrojů. Předně soud konstatuje, že z výpisů z běžného účtu nevyplývá, že by žalobkyně v době před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru dosahovala příjmu ve výši 21 118 Kč měsíčně. Její peněžitá pomoc v mateřství dosahovala přibližně výše 13 000 Kč a následný rodičovský příspěvek výše 7 600 Kč. Do výše pravidelného příjmu žalované v žádném případě nelze zahrnout jednorázový příspěvek, a to porodné ve výši 13 000 Kč. Soudu se přitom jeví do určité míry pravděpodobné, že na účet žalované docházely nejenom příjmy její, ale i další osoby a toto si měla žalobkyně taktéž prověřit, případně vyloučit. Na účet žalobkyně totiž dorazila platba od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v době, kdy žalované končila mateřská dovolená. Ve stejný den přišly dvě platby rodičovského příspěvku v různé výši. Dále pak žalobkyně