17 C 11/2023-60 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 22. 5. 2023, domáhala po žalovaném zaplacení částky 51 101,34 Kč příslušenstvím. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 30. 6. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec do celkové výše 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet tuto částku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,76 % úvěrového rámce vždy ke každému 20. dni v měsíci. Žalovaný vyčerpal celkem částku 50 000 Kč, na dluh uhradil pouze částku 20 700 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatnila úvěr ke dni 15. 2. 2023 a požadovala okamžité zaplacení dlužné částky. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřována úvěruschopnost žalovaného. Metodika zkoumání úvěruschopnosti byla žalobkyní podrobně popsána v doplnění žaloby ze dne 5. 9. 2023, kdy„ příjem klienta ze žádosti“ je uveden ve výši 28 000 Kč, od této částky byla odečtena částka 3 860 Kč jako životní minimum dospělých členů domácnosti, splátka jiným společnostem ve výši 200 Kč a výše splátky schváleného úvěru ve výši 200 Kč, z toho byla vypočtena„ zbývající MLS klienta“, v části„ MLS domácnosti“ žalobkyně uvádí příjem ostatních členů domácnosti ve výši 90 000 Kč měsíčně. Dále uvedený přípis žalobkyně obsahuje obecné informace o provedení lustrace žalovaného v databázích SOLUS, NRKI, CEE a ISIR a obecný odkaz na příslušné právní předpisy či soudní judikaturu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a také posléze všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [obec], [ulice a číslo]. Zásilka obsahující všechny uvedené listiny byla doručena žalovanému dne 2. 10. 2023, kdy nastala fikce doručení podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. 3. V daném řízení bylo prokázáno na základě smlouvy o flexibilní půjčce – revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 30. 6. 2021, že žalovanému byl poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Roční úroková sazba byla dohodnuta ve výši 27,88 % ročně, celková částka poskytnutá spotřebitelem za popsaných okolností činí 57 551 Kč, výše minimální splátky byla dohodnuta na 2,76 % měsíčně z úvěrového rámce, tj. 1 380 Kč, se splatností k 20. dni každého kalendářního měsíce. Na základě sdělení [právnická osoba] ze dne 12. 9. 2023 a na základě výpisu z uvedeného účtu za měsíc červenec 2021 bylo prokázáno, že žalovaný je majitelem běžného bankovního účtu č. [bankovní účet], na uvedený účet byla dne 7. 7. 2021 připsána částka 50 000 Kč od společnosti [právnická osoba] Soud považoval za prokázané na základě tvrzení žalobkyně, že žalovaný na úhradu dluhu zaplatil celkem částku 20 700 Kč; toto tvrzení žalobkyně je podpořeno výpisem čerpání, splátek a úhrad. Žalovaný sám netvrdil, že by uhradil více, než žalobkyně sama tvrdí. Důkazní břemeno ohledně výše úhrady dluhu má právě žalovaný. 4. Na základě výpisů z uvedeného bankovního účtu žalovaného za měsíce červen, červenec a srpen 2021 bylo prokázáno, že 1/ v měsíci červnu 2021 byla na účet žalovaného připsána částka 8 500 Kč od [právnická osoba], spol. s r.o., částka 8 500 Kč od [právnická osoba], spol. s.r.o. a částka 8 500 Kč od [právnická osoba] [příjmení], spol. s r.o., celkem na účet byla připsána částka 25 500 Kč, odepsáno z účtu bylo 22 312 Kč, a to v menších částkách od několikakorunových položek po částky mírně přesahující 2 000 Kč; počáteční zůstatek na účtu byl záporný - 9 999,08 Kč, konečný zůstatek na účtu byl rovněž záporný - 6 811,22 Kč, 2/ v měsíci červenci 2021 byla na účet žalovaného připsána částka 50 000 Kč představující předmětnou zápůjčku od společnosti [právnická osoba], částka 4 378 Kč od [právnická osoba] spol. s r.o. a dvě platby po 1 000 Kč od soukromých osob, celkem na účet byla připsána částka 56 378 Kč, odepsáno z účtu bylo 59 564 Kč, a to v menších částkách od několikakorunových položek po jednorázově vyčerpanou částku 10 000 Kč bez uvedení důvodu; počáteční zůstatek na účtu byl záporný – 6 811,22 Kč, konečný zůstatek na účtu byl rovněž záporný – 9 997,22 Kč, 3/ v měsíci srpnu 2021 byla na účet žalovaného připsána částka celkem 17 673,60 Kč, odepsáno z účtu bylo 17 700,92 Kč, a to v menších částkách od několikakorunových položek po jednorázově vyčerpanou částku 10 000 Kč bez uvedení důvodu; příjem žalovaného byl tvořen mzdou od společnosti [právnická osoba] ve výši 13 528 Kč, zbývající příjem je tvořen menšími platbami od soukromých osob, počáteční zůstatek na účtu byl záporný – 9 997,22 Kč, konečný zůstatek na účtu byl rovněž záporný - 10 024,54 Kč. 5. Po provedeném dokazování soud zjištěný skutkový stav vyhodnotil a dospěl k závěru, že žalobní požadavek je důvodný pouze částečně. 6. Soud považuje za prokázané, že mezi účastníky řízení, resp. mezi žalobkyní jako úvěrující společností a žalovaným jako úvěrovaným, byla uzavřena dne 30. 6. 2021 v písemné formě smlouva o spotřebitelském úvěru. Uvedená listina nebyla podepsána žalovaným, ale podle názoru soudu účastníci skutečně uzavřeli tuto smlouvu, když žalovaný zaslal žalobkyni fotokopii svého občanského průkazu i výpis ze svého běžného účtu. Žalovaný zároveň nenamítal, že by obsah smlouvy, jejíž písemné vyhotovení žalobkyně předložila soudu, neodpovídal obsahu skutečné dohody účastníků. 7. Podle názoru soudu je označená smlouva, uzavřená mezi účastníky dne 30. 6. 2021, neplatná. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně splnila své povinnosti uvedené v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy že by před uzavřením smlouvy řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě porovnání jeho příjmů, výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Jedná se o absolutní neplatnost, ke které je soud povinen přihlédnout i bez námitky účastníků, jak vyplývá z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, týkající se smluv o spotřebitelském úvěru, musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musejí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle které se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 8. Žalobkyně neověřila dostačujícím způsobem příjmy žalovaného z předloženého výpisu z běžného bankovního účtu, neboť tvrzení žalovaného o výši příjmů není podpořeno žádným objektivním dokladem. Soud v rámci prokazování skutečnosti, zda je žalovaný majitelem či disponentem účtu a zda na tento účet byla připsána úvěrovaná částka, zjistil, že v období následujícím po poskytnutí úvěru neměl žádné pravidelné příjmy a jeho nepravidelné příjmy zdaleka nedosahují uváděných 28 000 Kč měsíčně. Příjem domácnosti je uváděn ve výši 90 000 Kč měsíčně, aniž by bylo zřejmé, s kým žalovaný žije ve společné domácnosti a jaký je zdroj příjmů dalších osob. Výdaje žalovaného nejsou nijak zdůvodněny ani doloženy. Vzhledem k výše popsanému soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně zjišťována a z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 9. V řízení uplatněný nárok mohl být částečně posouzen pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku. Bylo prokázáno, že žalobkyně skutečně poskytla žalovanému podle smlouvy ze dne 30. 6. 2021 převodem na jeho bankovní účet dne 7. 7. 2021 částku 50 000 Kč. Zároveň bylo prokázáno, že částku 20 700 Kč již žalovaný žalobkyni zaplatil. Jeho dluh tak činí rozdílovou částku 29 300 Kč. Žalovaný byl proto soudem zavázán k zaplacení právě této částky žalobkyni, když v této výši se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, res. v této výši trvá jeho bezdůvodné obohacení. 10. Pokud jde o prodlení žalovaného, byl žalovaný podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zavázán k úhradě úroku ve výši odpovídající ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v kapitalizované výši 734,50 Kč za dobu od 23. 3. 2023 do 22. 5. 2023, a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 300 Kč ve výši 15,00 % ročně za dobu od 23. 5. 2023 do zaplacení. 11. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu až poté, kdy byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou advokáta žalobkyně ze dne 9. 3. 2023, která byla na jeho adresu odeslána dne 10. 3. 2023, neboť ustanovení o splatnosti dluhu vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru soud nemohl akceptovat z důvodu neplatnosti celé smlouvy. Nebylo navíc prokázáno, že by žalobkyně nebo její právní předchůdkyně skutečně doručila nebo alespo