19 C 119/2022-66 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou ze dne 11. 10. 2022 se domáhal žalobce po žalovaném úhrady částky 43 748 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tvrzením, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [okres], obec Karviná, část obce Mizerov, u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná, jehož součástí je budova – bytový dům [adresa]. Na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 5. 2007, uzavřené mezi Statutárním městem Karviná, jakožto právním předchůdcem žalobce na straně pronajímatele a žalovaným na straně nájemce, ve znění dodatku č. 1 ze dne 23. 9. 2009 a dodatku [číslo] ze dne 10. 12. 2012, se stal žalovaný nájemcem bytu [číslo] nacházejícím se ve 12. nadzemním podlaží bytového domu [adresa], č. or. 23 na ul. [ulice] v [obec] [část obce], o velikosti 1+0 (30,70 m²). Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou. Ve smlouvě o nájmu bytu se žalovaný zavázal hradit zálohy na nájemné a zálohy na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši stanovené platným měsíčním předpisem. Vzhledem k tomu, že žalovaný své povinnosti řádně neplnil a žalobcem byl opakovaně vyzýván k úhradě jeho dluhů, bylo mu přípisem žalobce ze dne 7. 5. 2019 oznámeno, že z důvodů porušování povinností žalovanému nájem předmětného bytu dále neprodlouží a ten tak skončí ke dni 31. 5. 2019 s tím, že pokud k uhrazení jeho dluhů dojde, uzavře s ním žalobce novou nájemní smlouvu. K uhrazení dluhů žalovaného, jakož ani k vyklizení bytu nedošlo, od 1. 6. 2019 tak užívá žalovaný předmětný byt bez právního důvodu. Dle rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 26. 2. 2020, č.j. 27 C 397/2019-34, bylo žalovanému uloženo vyklidit předmětný byt a předat jej žalobci a zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 14 037 Kč. Žalovaný předmětný byt nevyklidil a nepředal žalobci, nadále jej užívá bez právního důvodu. Exekuce o vyklizení bytu je vedena Exekutorským úřadem Ostrava, Mgr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, pod sp. zn. 162 EX 280/22. Žalobce eviduje za žalovaným ke dni 30. 9. 2022 z titulu užívání bytu peněžité dluhy v celkové výši 43 748 Kč po lhůtě splatnosti, a to částečně neuhrazený nedoplatek z ročního vyúčtování služeb za plnění spojená s užíváním bytu v roce 2019 ve výši 7 581 Kč, když na celkový dluh 13 880 Kč žalobce uhradil pouze částku 6 299 Kč, (splatnost 31. 7. 2020), dále neuhrazenou část náhrady za užívání bytu ve výši naposledy ujednaného nájemného za část měsíce září 2020 – ve výši 1 911 Kč (se splatností dle smlouvy o nájmu bytu k 25. 9. 2020), rovněž neuhrazené náhrady za užívání bytu ve výši naposledy ujednaného nájemného za měsíce květen 2021 až září 2021, listopad a prosinec 2021, ve výši vždy 2 141 Kč, tj. celkem 14 987 Kč (se splatností dle smlouvy o nájmu bytu vždy k 25. dni příslušného měsíce) a neuhrazené náhrady za užívání bytu ve výši naposledy ujednaného nájemného za měsíce leden 2022 až září 2022 ve výši vždy 2 141 Kč, tj. celkem 19 269 Kč (se splatností dle smlouvy o nájmu bytu vždy k 25. dni příslušného měsíce). Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužných částek a k vyklizení bytu písemnou výzvou své právní zástupkyně ze dne 7. 9. 2022, k čemuž mu určil lhůtu do 7 dnů ode dne doručení této výzvy. Zásilka s výzvou byla žalovanému doručována dne 12. 9. 2022, žalovaný byl nezastižen a zásilku si ve stanovené úložní době nevyzvedl, 30. 9. 2022 byla zásilka vrácena zpět. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, v rámci své procesní obrany uváděl toliko, že mu družstvo vzalo byt a on neví, z jakého důvodu. 3. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro katastrální území Karviná Město, obec Karviná, část obce Mizerov u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Karviná, jehož součástí je budova – bytový dům [adresa]. Na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 31. 5. 2017 uzavřené mezi Statutárním městem Karviná, jakožto právním předchůdcem žalobce na straně pronajímatele a žalovaným na straně nájemce, ve znění dodatků se stal žalovaný nájemcem bytu [číslo] nacházejícím se ve 12. nadzemním podlaží bytového domu [adresa], č. or. 23 na [ulice] v obci [obec], část obce Mizerov, o velikosti 0+1). Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou. Ve smlouvě o nájmu označeného bytu se žalovaný zavázal hradit zálohy na nájemné a zálohy na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši stanovené platným měsíčním předpisem. Vzhledem k tomu, že žalovaný své povinnosti řádně neplnil a žalobcem byl opakovaně vyzván k úhradě jeho dluhu, bylo mu přípisem ze dne 7. 5. 2019 oznámeno, že z důvodu porušování povinnosti smlouva o nájmu se žalovanému nájem dále neprodlužuje a skončí tak ke dni 31. 5. 2019 s tím, že pokud k uhrazení jeho dluhu dojde, uzavře s ním žalobce novou nájemní smlouvu. K uhrazení dluhu žalovaného, jakož ani k vyklizení bytu nedošlo, od 1. 6. 2019 žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu. Žalobce vyzýval žalovaného opakovaně k uhrazení dlužných částek a k vyklizení předmětného bytu, naposledy dopisem ze dne 12. 9. 2022. Žalovaný však dlužné částky neuhradil a nevyklidil předmětný byt a užíval jej i nadále, aniž by mu k tomu svědčil jakýkoliv právní titul; povinnost k vyklizení mu byla uložena rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 26. 2. 2020, č. j. 27 C 397/2020-34, který nabyl právní moci dne 15. 6. 2020. Žalobce neuhradil v plné výši nedoplatek z ročního vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětného bytu, k úhradě dosud zbývá 7 581 Kč (jehož splatnost nastala 31. 7. 2020), dále neuhradil poměrnou část náhrady za užívání bytu za měsíc září 2020 ve výši 1 911 Kč a dále za bezdůvodné obohacení ve výši dříve ujednaného nájemného za měsíce květen 2021 až září 2021, listopad a prosinec 2021 v celkové výši 14 987 Kč a rovněž za bezdůvodné obohacení ve výši dříve ujednaného nájemného za měsíce leden 2022 až září 2022, v celkové výši 19 269 Kč. 4. Podle ust. § 2295 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 5. Soud ve smyslu citovaného zákonného ustanovení a s ohledem na závěry dokazování žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobce prokázal důvodnost svého žalobního požadavku. Žalovaný (dřívější nájemce bytu) prokazatelně od 1. 6. 2019 užívá byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu, bylo mu nicméně poskytováno nadále bydlení a služby s bydlením spojené (když byt nevyklidil a vyklizený nepředal pronajímateli), na úkor žalobce se tedy bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Jelikož obohacení spočívalo v nepeněžitém plnění, ve výkonech, je povinen uhradit pronajímateli náhradu, a to ve výši posledně sjednaného nájemného a úhrad (tedy v souladu s ust. § 2295 o. z.). Pokud jde o poměrnou část vyúčtování služeb roku 2019, tj. za období trvání nájemního poměru (od 1. 1. do 31. 5. 2019), je žalobní požadavek žalobce v souladu s ust. § 2247 odst. 1, odst. 3 o. z. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitých částek, vznikla mu povinnost zaplatit žalobci vedle dlužné částky také úrok z prodlení dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán dlužnou částku i s příslušenstvím žalobci uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšnému žalobci byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 2 188 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení, z toho na odměně advokáta 11 440 Kč za 4 úkony právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy k plnění, podání žaloby a účast u jednání soudu dne 14. 9. 2023 dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky k uvedeným úkonům, tj. celkem 1 200 Kč, 2 x po 100 Kč představovala náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 (za 2 začínající půlhodiny). Jízdné zástupkyně žalobce k jednáním soudu bylo představováno částkou 314,50 Kč, kdy náhrada za spotřebované pohonné hmoty představovala částku 80,50 Kč (při ujetých 45 km z místa sídla advokátní kanceláře do [obec] a zpět, os. vozidlem s kombinovanou spotřebou 5,2 l nafty na 100 km a ceně dle vyhl. 467/2022 Sb. ve znění vyhl. č. 191/2023 Sb. ve výši 34,40 Kč) a na základní náhradě dle téže vyhlášky částku 234 Kč (45 km po 5,20 Kč za ujetý km jízdy). Z odměny a náhrad, tedy z částky 13 154,50 Kč, bylo na dani přiznáno 2 762,50 Kč (21% DPH), neboť právní zástupkyně žalobce je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem tak náklady řízení byly vyčísleny částkou 18 105 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.