19 C 305/2023-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 13. 7. 2023 se domáhala žalobkyně po žalované úhrady částky 24 500 Kč s 15 % zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od 9. 3. 2022 do 12. 4. 2023, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 24 500 Kč od 13. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 541,10 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 925 Kč, na nákladech spojených s uplatněním pohledávky úhrady částky 72 Kč a dále zaplacení 3 750 Kč na smluvní pokutě. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 9. 5. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. 634228005 ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 8. 9. 2022, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 27 875 Kč spolu s příslušenstvím do 6. 10. 2022 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě a žalovaná svoji vůli smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, která slouží k prokázání totožnosti, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení a také zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 převedena na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 31 675 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 2 875 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 750 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 50 Kč (tuto žalobkyně nicméně ve formulářové žalobě uvedla jako kapitalizovaný úrok spolu s částkou 2 875 Kč na nesplaceném úroku). Nad rámec uvedených nároků žalobkyně požadovala dále částku 72 Kč na vynaložených nákladech mimosoudního vymáhání. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná uhradila dne 12. 4. 2023 částku ve výši 50, kterážto byla alokována na postoupenou jistinu. Žalobkyně rovněž požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 541,10 Kč po revizním přepočtu za období od 7. 10. 2022 do 6. 3. 2023 z jistiny pohledávky. Pokud jde o smluvní pokutu 0,1% z dlužné jistiny, rovněž po revizním přepočtu činila 3 750 Kč počítané z dlužné jistiny 25 000 Kč od 7. 10. 2022 do 6. 3. 2023 Poslední upomínku před podáním žaloby poslala žalobkyně žalovanému dne 3. 10. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu dne 22. 11. 2023 se účastníci nedostavili, předvoláni byli řádně a včas; právní zástupce žalobkyně předem svou neúčast omluvil. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádali o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník uzavřela dne 8. 12. 2022 se společností [právnická osoba] jako postupitelem smlouvu o postoupení pohledávek, včetně pohledávky za žalovanou, která je předmětem tohoto sporu. Žalovaná byla o postoupení pohledávek věřitele – společnosti [právnická osoba] vyrozuměna přípisem ze dne 15. 3. 2023; žalovaná byla současně vyzvána k zaplacení částky 31 757,19 Kč jako dlužné částky ke dni 15. 3. 2023 a jako datum splatnosti byl ve výzvě označen den 31. 3. 2023. Dne 16. 3. 2023 byla listovní zásilka podána k poštovní přepravě. [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které poukázala na bankovní účet vedený pro žalovanou jako majitele a disponenta. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 19. 10. 2023 bylo zjištěno, že výlučně žalovaná jako majitel měla k účtu dispoziční oprávnění, dne 9. 5. 2022 na něj byla připsána částka 25 000 Kč. Nebylo však prokázáno, že by společnost [právnická osoba] se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, a to ani dne 9. 5., ani 8. 9. 2022 Smlouva není žalovanou ani v jednom případě podepsána a ze žalobkyní předložených listin nebylo možno dovodit konkrétní tvrzené právní jednání žalované. Žalobkyně žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 26. 6. 2023 opětovně vyzvala k úhradě částky ze smlouvy o úvěru a dne 28. 6. 2023 byla výzva podána k poštovní přepravě. 4. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu shora uvedených závěrů žalobě vyhověl, nikoli však v plném rozsahu a nikoli z titulu smlouvy o úvěru. V řízení bylo sice primárně tvrzeno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla sjednána smlouva o úvěru, tato skutečnost však v řízení žádným důkazem prokazována nebyla (smlouva měla být uzavřena formou distanční, prostředky komunikace na dálku). Jelikož v řízení nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy v tvrzeném znění, tedy smlouvy podle § 2395 o. z. mezi žalovanou jako úvěrovaným a společností [právnická osoba] jako úvěrující, soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení nákladů na vymáhání, paušální náhrady nákladů na upomínání (označené jako kapitalizovaný úrok) a rovněž smluvní pokuty podle této smlouvy. Nad rámec shora uvedeného je zapotřebí zdůraznit, že žalobkyně ani neprokázala, že před uzavřením tvrzené smlouvy o úvěru její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], řádně a s náležitou péčí jakkoli posuzovala úvěruschopnost žalované, tedy skutečně vykazovala plnění jakýchkoli konkrétních předsmluvních činností. V řízení tak absentovalo jak prokázání jakékoli předkontraktační, tak samotné kontraktační činnosti. 5. Soud proto ve smyslu ust. § 2991 o. z. zavázal žalovanou uhradit žalobkyni toliko bezhotovostně poskytnutou a žalovanou převzatou částku 24 500 Kč (když v mezidobí bylo plněno pouze dne 12. 4. 2023 v rozsahu částky 500 Kč a žalovaná v řízení netvrdila, tím spíše neprokázala plnění v jiné výši) z titulu bezdůvodného obohacení. Jelikož se žalovaná dostala prokazatelně do prodlení s úhradou peněžité částky ve smyslu ust. 1968 o. z., byla jí též uložena povinnost podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zaplatit úrok z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán v návaznosti na doručování výzvy k plnění ze dne 15. 3. 2023 (podané k poštovní přepravě 16. 3. 2023), neboť ji lze považovat za výzvu k plnění, resp. jednostranné určení času plnění věřitelem (§ 1958 o. z.). Pakliže ve výzvě k plnění byla dána žalované lhůta do 31. 3. 2023, od 1. 4. 2023 je v prodlení s úhradou peněžité částky. Ve zbytku byla proto žaloba zamítnuta. Žalobkyně je v řízení aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovanou na ni řádně přešla smlouvou o postoupení pohledávek (§1879 o.z.). 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i jejího příslušenství.