22 C 120/2023-50 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 28 351 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdkyně žalobkyně (původního věřitele) společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to dluh vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], podle které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč a tuto částku spolu s částkou 17 912Kč, představující součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou 28,48 % ročně ve výši 10 756 Kč, poplatkem za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a službu komfortního a flexibilního splácení 4 108 Kč, byla žalovaná povinna předchůdkyni žalobkyně vrátit v 12 měsíčních splátkách po 3 160 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, dosud zaplatila pouze částku 8 400 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny 15 650,54 Kč, dlužného poplatku 12 700,46 Kč, kapitalizovaného úroku 2 722,93 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 1 678,52 Kč, úroku 28,48 % ročně z částky 15 650,54 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 15 650,54 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaná převzala při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem 16 364 Kč, tj. celkem 37 912 Kč, v 12 měsíčních splátkách po 3 160 Kč. 5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná v tomto formuláři uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské/rodičovské dovolené a její příjem je 10 700 Kč měsíčně. Další příjmy domácnosti jsou 26 100 Kč měsíčně. Její odhadované výdaje jsou 2 000 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila ze dvou výplatních pásek. 6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila 8 400 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávek ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá ji k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. 9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. 10. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 11. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne [datum] s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které převzala v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem 16 364 Kč, tj. celkem 37 912 Kč, v 12 měsíčních splátkách po 3 160 Kč. Dosud uhradila 8 400 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské/rodičovské dovolené a její příjem je 10 700 Kč měsíčně. Další příjmy domácnosti jsou 26 100 Kč měsíčně. Její odhadované výdaje jsou 2 000 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila ze dvou výplatních pásek. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno oznámením ze dne [datum], které rovněž obsahovalo výzvu k úhradě dluhu do deseti dnů a která byla odeslána žalované dne [datum]. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne [datum]. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 15. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 20. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení úvěru či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostaču