22 C 137/2023-82 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 51 092 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] podle které žalované poskytla na její účet částku 30 000 Kč dne [datum]. Žalovaná se úvěr zavázala splácet spolu s úrokem 151,6 % ročně, a to v 48 měsíčních splátkách po 2 459 Kč v měsíčních splátkách, žalovaná uhradila pouze 13 526,55 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila dne [datum]. Žalobkyně se domáhala zaplacení nové jistiny úvěru 35 492,88 Kč, smluvní pokuty 1 497 Kč, náhrada nákladů v souvislosti s prodlením žalované 600 Kč, smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 36 724,43 Kč ode dne [datum] k datu vyhotovení žaloby, tedy 13 503 Kč, úrok z částky 29 640,03 Kč ve výši 95,91 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobkyně dále tvrdila, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě informací požadovaných a získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti i z jiných zdrojů. Žalovaná uvedla příjmy 10 000 Kč měsíčně a celkové náklady 5 610 Kč měsíčně, náklady na bydlení (nájemné + inkaso) uvedla ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované v databázích NRKI, [příjmení] a použila tzv. scoring klienta. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru, a to prostřednictvím zprostředkovatele úvěru, a žalovanou jako klientem. Žalovaná smlouvu podepsala dne [datum] a žalobkyně smlouvu podepsala (připojila akceptační doložku) dne [datum]. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni v 48 měsíčních splátkách po 2 459 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou částku ve výši 118 032 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 151,6 % ročně. 4. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalované, že návrh na uzavření úvěrové smlouvy schválila. (Zjištěno z oznámení o schválení úvěru a dodejky ze dne [datum]). 5. Z listiny označené jako hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná na tomto elektronicky vyplněném formuláři uvedla, že je vdaná, s manželem nežije ve společné domácnosti, forma bydlení vlastní, zaměstnaná u společnosti The [právnická osoba] na dobu neurčitou a má příjem ve výši 10 000 Kč měsíčně. Výdaje žalované byly uvedeny ve výši životního minima 3 410 Kč, výdaje na bydlení 2 000 Kč a ostatní výdaje 200 Kč, celkem 5 610 Kč. 6. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu, svolení k inkasu ČSOB a částečnému výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že majitel osobního účtu č. [bankovní účet] je [jméno] [jméno], který dal dne [datum] souhlas s vyplacením úvěru žalované na tento účet a dal povolení k inkasu splátek úvěru z tohoto účtu. 7. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnaná u zaměstnavatele [právnická osoba] jako uklízečka od [datum] s příjmem za leden 2018 ve výši 10 597 Kč a průměrným příjmem za listopad 2017 až leden 2018 ve výši 11 237 Kč. 8. Z výplatního lístku za leden 2018 bylo zjištěno, že čistá mzda žalované činila 10 056 Kč a byla jí vyplacena částka 9 097 Kč (po zohlednění srážek za stravenky a cukrovinky). 9. Z výpisu nebankovního registru klientů ze dne [datum] bylo zjištěno, že smlouva žalované je hodnocena jako špatná. Z výpisu registru [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná ke dni [datum] neměla v evidenci žádný záznam. 10. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr dne [datum] a zaplatila 13 526,55 Kč. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] vyplacena na účet č. [bankovní účet] částka 30 000 Kč. 11. Z listin označených jako výzva k zaplacení ze dne [datum], [datum], [datum], bylo zjištěno, že obsahují výzvu žalobkyně adresovanou žalované, a to k zaplacení dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o úvěru. 12. Z listiny označené jako oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalované o tom, že vzhledem k prodlení žalované došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění úvěru. 13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] ve lhůtě do 15 dnů od odeslání výzvy. 14. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 18. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Smlouva byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne [datum], sp. zn. C [číslo], který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 22. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008