22 C 28/2023-54 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 556,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], od původního věřitele [právnická osoba], přičemž tato společnost uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč za poplatek 4 939Kč, to vše měl vrátit do [datum] avšak žalovaný tuto částku neuhradil, uhradil pouze 0,94 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil splátky řádně včas, vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení z této částky, jakož i právo požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, která byla ve smlouvě sjednána za každý započatý den prodlení. Žalobkyně po žalovaném požadovala dlužnou jistinu 10 999,06 Kč, poplatek 4 939 Kč, smluvní úrok 3 959,66 Kč, poplatky za upomínky 500 Kč, smluvní pokutu 557,83 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 690 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 1 061,56 a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 999,06 Kč od [datum] do zaplacení. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedl mimo jiné i příjmy, výdaje a zaměstnání, přičemž tyto byl povinen uvést pravdivě a správně. Vzhledem k výši příjmů a výši úvěru, původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru, protože mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků, i s připočtením sjednávané splátky, cca 17 800 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] credit s.r.o. Podle této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 11 000 Kč na účet č. [bankovní účet], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem 3 229,46 Kč v jedné splátce, nebo v případě prodlení s poplatkem 4 939 Kč. 5. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že předchůdkyně zjišťovala údaje od žalovaného, a to že je zaměstnaný u Bonatrans Group [právnická osoba] s příjmem 34 811 Kč měsíčně, jeho výdaje jsou 17 000 Kč měsíčně, nemá další úvěry, jeho výdaje za bydlení jsou 9 000 Kč a ostatní výdaje 8 000 Kč. 6. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne [datum] zaslala [právnická osoba] credit s.r.o. částku 11 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetmě přílohy [číslo] seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitelka žalovaného informovala o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě do 10 dnů. 9. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 10. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel se [právnická osoba] credit s.r.o. smlouvu o súpotřebitelském úběru [číslo] dne [datum], na základě které mu byla poskytnuta částka 11 000 Kč na účet č. [bankovní účet], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem 3 229,46 Kč v jedné splátce, nebo v případě prodlení s poplatkem 4 939 Kč. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnaný u Bonatrans Group [právnická osoba] s příjmem 34 811 Kč měsíčně, jeho výdaje jsou 17 000 Kč měsíčně, nemá další úvěry, jeho výdaje za bydlení jsou 9 000 Kč a ostatní výdaje 8 000 Kč. Příjmy a výdaje žalovaného předchůdkyně žalobkyně nijak neověřila. Z těchto údajů dospěla předchůdkyně žalobkyně k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet. Pohledávka byla od Emma´s credit s.r.o. postoupena na žalobkyni. Žalovaný o tom byl informován přípisem odeslaným dne [datum], kde byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu s výzvou k úhradě dlužné částky do [datum], dne [datum]. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 14. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 19. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Věřitel je rovněž povinen využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o