22 C 300/2022-84 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 089,11 Kč s příslušenstvím. Aktivní legitimaci odůvodnila nabytím pohledávky od původní věřitelky [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), dle které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 50 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit spolu s úrokem 14,90 % ročně a poplatky v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 082 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému poskytla, ten však řádně a včas nesplácel splátky úvěru, přistoupila tak k zesplatnění úvěru dne [datum] Celkem žalovaný na dluh uhradil 19 980,43 Kč. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru 44 375,11 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 3 782,67 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 646,64 Kč a dlužných poplatků 1 714 Kč, dále žalobkyně požadovala úrok 14,9 % ročně z částky 44 375,11 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 44 375,11 Kč od [datum] do zaplacení. Ani přes předžalobní upomínku žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě dostupných informací v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR, banka porovnávala příjmy žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a nezjistila skutečnost, která by bránila poskytnutí úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z listin Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum], Přílohy [číslo] ke Smlouvě o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo], Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] na žalobkyni. 4. Z listiny nazvané jako Návrh na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr 50 000 Kč s 84 měsíčními splátkami po 1 082 Kč a úrokem 14,9 % ročně. Uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnán jako administrativní pracovník u zaměstnavatele G4A cash solutions s příjmem 36 000 Kč měsíčně, měsíční splátky dalších úvěrů má 4 206 Kč. Úvěr požadoval čerpat převodem na účet č. [bankovní účet]. 5. Z listiny nazvané jako Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] přijala návrh žalovaného a zavázala se mu poskytnout úvěr dle parametrů uvedených v návrhu. 6. Z listiny nazvané jako Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že Raiffeisenbank a.s vycházela při poskytnutí úvěru s informací od žalovaného, a to z příjmů, které deklaroval v žádosti ve výši 36 000 Kč a kontrolou v databázích a interním scoringem. Ze záznamu vyhodnocení kontrol bylo zjištěno, že žalovaný byl lustrován [datum], přičemž na subjekt nebyly nalezeny negativní informace, a to v interní databázi, [příjmení], BRKI, jeho doklad nebyl neplatný dle databáze MV ČR. 7. Z listiny nazvané jako Souhrnný výpis pohybů na účtě bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr 50 000 Kč a uhradil 19 980,43 Kč. 8. Z listiny nazvané jako Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému, že úvěr [číslo] byl zesplatněn a má jej okamžitě uhradit. 9. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a seznamu odeslaných zásilek z téhož dne bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o půjčce [číslo]. 10. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] dne [datum], na základě které mu předchůdkyně žalobkyně poskytla 50 000 Kč na jeho účet, které se zavázal splatit v 84 měsíčních splátkách po 1 082 Kč a úrokem 14,9 % ročně. Žalovaný v návrhu na uzavření smlouvy uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnán jako administrativní pracovník u zaměstnavatele G4A cash solutions s příjmem 36 000 Kč měsíčně, měsíční splátky dalších úvěrů má 4 206 Kč. Žalovaný zaplatil pouze 19 980,43 Kč. Poprvé byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu v prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum], která byla odeslána na adresu žalovaného téhož dne. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum]. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 14. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 19. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího,