22 C 352/2022-53 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 929,35 Kč s příslušenstvím, a to na podkladě smlouvy o úvěru [číslo] kterou se žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] dne [datum], jejíž nedílnou součástí byl také předpis splátek, na podkladě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit spolu s částkou 8 592 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, čemuž žalovaný nedostál a zaplatil pouze 1 900 Kč, celková splatnost úvěru nastala ke dni [datum], čímž žalobkyni vzniklo právo na zaplacení dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 25 489,24 Kč představující neuhrazenou jistinu ve výši 9 054,97 Kč nesplaceného smluvního úroku 787,42 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 4 399,24 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 834,32 Kč, inkasního poplatku 1 616,05 Kč, sankčního poplatku 1 500 Kč, nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, smluvního úroku 1 410,15 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 887,09 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 500 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil splátky řádně včas, vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení z této částky, jakož i právo požadovat smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, která byla ve smlouvě sjednána za každý započatý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Po postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, ve které uvedl mimo jiné i příjmy, výdaje a zaměstnání, přičemž tyto byl povinen uvést pravdivě a správně, což stvrdil svým podpisem. Vzhledem k výši příjmů a výši úvěru, původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru, protože mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků, i s připočtením sjednávané splátky, cca 16 300 Kč, kterými mohl volně disponovat. K tomu žalobkyně předložila kromě žádosti i výplatní pásky, pracovní smlouvu a čestné prohlášení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaný dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Z listiny nazvané jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] Podle této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 8 592 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. 5. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že v ní žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u [právnická osoba] s příjmem 17 780 Kč měsíčně. Je zde zaznamenáno, že příjmy doložil výplatními páskami a pracovní smlouvou. Dále zde uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost a bydlí v nájmu. Jeho náklady na bydlení a energie jsou 5 970 Kč měsíčně a na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 000 Kč měsíčně. 6. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem s nástupem [datum], druh práce lešenář. 7. Z čestného prohlášení bylo zjištěno, že žalovaný v neznámé době prohlásil, že od [datum] bydlí u přítelkyně. 8. Z výplatních pásek bylo zjištěno, že za prosinec 2019 mu byla vyplacena mzda 18 762 Kč, v lednu 2020 17 689 Kč a v únoru 2020 16 890 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni soubor pohledávek. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitelka žalovaného informovala o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě do 10 dnů. 11. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 12. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mu předchůdkyně žalobkyně v hotovosti poskytla 10 000 Kč, které se zavázal splatit spolu s úrokem s úrokem 8 592 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je zaměstnaný u [právnická osoba] s příjmem 17 780 Kč měsíčně. Je zde zaznamenáno, že příjmy doložil výplatními páskami a pracovní smlouvou. Dále zde uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost a bydlí v nájmu. Jeho náklady na bydlení a energie jsou 5 970 Kč měsíčně a na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 000 Kč měsíčně. Příjem žalovaného ověřila předchůdkyně žalobkyně pracovní smlouvou a výplatními páskami. Z těchto údajů dospěla předchůdkyně žalobkyně k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet. Pohledávka byla od [právnická osoba] postoupena na žalobkyni. Žalovaný o tom byl informován přípisem odeslaným dne [datum], kde byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu s výzvou k úhradě dlužné částky do [datum], dne [datum]. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 16. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 21. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí