22 C 367/2022-110 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 296 211,61 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že předchůdkyně žalobkyně (původní věřitelka) [právnická osoba], IČO [číslo], postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum] pohledávku za žalovaným vzniklou ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], ve které se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému 300 000 Kč s tím, že úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 14,90 % ročně spolu s poplatky, za tímto účelem se zavázal na svém běžném účtu udržovat dostatek finančních prostředků. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, [právnická osoba] proto úvěr dle smlouvy zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný na dluh celkem uhradil 116 564,34 Kč. Žalobkyně požaduje dlužnou jistinu 293 812,45 Kč, která je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru 289 573,55 Kč a připsaný i úroky z úvěru 4 238,90 Kč, dále požaduje poplatky 2 399,16 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 49,03 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 4 442,88 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 296 211,61 Kč od [datum] do zaplacení, a úrok ve výši 14,9 % ročně z částky 293 812,45 Kč od [datum] do zaplacení. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla posouzena na základě informací získaných od žalovaného, které získal při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru a v rámci kterého byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaný v žádosti uvedl, zejména výši jeho příjmu, dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného úvěr splácet je dostatečná. Před podáním žaloby zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, avšak bezúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané jako smlouva o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], IČO [číslo]. Podle této smlouvy předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla 300 000 Kč na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Úvěrem byl konsolidován dluh u předchůdkyně žalobkyně ve výši 253 256 Kč, zbývající prostředky a byly poskytnuty žalovanému volně k použití. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem 14,90 % ročně a poplatky ve 119 pravidelných měsíčních splátkách po 4 903 Kč vždy k 20. dni v měsíci. První splátka měla výt uhrazena dne [datum], poslední splátka ve výši 1 295 Kč dne [datum]. 4. Z posouzení úvěruschopnosti klienta zpracovaného bankou [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, že má příjem 18 244 Kč měsíčně, což pracovník banky zkontroloval z příchozích transakcí na účtu klienta vedeného bankou, přičemž částka odpovídá aktuální výši rodičovského příspěvku. [příjmení] dále ověřila, že klient nemá insolvenční řízení, a v interní evidenci klientů nemá vedeny žádné negativní informace. Klient uvedl v žádosti výdaje 0 Kč, přičemž banka stanovila životní výdaje klienta na základě informací od klienta v kombinaci s interními daty a za využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 6 095 Kč. Splátkové zatížení včetně nově sjednaného úvěru činilo 9 568 Kč měsíčně. 5. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] za listopad 2018 a leden 2019 až prosinec 2019 bylo zjištěno, že se jedná o běžný účet žalovaného vedený u [právnická osoba], přičemž žalovaný neměl dle výpisů v měsících únor až červenec 2019 a září až říjen 2019 na účtu dostatek prostředků, aby byl schopen hradit splátky úvěru. Dále bylo zjištěno, že na účet přicházel příjem z rodičovského příspěvku 7 300 Kč a dále další nepravidelné příjmy v různé výši, u nichž není zřejmé, o jaké příjmy se jedná. 6. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 116 564,34 Kč a že již od prosince 2019 hradil splátky po jejich splatnosti. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky. 9. Z potvrzení podání bylo zjištěno, že dne [datum] podal zástupce žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. 10. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a potvrzení podání ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky [číslo] ve výši 320 958,22 Kč, a to do [datum]. 11. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 12. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o úvěru dne [datum], na základě které žalovanému poskytla 300 000 Kč na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Úvěrem byl konsolidován dluh u předchůdkyně žalobkyně ve výši 253 256 Kč, zbývající prostředky a byly poskytnuty žalovanému volně k použití. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem 14,90 % ročně a poplatky ve 119 pravidelných měsíčních splátkách po 4 903 Kč vždy k 20. dni v měsíci. První splátka měla výt uhrazena dne [datum], poslední splátka ve výši 1 295 Kč dne [datum]. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalovaného, které uvedl v žádosti o úvěr. Žalovaný uvedl, že má příjem 18 244 Kč měsíčně, což pracovník banky zkontroloval z příchozích transakcí na účtu klienta vedeného bankou. Z toho bylo 7 300 Kč měsíčně rodičovský příspěvek, u dalších příjmů, které byly za jednotlivé měsíce předcházející uzavření smlouvy v různé výši, není zřejmý jejich původ. Klient uvedl v žádosti výdaje 0 Kč, přičemž banka stanovila životní výdaje klienta na základě interního modelu na 6 095 Kč. Splátkové zatížení včetně nově sjednaného úvěru činilo 9 568 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného však v měsících předcházejících uzavření smlouvy byly vyšší než uváděné a ve velké části měsíců by žalovaný neměl prostředky na to, určenou výši splátky uhradit. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil dle úvěrového účtu celkem částku 116 564,34 Kč. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum]. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 16. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se p