22 C 88/2023-56 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 550 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdkyně žalobkyně (původního věřitele) společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to dluh vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], podle které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč a tuto částku spolu s úrokem 2 000 Kč s úrokovou sazbou 25,77 % ročně, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč byl žalovaný povinen předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje [datum], poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, dosud zaplatil pouze částku 2 450 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný uvedl, že žije ve spolubydlení, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako dělník u zaměstnavatele [příjmení] – [právnická osoba] s příjmem 14 000 Kč a že jeho výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) jsou 5 300 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 3 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením Smlouvy majetkovou situaci žalovaného z 3x výplatní pásky, pracovní smlouvy vč. dodatku k pracovní smlouvě, nájemní smlouvy, bankovní výpisy – příjmy/výdaje žalovaného. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 10 000 Kč, dlužných úhrad za služby 5 550 Kč, kapitalizovaných úroků 3 335,78 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 1 067,92 Kč, úroku 25,77 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Z listiny nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy žalovaný převzal při podpisu smlouvy v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s úrokem 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, tj. celkem 18 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. 5. Z listiny označené jako Dohoda o provedení práce bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] uzavřel jako zaměstnanec se [právnická osoba] – [právnická osoba] jako zaměstnavatelem dohodu o provedení práce, pracovní úkon měl být zahájen [datum] a ukončen [datum], odhad práce byl 50 hod. 6. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že za 3/ 2019 měl zálohu 8 900 Kč a doplatek mzdy 3 251 Kč a srážky ze mzdy na nepřednostní exekuce celkem 2 040 Kč, za 5/ 2019 měl zálohu 4 600 Kč a doplatek mzdy 8 272 Kč a srážky ze mzdy na nepřednostní exekuce celkem 2 401 Kč a za 6/ 2019 měl zálohu 500 Kč a doplatek mzdy 13 255 Kč a srážky ze mzdy na nepřednostní exekuce celkem 1 126 Kč. 7. Z listiny označené jako Podnájemní smlouva [číslo] 2019 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi Armádou spásy ČR a [jméno] [příjmení], z dodatku [číslo] ke smlouvě bylo zjištěno, že ode dne [datum] byl dalším členem domácnosti žalovaný, podnájemné včetně služeb činilo 9 278 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] postoupena žalobkyni. 9. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba] adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá se k úhradě do deseti dnů od doručení. 10. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovaného. 11. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 16. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 21. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že