115 C 327/2024-38 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 16 000 Kč s úrokem ve výši 4 900 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 000 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 13. 4. 2007 smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, a předala jí částku 16 000 Kč, kterou se žalovaná zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 136 Kč v 53 týdenních splátkách. Žalovaná neuhradila ničeho na poskytnutou půjčku. Žalobkyně připojila smlouvy o postoupení žalované pohledávky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 14. 10. 2024 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2015 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávky uvedené v seznamu postoupených pohledávek společnosti , Anonymizováno, se všemi právy s nimi spojenými ke dni podpisu smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka byla postoupena na společnost , Anonymizováno, .6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, oznámila žalované postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne 31. 7. 2015 byla žalované zaslána poštovní zásilka obsahující oznámení o postoupení žalované pohledávky.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 uložené ve správním deníku soudu pod , spisová značka, soud zjistil, že společnost SECAPITAL S. á. r. l. postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze – sezamu postoupených pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni, Anonymizováno8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2018 soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, . , Anonymizováno, oznámila žalované postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, na žalobkyni. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne 13. 9. 2018 byla žalované zaslána poštovní zásilka obsahující oznámení o postoupení žalované pohledávky.9. Ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“) soud zjistil, že byla uzavřena dne 13. 4. 2007 mezi společností , právnická osoba, a žalovanou. Tato společnost poskytla žalované částku 16 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o souhrnný poplatek ve výši 11 136 Kč v 53 týdenních splátkách po 512 Kč s tím, že první splátka bude splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy.10. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě do 7. 5. 2024 a upozornila ji na podání žaloby v případě nezaplacení. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne 26. 4. 2024 zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku obsahující předžalobní výzvu k plnění na adresu žalované.11. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud učinil následující skutkový závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, předala dne 13. 4. 2007 žalované částku 16 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 136 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky před podáním žaloby. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, zda její právní předchůdkyně před uzavřením Smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované.12. V prvé řadě se soud řadě zabýval otázkou mezinárodní příslušností, neboť žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Maltské republice. Soud dospěl k závěru, že mezinárodní příslušnost českých soudů je dána článkem 18 odst. 2 Nařízení EU č. 1215/2012, neboť jak Česká republika, v níž má žalovaná bydliště, tak Maltská republika, v níž sídlí žalobkyně, jsou členy Evropské unie. V souladu s § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, pak postupoval soud v řízení podle českých právních předpisů a na zjištěný skutkový stav aplikoval v souladu s § 87 odst. 1 téhož zákona české právo, neboť smlouva, z níž plyne žalobní nárok, byla uzavřena dle českého práva.13. Předmětem řízení je závazek ze smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tj. 1. 1. 2014, proto soud postupoval podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. a věc posoudil podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013. K postoupení pohledávky na žalobkyni došlo za účinnosti občanského zákoníku, postoupení tak bylo posouzeno podle účinné právní úpravy. Aktivní legitimace žalobkyně je dána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, na základě které žalobkyně nabyla žalovanou pohledávku od společnosti , Anonymizováno, ., přičemž tato společnost nabyla žalovanou pohledávku od původní věřitelky společnosti , právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2015. Uvedené smlouvy byly uzavřeny v souladu s § 1879 o. z. Žalované bylo podle § 1882 o. z. zasláno oznámení o postoupení žalované pohledávky na společnost , Anonymizováno, . a následně na žalobkyni. Po právní stránce soud hodnotí věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru podle § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Ačkoli v době uzavření Smlouvy ještě nebyl v platnosti a účinnosti zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který zakotvil povinnost věřitele před poskytnutím úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, soud postupoval shodně se závěry Ústavního soudu ČR uvedenými v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019. Ústavní soud uvedl, že obecné soudy mají povinnost zabývat se otázkou zkoumání úvěruschopnosti dlužníka před uzavřením smlouvy, i v případě, že věřitel tuto povinnost neměl v době uzavření smlouvy danou zákonem. Žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy. Z toho důvodu soud hodnotí Smlouvu jako absolutně neplatnou pro její rozpor s dobrými mravy podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Žalovaná je v řízení pasivní, žalobkyně uvádí, že žalovaná dosud uhradila na Smlouvu toliko částku 6 236 Kč. Soud zavázal žalovanou k uhrazení žalobkyni částky 9 764 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalované ve smyslu § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z., tento nárok vznikl žalobkyni ode dne 8. 5. 2024 v návaznosti na výzvu k plnění žalované částky, tj. dopis ze dne 25. 4. 2024, ve kterém žalobkyně dala žalované lhůtu k plnění žalované částky do 7. 5. 2024. Výše úroků z prodlení je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž soud je podle § 153 odst. 2 o. s. ř. vázán žalobním návrhem a nemůže přiznat více (tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně) nežli žalobkyně požadovala. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, jelikož z neplatné Smlouvy žalobkyně nemá právo na úhradu úroků, ani části úroků z prodlení.14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu dosud žádné náklady řízení nevznikly.15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.