115 C 94/2024-30 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 23. 4. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 23. 4. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . uzavřela dne 22. 2. 2018 s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které předala žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný dosud neuhradil ničeho na poskytnutý úvěr. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, kdy vycházela z informací získaných od žalovaného a dále lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Dne 24. 4. 2024 žalobkyně doručila soudu částečné zpětvzetí žaloby, žalobkyně uvedla, že již nepožaduje po žalovaném zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 23. 4. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 23. 4. 2019 do 27. 10. 2023. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby učiněnému před zahájením jednání ve věci soud řízení v souladu s § 96 odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného.4. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 2. 5. 2024 postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.5. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni.8. Z dopisu ze dne 4. 10. 2023 bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na tuto společnost.9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . zaslal dne 26. 2. 2020 poštovní zásilku na adresu žalovaného.10. Z dopisu ze dne 17. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání této výzvy a zároveň ho upozornila na podání žaloby v případě nezaplacení.11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně dne 18. 10. 2023 zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.12. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“) uzavřené dne 22. 2. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tento úvěr navýšený o náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 16 372 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 598 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně.13. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, předala dne 22. 2. 2018 žalovanému částku 20 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání předžalobní výzvy, tj. ode dne 18. 10. 2024.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 ZoSÚ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 a odst. 4 ZoSÚ (1) Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. (4) Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.17. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.18. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenými smlouvami o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně - společnost , právnická osoba, postoupila žalovanou pohledávku společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . a tato společnost následně postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni, vše v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Postoupení žalované pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ, žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Žalobkyně, ač tvrdila, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy, k tomuto tvrzení neoznačila žádné důkazy (a to ani k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 22. 3. 2024, č. j. 115 C 94/2024-23). Nebylo tak prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti stanovené v § 86 ZoSÚ, a proto soud hodnotí Smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Prokázáno bylo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě Smlouvy částku 20 000 Kč, na kterou žalovaný dle tvrzení žalobkyně dosud ničeho neuhradil, a proto soud zavázal žalovaného podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ, aby vrátil žalobkyni nesplacenou jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč včetně úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výši stanoví § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (u stanovení výše úroku z prodlení byl soud vázán žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř.). Nárok na zaplacení úroku z prodlení