116 C 311/2024-62 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá zaplacení částky 43 835,20 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 806,30 Kč za dobu od 28. 3. 2024 do 1. 7. 2024 spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 785,66 Kč od 29. 3. 2024 do 1. 7. 2024 a nadále z dlužné částky 43 835,20 Kč od 2. 7. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 19,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , a.s., ze dne 2. 7. 2024 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 7. 2024 uzavřené mezi společností I, Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s., a , právnická osoba, . Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 7. 6. 2023 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, a poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit dle podmínek sjednaných ve smlouvě, a to pravidelnými měsíčními splátkami po 1 348 Kč s platnými vždy v 15. den v měsíci. Smlouva byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalované. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalované ověřena zadáním k autorizačního kódu zaslaného žalované prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu pak zároveň nahrazuje písemný podpis. Žalovaná byla povinna hradit úrok ve výši 19,99 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení se splněním povinnosti hradit úrok řádně a včas, proto banka využila své oprávnění a úvěr prohlásila za splatný dne 27. 3. 2024. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, vycházel z údajů poskytnutých bance klientem, tyto byly hodnoceny individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného úvěrování. Žalovaná byla prověřena v dostupných interních a externích databázích, zejména bankovních a nebankovních registrech klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra ČR, dále byly zohledněny data získané na základě historických dat z ČSÚ a byl zjištěn disponibilní zdroj klienta. Žalovaná pak byla vyhodnocena jako klient, který je schopen úvěr řádně splatit. Dlužná částka doposud uhrazena nebyla.2. Podáním ze dne 15. 10. 2024 žalobkyně k výzvě soudu doplnila svá tvrzení. Žalovaná na úvěr uhradila částku 17 969 Kč, z níž byla započtena částka 14 200 Kč na jistinu a částka 3 769 Kč na poplatky. , adresa, 835,20 Kč je tvořena nesplacenou částí poskytnutého úvěru navýšenou o smluvní úrok ve výši 8 035,20 Kč, V souladu s odst. 3.1. smlouvy o úvěru ze dne 7. 6. 2023. Dlužná částka doposud uhrazena nebyla.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud jednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila.4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., a žalovanou byla dne 7. 6. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky a ceník, přičemž na základě této smlouvy se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který bude veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , tento bude splacen nejpozději do 15. 6. 2028 s výší splátky 1 348 Kč, úrokovou sazbou 19,99 % ročně a při řádném splácení se zvýhodněnou úrokovou sazbou ve výši 18,81 % ročně s tím, že žalovaná získá odměnu ve formě odpouštění až 4 posledních splátek. Úvěr byl bez uvedení účelu. První splátka byla stanovena na 17. 7. 2023, celkový počet splátek byl 60 s poslední splátkou ve výši 440 Kč dne 15. 6. 2028. V případě porušení smlouvy se žalovaná zavázala hradit úroky z prodlení. Ve smlouvě je žalovaná označena osobními iniciály s tím, že smlouva je elektronicky podepsána žalobkyní, avšak smlouva neobsahuje jakýkoliv podpis žalované, přičemž měla být rovněž podepsána elektronickým podpisem (viz smlouva o úvěru ze dne 7. 6. 2023, všeobecné obchodní podmínky, ceník). Žalobkyně poskytla žalované částku 50 000 Kč, a to dne 7. 6. 2023 (viz výpis z úvěrového účtu č. , č. účtu, ). Žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto byla opakovaně vyzvána k úhradě dlužné částky, a to poslední výzvou ze dne 24. 2. 2024 a výzvou ze dne 31. 3. 2024, kde byla vyzvána k okamžité úhradě částky 53 836 Kč, neboť došlo k zesplatnění úvěru (viz výzvy z uvedených dat). Na adresu žalované bylo zesplatnění odesláno dne 17. 7. 2024 právní zástupkyní žalobkyně (viz poštovní podací arch ze dne 17. 7. 2024). Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaná uhradila částku ve výši 17 969 Kč (viz výpis z úvěrového účtu a podklady pro soudní řízení). Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, kdy vycházela z údajů uvedených klientem, kdy v žádosti žalovaná uvedla příjem 11 019 Kč, což bylo ověřeno na základě příchozích transakcí na účet banky. Žalovaná nebyla v době podání žádosti v aktivním insolvenčním řízení, předchozí splátková morálka byla ověřena z CBCB. Žalovaná uvedla výdaje 0 Kč, přičemž banka stanovila životní náklady a normativní náklady na bydlení na částku 7 902 Kč. Kontokorentní úvěr mimo , právnická osoba, byl s limitem 1 000 Kč a orientační splátkou 30 Kč. Žalobkyně byla posouzena jako úvěruschopná (viz posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne 7. 6. 2023). Výpisem z účtu žalované vedeného u , právnická osoba, . bylo prokázáno, že žalovaná dne 14. 4. 2023 obdržela mzdu 10 589 Kč, dne 12. 5. 2023 mzdu ve výši 10 388 Kč a 18 690 Kč, konečný zůstatek ke dni 31. 3. 2023 činil 3,27 Kč, ke dni 30. 4. 2023 18,95 Kč a ke dni 31. 5. 2023 -97,71 Kč (viz výpis z účtu žalované č. , č. účtu, ). Žalobkyně je ve sporu aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2024, kdy došlo k postoupení z , právnická osoba, . na společnost I-Xon, a.s., a následně dne 2. 7. 2024 došlo k postoupení na žalobkyni (viz smlouva o postoupení ze dne 24. 6. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek, smlouva o postoupení ze dne 2. 7. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalovaná byla o postoupení pohledávek informována dopisem , právnická osoba, . ze dne 4. 7. 2024 a dopisem společnosti I-Xon, a.s., ze dne 16. 7. 2024 (viz dopisy z uvedených dat). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 16. 7. 2024 s tím, nechť dluh uhradí do 27. 3. 2024. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 17. 7. 2024 (viz předžalobní výzva ze dne 16. 7. 2024, poštovní podací arch ze dne 17. 7. 2024).6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku dne 7. 6. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částky dle podmínek stanovených ve smlouvě, tak jak je uvedeno shora. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované, a to zejména po stránce výdajové. Žalovaná za dobu tří měsíců před uzavřením smlouvy o úvěru pobírala mzdu v průměrné výši 13 200 Kč, což bylo v řízení prokázáno. Pokud se týče výdajů žalované, tyto žalobkyně stanovila na částku 7 902 Kč, a to na životní náklady a na bydlení. Výdaje žalované si právní předchůdkyně žalobkyně ničím neověřila, a to i přesto, že sama žalovaná uvedla, že její výdaje jsou nula. Náklady na živobytí a bydlení jsou ryze individuální a jejich výše se může v každém jednotlivém případě značně lišit. Bylo žalobkyni, aby si výši těchto nákladů ověřila, a to zejména s ohledem na uvedení nulových výdajů, což mohla žalovaná učinit například nájemní smlouvou či evidenčními listy. K jednání soudu se žalobkyně nedostavila, svou neúčast omluvila. Svou neúčastí u