117 C 154/2023-112 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky 62 130 Kč s příslušenstvím a částky 24 002 Kč s odůvodněním, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 3. 5. 2017 uzavřena smlouvu o úvěru č. , hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr spolu s dohodnutým úrokem z čerpaného úvěru ve výši 129,67 % ročně splatit žalobkyni ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 3 721 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červnem 2017. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet bylo žalovanému zasláno oznámení o schválení úvěru. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena na základě informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Úvěr byl žalovanému vyplacen dne 4. 5. 2017. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel. Do zesplatnění úvěru neuhradil žalobkyni ničeho. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo žalobkyni v souladu s bodem 6.1 smlouvy právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč, tj. ve výši 2x 499 Kč za prodlení v délce 30 dnů s úhradou splátky č. , hodnota, a splátky č. , hodnota, , která byla v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů od vzniku práva žalobkyně na její zaplacení, a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč, tj. 2x 200 Kč za prodlení v délce 15 dnů o splátek č. , hodnota, a 2. V důsledku prodlení žalovaného došlo následně 65. dnem prodlení s úhradou 1. splátky úvěru dle čl. 6.3 smlouvy k zesplatnění úvěru, a to k datu 27. 8. 2017. Zesplatněním úvěru se veškeré dosud neuhrazené úroky staly součástí jistiny úvěru, která tedy ke dni zesplatnění úvěru činila 60 732 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru po jeho zesplatnění bylo dle bodu 6.5. smlouvy sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru ke dni zesplatnění za každý den prodlení, tj. od 29. 8. 2017 do zaplacení. Dále bylo v bodu 2.2. smlouvy sjednáno, že úroky za poskytnutý úvěr budou i po zesplatnění nadále přirůstat k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. K úhradě jednotlivých dlužných částek i k úhradě celého dluhu byl žalovaný žalobkyní vyzýván, avšak bezúspěšně. Žalobkyně se tedy žalobou po žalovaném domáhá úhrady částky 62 130 Kč skládající se z jistiny úvěru ve výši 60 732 Kč (tj. jistina úvěru ke dni zesplatnění odpovídající původní jistině úvěru ve výši 50 000 Kč a úroku přirostlého k jistině ke dni zesplatnění ve výši 10 732 Kč), smluvní pokuty za prodlení ve výši 998 Kč a náhrady nákladů vynaložených s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, dále smluvní pokuty po zesplatnění úvěru ve výši 24 002 Kč, tj. ve výši 0,1 % denně z částky 60 732 Kč za dobu od 29. 8. 2017 do 15. 5. 2023. Dále žalobkyně požaduje úhradu úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 62 130 Kč za dobu od 29. 8. 2017 do zaplacení a úroku z původní dlužné jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč za dobu od 29. 8. 2017 do zaplacení, přičemž úrok žalobkyně požaduje ve výši 86,1 % ročně namísto sjednané výše 129,67 % ročně. Výše úroku je limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit, tedy částkou 214 329 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 10. 9. 2024 a na den 1. 11. 2024 a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Z provedeného dokazovaní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:Dne 3. 5. 2017 požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč s tím, že poskytnutý úvěr spolu s úrokovou sazbou sjednanou ve výši 129,67 % ročně (celkem 178 608 Kč) splatí žalobkyni ve 48 měsíčních splátkách po 3 721 Kč. Žalobkyně tento úvěr dne 4. 5. 2017 schválila (prokázáno Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru ze dne 3. 5. 2017, rámcovou smlouvou o poskytování bankovních služeb ze dne 3. 4. 2017, předsmluvním formulářem ze dne 3. 5. 2017, informacemi pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěrů ze dne 3. 5. 2017, oznámením o schválení úvěru ze dne 6. 5. 2017 včetně přiložené dodejky). Před schválením úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, kdy bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán, mzda za měsíc únor činila 25 124 Kč a za březen 2017 činila 25 228 Kč. Žalovaný byl rozvedený, bezdětný, bydlel u rodičů, náklady na bydlení činily 2 000 Kč, jeho další výdaje činily 300 Kč, splátky dalších závazku (půjček, úvěrů, spoření, pojištění apod.) neměl, dále bylo u výdajů žalovaného počítáno s částkou životního minima ve výši 3 410 Kč (prokázáno hodnocením klienta ze dne 3. 5. 2017, pracovní smlouvou ze dne 30. 11. 2016, výplatním lístkem za měsíc únor a březen 2017, výpisem ze záznamů z registru SOLUS ze dne 3. 5. 2017). Z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne 3. 5. 2017 vyplývá, že žalovaný byl v registru nový nebo měl rozpracované žádosti. , adresa, 000 Kč byla převedena na účet žalovaného dne 4. 5. 2017 (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru ze dne 4. 5. 2017 a rámcovou smlouvou o poskytování bankovních služeb ze dne 3. 4. 2017). Dne 24. 7. 2017 a dne 21. 8. 2017 vypracovala žalobkyně výzvy k zaplacení, kterými vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek a upozornila žalovaného na možnost zesplatnění úvěru. Odeslání výzev žalovanému nebylo doloženo (prokázáno Výzvou k zaplacení ze dne 24. 7. 2017 a dne 21. 8. 2017). Dne 27. 8. 2017 vypracovala žalobkyně oznámení, kterým vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění k jistině úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, tj. částky v celkové výši 62 130 Kč, do 10 dnů od data odeslání výzvy. Odeslání oznámení žalovanému nebylo doloženo (prokázáno Oznámením ze dne 27. 8. 2017). Výzvou ze dne 26. 4. 2023 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě celkové částky po splatnosti ve výši 62 130 Kč s příslušenstvím, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána dne 26. 4. 2023 (prokázáno Předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2023 a podacím archem ze dne 26. 4. 2023). Z dalších předložených listin neučinil soud žádná pro věc relevantní skutková zjištění.4. Žaloba je důvodná jen částečně. Soud má za prokázáno že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému žalobkyní dne 4. 5. 2017 poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet posuzovala, nikoli však s odbornou péčí. Na základě žalobkyní doložených dokladů je zřejmé, že žalovaný byl zaměstnán s průměrným příjmem ve výši 25 176 Kč měsíčně, v době žádosti o úvěr měl být rozvedený, bezdětný, žil s rodiči. Náklady na bydlení žalovaného nebyly nijak doloženy, tyto dle hodnocení klienta činily 2 000 Kč měsíčně, naprosto se žalobkyně nezabývala dalšími výdaji žalovaného a vycházela z částky životního minima a ostatních výdajů ve výši 300 Kč. Nebyly ani prověřeny platby jiných závazků ze strany žalovaného či jeho dluhy, pouze bylo uvedeno, že žalovaný žádné další závazky nesplácí. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně a dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 ods