117 C 357/2024-54 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky 10 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele , právnická osoba, ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, uzavřené dne 1. 9. 2010 s žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému předána půjčka ve výši 11 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaný zavázal uhradit původnímu věřiteli i souhrnný poplatek za půjčené peněžní prostředky a za administrativní zpracování půjčky ve výši 9 196 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky a souhrnného poplatku v 60 týdenních splátkách po 341 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 26. 10. 2011. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, proto původnímu věřiteli vzniklo marným uplynutím sedmidenní lhůty po splatnosti poslední sjednané splátky právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný uhradil původnímu věřiteli celkem 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh 19 696 Kč. Po postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalobkyně se tedy po žalovaném domáhá úhrady dlužné jistiny úvěru ve výši 10 500 Kč spolu s úrokem z prodlení, který kapitalizovala za dobu od 27. 10. 2011 do 17. 6. 2016 ve výši 3 833,67 Kč a dále ve výši 7,75 % ročně z dlužné jistiny úvěru, tj. z částky 10 500 Kč, za dobu od 18. 6. 2016 do zaplacení. Na předžalobní upomínku zaslanou mu právním zástupcem žalobkyně žalovaný nereagoval ani na předžalobní.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 4. 12. 2024 a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, ze dne 1. 9. 2016, jejíž součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému půjčku ve výši 11 000 Kč, kterou žalovaný při podpisu smlouvy v hotovosti převzal a zavázal se zaplatit žalobkyni v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 9 196 Kč, celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku 20 196 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 341 Kč s tím, poslední splátka bude činit 77 Kč. První splátka měla být zaplacena 7. den od data uzavření smlouvy. Součástí smluvních podmínek smlouvy je také ujednání o tom, že v případě neuhrazení splátky včas má původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 s účinností k témuž dni byla pohledávka za žalovaným z předmětní smlouvy původním věřitelem postoupena žalobkyni (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 včetně příloh). Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2016 původní věřitel oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky a vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 19 696 Kč do 10 dnů od obdržení tohoto dopisu. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 1. 7. 2016 (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 a poštovním podacím archem ze dne 1. 7. 2016). Výzvou ze dne 16. 2. 2018 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě celkové částky po splatnosti ve výši 39 090,60 Kč spolu s příslušenstvím (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 16. 2. 2018 a podacím lístkem ze dne 19. 2. 2018). Výzvou ze dne 12. 10. 2022 vyzvala žalobkyně opětovně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě celkové částky po splatnosti ve výši 36 545,59 Kč spolu s příslušenstvím (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 16. 2. 2018 a podacím lístkem ze dne 12. 10. 2022).4. Žaloba je důvodná jen částečně. Soud má za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu § 657 a následujících občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) uzavřena smlouva o půjčce. Na jejím základě právní zástupce žalobkyně půjčil žalovanému částku 11 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit během 39 týdnů formou sjednaných týdenních splátek spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 196 Kč. Z žaloby je patrné, že žalovaný do podání žaloby uhradil na dlužnou pohledávku částku v celkové výši 500 Kč, kterou původní věřitel započetl na jistinu úvěru. Stanovený souhrnný poplatek ve výši 9 196 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky ve výši 11 000 Kč, který tak představuje 83,6 % celé jistiny půjčky, soud považuje za odměnu nepřiměřeně vysokou, ujednanou v rozporu s dobrými mravy, tedy dle ust. § 39 obč. zák. ujednanou neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, má soud za to, že sjednaný souhrnný poplatek plnil funkci úroku jako odměny za poskytnuté peněžní prostředky a bez tohoto ujednání by původní věřitel neměl na uzavření smlouvy zájem, tudíž ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smlouvy a absolutně neplatnou je tedy celá smlouva o půjčce. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel z neplatné smlouvy o půjčce poskytl žalovanému částku 11 000 Kč, čímž mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 451 obč. zák. Žalovaný však žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnil, a to částkou v celkové výši 500 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 10 500 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč – úhrada ve výši 500 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 10 500 Kč, a to ode dne 19. 7. 2016, když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení vyzván až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2016, a to do 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne 8. 7. 2016 a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do 18. 7. 2016. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,05 % ročně, soud je však žalobou vázán. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ní byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 524 a následujících obč. zák.5. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla sice částečně neúspěšná, ale pouze v poměrně nepatrné části týkající se navíc příslušenství pohledávky. Soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Tato částka se sestává ze součtu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tří úkonu právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) každý po 300 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT a částky odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.