17 C 53/2017-370 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v , adresa, doručena dne 22. 9. 2016, domáhá náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Svoji žalobu doplnil přípisem ze dne 17. 2. 2017. Žalobu odůvodnil tvrzením, že se dne 6. 10. 2009 na doporučení , tituly před jménem, , jméno FO, , lékaře oddělení ortopedie , právnická osoba, . podrobil operaci kyčle, konkrétně totální endoprotéze pravého kyčelního kloubu, operatérem byl , tituly před jménem, , jméno FO, . Po této operaci byl žalobce bez komplikací a praktikoval chůzi o berlích. V období od 14. 1. 2010 do 25. 2. 2010 rehabilitoval v , právnická osoba, ., Sanatorium , adresa, , kde žalobci bylo naordinováno nošení podpatěnky, při jejímž užívání se jeho zdravotní stav zhoršil. Z důvodu zhoršující se bolesti na přední straně stehna byl žalobce hospitalizován v , právnická osoba, v , adresa, v období od 7. 9. 2010 do 15. 9. 2010, kdy dostával série analgetických infuzí, po kterých nastalo asi padesátiprocentní zlepšení bolesti. Vzhledem k tomu, že se poté opět bolest pravého stehna zhoršovala, byl žalobce přijat k hospitalizaci v žalované nemocnici v době od 24. 11. 2010 do 2. 12. 2010, zde mu byla doplněna další vyšetření a podávána analgetika, po kterých se bolest zmírnila, ale po jejich vysazení se opět trvala. V lednu 2011 žalobce podstoupil operaci totální endoprotézy levého kyčelního kloubu, se kterým dodnes nemá žádné zdravotní problémy. Při pooperačních rehabilitacích v , právnická osoba, ., Sanatoria , adresa, stále pociťoval silnou bolest v pravé dolní končetině. Během následných vyšetření vyšlo mimo jiné najevo, že žalobce má zúžený páteřní kanál. Jelikož se žalobci po první operaci pravého kyčelního kloubu uvolnil dřík v pravé kyčli, podstoupil dne 3. 11. 2011 první reoperaci pravého kyčelního kloubu opět v žalované nemocnici, po této operaci se jeho zdravotní stav, respektive bolestivost pravé dolní končetiny zlepšila, kdy tomuto pomohly i téměř měsíční rehabilitace ve výše zmíněném sanatoriu. V průběhu následujících měsíců se bolest vrátila a stupňovala, v březnu 2013 žalobce proto podstoupil již několikáté vyšetření na radiodiagnostickém oddělení , právnická osoba, v , adresa, , kdy závěrem tohoto vyšetření bylo znovu potvrzeno zúžení páteřního kanálu v bederní oblasti. Výhřez plotének bylo vyšetřujícím lékařem popřeno a zároveň bylo žalobci sděleno, že zúžení páteřního kanálu v bederní oblasti s největší pravděpodobností nemá vliv na jeho neustálé bolesti pravé dolní končetiny. Přesto žalobce po konzultaci s lékařem dne 16. 4. 2013 dal souhlas žalované nemocnici s operací páteře, která se uskutečnila dne 2. 5. 2013. Operace proběhla bez komplikací, neměla ale v důsledku žádný efekt na stále trvající bolesti pravé dolní končetiny. Dne 23. 9. 2013 proto proběhla v žalované nemocnici již druhá reoperace pravého kyčelního kloubu, následovaná rehabilitacemi v Sanatoriu , adresa, , po těchto rehabilitacích došlo k mírnému zlepšení, bolest a tah v pravém třísle ovšem stále přetrvávaly. , adresa, roku 2014 žalobce navštívil , tituly před jménem, , jméno FO, , lékaře žalované, za účelem kontroly, kdy z důvodu neustále se stupňující bolesti byl poslán na vyšetření, které odhalilo zánět v oblasti pravého kyčelního kloubu. Poté následovala konzervativní léčba, bolest ovšem neustupovala a žalobce začal docházet do ambulance pro léčbu bolesti , právnická osoba, , adresa, , kterou navštěvuje pravidelně dodnes, spolu s bolestí se začaly objevovat křeče během spaní, nervozita a následně nespavost. V průběhu dalších vyšetření bylo odhaleno uvolnění kyčelní jamky. Ještě téhož roku byl žalobce uznán invalidním důchodcem třetího stupně a zároveň byla ukončena dočasná pracovní neschopnost a pracovní poměr jako takový. V únoru 2015 proběhla mezi žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, v ambulanci pro léčbu bolesti , právnická osoba, , adresa, konzultace, během které byla naplánována reoperace pravého kyčelního kloubu ve Fakultní nemocnici v Motole, která se uskutečnila dne 4. 6. 2015. Po této operaci následovala v období od 26. 11. 2015 do 18. 12. 2015 rehabilitace v , jméno FO, , a. s., Rehabilitační sanatorium , adresa, , rehabilitace byla po domluvě žalobce s lékaři ukončena o šest dní dříve z důvodu úporných bolestí. Lékaři a fyzioterapeuti žalobce sdělili, že mu nejsou schopni pomoct. Žalobce veškeré operace podstupoval na základě doporučení lékařů, ve které měl a musel mít jako laik důvěru, vždy se řídil jejich pokyny, dodržoval veškerá omezení, pravidelně a řádně rehabilitoval a pokračoval v doporučených cvicích i doma. Ačkoliv lékaři žalované nepřipustili své pochybení, je zřejmé, že v případě žalobce k němu muselo dojít. Z pracujícího aktivního člověka se stal doživotní invalidní důchodce třetího stupně, který se pohybuje s velkou námahou o jedné francouzské holi, větší vzdálenosti překonává pouze s pomocí automobilu a finančně se stal částečně závislý na svých dětech, které mu přispívají na živobytí. Postup žalované non lege artis spatřuje žalobce v tom, že ačkoliv se na základě doporučení lékařů žalované opakovaně podroboval reoperacím kyčelního kloubu, vždy se vyskytly komplikace nejen po operaci, ale i během ní, kdy žalobce tímto zpochybňuje odbornost a profesionalitu lékaře žalované a celkovou odbornost provedení zákroků, zároveň s výsledky takto provedených operací nebyl spokojen ani operatér sám. Žalovaná svým jednáním způsobila žalobci nemajetkovou újmu na jeho přirozených právech podle ustanovení § 2956 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., kdy takto žalobce může požadovat náhradu škody i nemajetkové újmy, žalobce kromě náhrady vytrpěné bolesti a ztížení společenského uplatnění může podle ustanovení § 2962 odst. 1 a § 2963 odst. 1 občanského zákoníku žádat i náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, žalobce žádá náhradu za ztrátu na výdělku za období pracovní neschopnosti od druhé reoperace pravého kyčelního kloubu, která se uskutečnila dne 23. 9. 2013, až do 31. 7. 2014, kdy došlo k ukončení pracovního poměru a pracovní neschopnosti.2. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 15. 9. 2017 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 19. 9. 2017, soud podle ustanovení § 95 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že změna žaloby provedená přípisem ze dne 14. 8. 2017 se připouští. Uvedeným přípisem žalobce provedl rozšíření žaloby, když kromě již původně požadovaných dílčích náhrad nově požadoval také náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti při invaliditě za období od srpna 2014 do srpna 2017 ve výši 262 500 Kč a od září 2017 nadále ve výši 7 440 Kč měsíčně jako peněžitý důchod. Soud požadovanou změnu žaloby v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil, když další fáze řízení o změněném návrhu si nevyžádala výrazně rozšířené dokazování oproti jednání o původním požadavku, navíc dosud žádné dokazování prováděno nebylo a výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem i pro řízení o změněném, resp. rozšířeném nároku. Nadále tak po právní moci tohoto usnesení byl předmětem řízení požadavek žalobce, aby byla žalovaná zavázána zaplatit mu 1/ náhradu bolestného ve výši 250 000 Kč, 2/ náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 300 000 Kč, 3/ náhradu za ztrátu na výdělku za období pracovní neschopnosti od 1. 10. 2013 do 31. 7. 2014 ve výši 56 712 Kč, 4/ náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti při invaliditě za období od srpna 2014 do srpna 2017 ve výši 262 500 Kč a 5/ náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od září 2017 nadále ve výši 7 440 Kč měsíčně jako peněžitý důchod.3. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 27. 11. 2020 č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 30. 11. 2020, resp. 16. 12. 2020, soud rozhodl tak, že I./ změna žaloby provedená přípisem ze dne 13. 11. 2020 se připouští, a II./ v části, ve které žalobce požadoval po žalované z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti při invaliditě placení pravidelného důchodu ve výši 490 Kč měsíčně v době od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 1 402 Kč měsíčně v době od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 a ve výši 2 313 Kč měsíčně v době od 1. 1. 2020 nadále, se řízení zastavuje. Z odůvodnění usnesení bylo dále zjištěno, že přípisem ze dne 13. 11. 2020, který byl soudu doručen dne 18. 11. 2020, žalobce opětovně rozšířil svoji žalobu následujícím způsobem: 1/ požadavek na úhradu bolestného rozšířil z původně požadovaných 250 000 Kč na částku 600 000 Kč, 2/ požadavek na náhradu za ztížení společenského uplatnění bolestného rozšířil z původně požadovaných 300 000 Kč na částku 1 000 000 Kč, 3/ požadavek na náhradu za ztrátu na výdělku za období pracovní neschopnosti od 1. 10. 2013 do 31. 7. 2014 ponechal v původní požadované výši 56 712 Kč. Soud požadovanou změnu žaloby v souladu s ustanovením § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil, když další fáze řízení o změněném návrhu si nevyžádaly výrazně rozšířené dokazování oproti jednání o původním požada