19 C 152/2024-57 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 7. 11. 2023 se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení částky celkem 26 039 Kč (sestávající z částky 23 104 Kč a částky 2 935 Kč) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 908,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 352,34 Kč, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 17 733,26 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s 22,32 % úrokem ročně z částky 17 733,26 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 299,27 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 416,59 Kč, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 2 216,85 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a s 20,88 % úrokem ročně z částky 2 216,85 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne 5. 12. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 1401261747. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci poplatek ve výši 480 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč, počínaje 12. 12. 2021 a poslední splátka byla stanovena na 29. 1. 2023. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023, a to s účinností ke dni 1. 6. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze 13 830 Kč. Poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne 23. 9. 2022. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 28 250 Kč a skládala se z neuhrazené jistiny ve výši 17 733,26 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 066,74 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 304 Kč. Dále byla žaloba odůvodněna tím, že mezi týmiž účastníky došlo dne 13. 5. 2021 k uzavření smlouvy o úvěru č. 1401239599, na základě níž poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 800 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 800 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 7 600 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci poplatek ve výši 480 Kč a poplatek za asistenční služby 540 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 587 Kč, počínaje 20. 5. 2021 a poslední splátka byla stanovena na 12. 7. 2022. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023, a to s účinností ke dni 1. 6. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze 32 467 Kč. Poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne 23. 9. 2022. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 8 353 Kč a skládala se z neuhrazené jistiny ve výši 2 216,85 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 633,15 Kč, dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 40 Kč a dlužného poplatku za asistenční služby 45 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.2. Před jednáním ve věci samé, a to podáním ze dne 1. 12. 2023 žalobkyně částečně omezila žalobu a soud usnesením ze dne 28. 12. 2023, č.j. EPR 282397/2023-18 (pravomocným dnem 31. 1. 2024) řízení částečně zastavil co do kapitalizovaného úroku za dobu od 30. 1. 2023 do 1. 6. 2023 ve výši 115,39 Kč, úroku 7,32 % ročně z částky 17 733,26 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, dále co do kapitalizovaného úroku za dobu od 13. 7. 2022 do 1. 6. 2023 ve výši 84,37 Kč a úroku 5,88 % ročně z částky 2 216,85 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání dne 12. 11. 2024 se bez omluvy nedostavila. Jelikož včas a z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř).4. Na základě provedených důkazů, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 13. 5. 2021 a 5. 12. 2021, karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 13. 5. 2021 a 5. 12. 2021, přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023, potvrzení o zaplacení úplaty, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, výzvy k plnění ze dne 2. 10. 2023 a poštovního podacího lístku ze dne 2. 10. 2023 bylo zjištěno, že dne 13. 5. 2021 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatky a odměnou, celkem 35 220 Kč, v 60 týdenních splátkách po 587 Kč. Z přehledu plateb se podává, že žalovaná v období od 20. 5. 2021 do 23. 9. 2022 zaplatila celkem 32 467 Kč. Dále bylo zjištěno, že dne 5. 12. 2021 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena následná smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatky a odměnou, celkem 36 480 Kč, v 60 týdenních splátkách po 608 Kč. Z přehledu plateb se podává, že žalovaná v období od 11. 12. 2021 do 23. 9. 2022 zaplatila celkem 13 830 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 2. 10. 2023 byla žalovaná dopisem právního zástupce žalobkyně vyzývána k úhradě dlužných částek z uzavřených smluv; téhož dne byla výzva podána k poštovní přepravě.5. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky (právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou) byly ve dnech 13. 5. a 5. 12. 2021 sjednány smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě těchto smluv se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrované poskytne peněžní prostředky ve výši 19 000 a následně 20 000 Kč. Žalovaná částky převzala oproti podpisu v hotovosti, plnila v rozsahu částky 32 467 Kč na první z úvěrů, na druhý z úvěrů plnila 13 830 Kč, nesplaceno zůstává 6 170 Kč (tato tvrzení v řízení žalovaná nerozporovala). Výše uvedené smlouvy jsou bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvami spotřebitelskými, neboť žalovaná vždy jednala jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Ten však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím méně prokázány, jakékoli konkrétní kroky k posouzení schopnosti žalované úvěry splácet. Pouhá deklaratorní prohlášení žalované vtělena do tzv. zákaznické karty nelze považovat za zodpovědné úvěrování. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smluv o úvěru nastupuje povinnost stran neplatných smluv svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jeliko