19 C 207/2024-49 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 26. 2. 2024 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 123 008,52 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 922,90 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 119 385,53 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 136,96 Kč od 7. 12. 2023 do 26. 2. 2024 a s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 123 008,52 Kč od 27. 2. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 11. 6. 2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. 7206071383. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného posouzením její příjmové a výdajové stránky, přezkumem klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlížením do externích úvěrových registrů. Výstupem je pak hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Žalovaný byl v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami oprávněna čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalobkyně se tedy zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky, a to opakovaně do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, žalovaný se zavázal takto poskytnutý revolvingový úvěr společnosti vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné měnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 120 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 158 816 Kč, na poskytnutý úvěr uhradil částku 57 413,39 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění, tedy možnosti zesplatnit úvěr. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 22. 11. 2023, a žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 22. 11. 2023. Jelikož žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 123 008,52 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 119 385,53 Kč (přičemž tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), z poplatků ve výši 78 Kč, z poplatků za pojištění ve výši 1 844,99 Kč, z nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvních pokut účtovaných ve výši 1 100 Kč. Dále pak žalobkyně uplatňovala úrok z prodlení v zákonné výši od 27. 2. 2024 (tj. ode dne následujícího po dni sepsání žalobního návrhu) do zaplacení, úrok ve výši 26,28% od 27. 2. 2024 do zaplacení (obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po dni sepsání žaloby), obchodní úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby. Žalovaný neplnil ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízeným jednáním soudu ve dnech 12. 9. a 18. 11. 2024 se bez omluvy nedostavil. Jelikož včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř).3. Na základě provedeného dokazování, a to z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, listiny označené – potvrzení o posouzení ověření bonity klienta ze dne 26. 2. 2024, listiny označené - úvěrová zpráva, ze smlouvy označené Šikovný účet č. , hodnota, ze dne 11. 6. 2022, výpisu čerpání, splátek a úhrad vystavený na jméno žalovaného a číslo smlouvy 7206071383, výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 22. 11. 2023, poštovního podacího archu ze dne 23. 11. 2023, předžalobní výzvy k plnění ze dne 4. 1. 2024 a poštovního podacího archu ze dne 5. 1. 2024 bylo zjištěno, že mezi účastníky (žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným) byla dne 11. 6. 2022 uzavřena smlouva o bezúčelovém revolvingovém úvěru na částku 120 000 jakožto úvěrový rámec. Z tohoto úvěrového rámce žalovaný čerpal v rozsahu částky 158 816 Kč, uhrazeno bylo 57 413,39 Kč. Dopisem ze dne 22. 11. 2023 žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného s úhradou závazků a současně jej vyzvala k zaplacení částky ve výši 132 187,66 Kč, a to nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy; dne 23. 11. 2023 byla zesplatňovací výzva podána k poštovní přepravě. Předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2024 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k zaplacení částky 137 257,60 Kč; dne 5. 1. 2024 byla listovní zásilka odeslána žalovanému.4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky do úvěrového rámce ve výši 120 000 Kč, žalovaný v průběhu trvání smlouvy načerpal celkem 158 816 Kč, uhrazeno bylo 57 413,39 Kč, žalovaný tedy plnil žalobkyni pouze částečně a dosud tak neuhradil na jistině částku 101 402,61 Kč (žalovaný v řízení netvrdil, tím méně prokázal, plnění v jiné výši). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly prokázány zcela konkrétní a objektivně zhodnotitelné kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; pouhý deklaratorní projev žalovaného (sdělení o výši příjmu 22 000 Kč a sdělení o výši výdajů – 5 000 Kč) rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče věřitele tak, jak zákon vyžaduje. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s ust. § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Žalovaný žalobkyni plnil dosud toliko částečně (tato tvrzení žalovaný v řízení nijak nerozporoval), nesplacena tedy zůstává částka 101 402,61 Kč, ve zbytku není žalobní požadavek žalobkyně po právu a byl zamítnut, přičemž je nutno konstatovat, že žalovaný se dosud nedostal ani do prodlení se splněním povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, a žalobkyni tudíž nevznikl nárok na úroky z prodlení. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. Soud v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, konstatuje, že mezi žalovaným a žalobkyní nedošlo k dohodě o lhůtě k uhrazení jistiny, nutno tak bylo posoudit lhůtu pro její vrácení (shodně rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160). V řízení přitom nevyšly najevo (nebyly tvrzeny) žádné skutečnosti o tom, že by nebylo ve schopnostech a možnostech žalovaného vrátit jistinu úvěru v základní pariční lhůtě, po žalovaném lze spravedlivě požadovat, aby dluh splnil ve lhůtě analogicky odvozené od lhůty dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl proto zavázán vrátit zůstatek poskytnuté (a dosud neuhrazené) jistiny úvěru žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. v závislosti na toliko částečném úspěchu žalobkyně v dané právní věci, totiž úspěchu v rozsahu 62 % předmětu řízení. Od tohoto poměrného úspěchu byl odečten neúspěch žalobkyně (38 %), náklady řízení jí tak byly přiznány ze 24 %. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i jejího příslušenství. Náklady v dané právní věci představují částku 4 921 Kč za zaplacený soudní poplatek a