19 C 285/2024-58 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 30. 4. 2024 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 60 314,80 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 882,25 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 497,13 Kč, 15% úroku z prodlení ročně z částky 50 600 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku 29,67 % ročně z částky 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi původním věřitelem – společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaným byla dne 19. 8. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. 5525138. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky o spotřebitelském úvěru otištěné v této smlouvě. Při uzavření smlouvy bylo žalovanému přiděleno specifické číslo 7669027. Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše 50 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal hradit ve prospěch právního předchůdce žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě a v souladu se smlouvou a čl. 8. Smluvních podmínek byl žalovaný povinen hradit také poplatky a náklady. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky. Na základě této skutečnosti právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil a úvěr byl v souladu se smlouvou a Smluvními podmínkami zesplatněn ke dni 22. 12. 2022. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek neuhradil ničeho. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 50 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 600 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 22. 12. 2022 ve výši 9 714,80 Kč, kapitalizovaných úroků od 23. 12. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 11 497,13 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení od 23. 12. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 5 882,25 Kč a dále rovněž zaplacení úroků ve výši 29,67% p.a. z dlužné jistiny ve výši 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15% p.a. z částky ve výši 50 600 Kč, sestávající se z dlužné jistiny a dlužného poplatku od 28. 9. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.2. Před jednáním ve věci samé, a to podáním ze dne 23. 5. 2024, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a soud usnesením ze dne 24. 5. 2024, č.j. EPR 116318/2024-10, řízení částečně zastavil co do kapitalizovaného úroku od 23. 12. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 3 830,50 Kč a co do úroků ve výši 14,67 % ročně z částky 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne 24. 10. 2024 se bez omluvy nedostavil. Jelikož včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř).4. Na základě provedených důkazů, a to z výpisu z obchodního rejstříku, fotokopie občanského průkazu žalovaného, smlouvy o spotřebitelském úvěru, přehledu čerpání, výzvy k úhradě ze dne 28. 10. 2022, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, seznamu postoupených pohledávek – přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, poštovního podacího lístku ze dne 27. 10. 2023, výzvy k plnění ze dne 15. 2. 2024, poštovního podacího lístku ze dne 16. 2. 2024 a zpráv , právnická osoba, . ze dne 24. 9. a 1. 10. 2024 bylo zjištěno, že mezi společností , právnická osoba, , a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši celkem 50 000 Kč převodem na jeho účet (ve dnech 19. 8. a 20. 8. 2022); smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 60 % jako pevná roční úroková sazba. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný neuhradil na úvěr ničeho. Výzvou ze dne 29. 9. 2021 (současně s oznámením o postoupení pohledávky a oznámením výše převzaté pohledávky) byl žalovaný vyzýván k úhradě částky 63 855,02 Kč, dne 27. 10. 2023 byla zásilka podána k poštovní přepravě. Předžalobní výzvou ze dne 15. 2. 2024 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 86 477,30 Kč; téhož dne byla výzva podána k poštovní přepravě.5. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovanému byla částka převedena na účet vedený pro něj , právnická osoba, . jako pro majitele a disponenta (dne 19. 8. 2022 částka 25 000 Kč a dne 20. 8. 2022 rovněž 25 000 Kč); dosud neuhradil ničeho. Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím méně prokázány, jakékoli konkrétní kroky k prověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262, a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. svým výrokem (tedy jako obecnou pariční lhůtu), neboť v řízení nebyly tvrzeny také žádné okolnosti mající vliv na určení splatnosti. Žalovaný se nemohl dosud dostat do prodlení s plněním dluhu ve výši 50 000 Kč a zamítavá část rozhodnutí tak představuje vše nad rámec této částky. Žalobkyně byla v řízení aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným na ni řádně přešla smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 o. z.).6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. v závislosti na toliko částečném úspěchu žalobkyně v dané právní věci. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i jejího příslušenství. Pokud jde pak o částečné zpětvzetí žaloby, pak zastavení řízení ve shora uvedené části z procesního hlediska zavinila výlučně žalobkyně (§ 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř.).