ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2025:108.C.154.2025.1 Datum: 2025-11-25 Předmět: 152 181 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb."] ["náhrada nákladů""smlouva o úvěru""náklady řízení"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 152 181 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 118a (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 1810 (89/2012 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení celkem částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastnicemi byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit za podmínek stanovených smlouvou o úvěru. Schopnost žalované úvěr řádně splácet zkoumala žalobkyně na základě údajů získaných od žalované a uvedených v kartě hodnocení klienta, a z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti (SOLUS a NRKI). Žalovaná zaplatila žalobkyni na úhradu svých smluvních závazků částku , částka, . S ohledem na prodlení žalované žalobkyně svým jednostranným úkonem zesplatnila zbývající část dluhu, avšak ani poté žalovaná svůj dluh nezaplatila. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny, smluvních pokut, úhrad za pojištění schopnosti splácet, nákladů na vymáhání a příslušenství v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení.2. Dne , datum, byla mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovanou jako úvěrovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit formou 48 měsíčních splátek po , částka, a zaplatit tak žalobkyni celkem , částka, a pojištění schopnosti splácet. Tyto skutečnosti má soud za prokázány ze smlouvy o úvěru a oznámení o schválení úvěru. Z listiny označené jako hodnocení klienta má soud za prokázáno, že žalobkyně měla informace o adrese bydliště žalované, o jejím zaměstnavateli a vycházela z údaje o výši pravidelného čistého měsíčního příjmu žalovaného , částka, , výše výdajů klienta v podobě životního minima ve výši , částka, , nákladů na nájemní bydlení ve výši , částka, . Žalovaná doložila výdaj ve výši , částka, ve prospěch , Anonymizováno, . Žalobkyně měla k dispozici potvrzení o příjmu žalované za poslední 3 měsíce ve výši , částka, . Tyto skutečnosti má soud za prokázány z potvrzení o výši příjmu a zaúčtování platby ve výši , částka, z účtu žalované. Lustrací žalované v systému NRKI žalobkyně zjistil počet bodů 7, představující vysoké riziko, že klient nebude úvěr splácet a expozici částkou , částka, odpovídající kategorii klientů s vyšším rizikem, kterým je úvěr výrazně limitován výší vyplacené částky. V systému SOLUS nebyly u žalované ke dni , datum, zjištěny žádné dlužné částky. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z výpisu z obou systémů. Dne , datum, žalobkyně poukázala na bankovní účet žalované částku , částka, , jak má soud za prokázáno z částečného výpisu z účtu žalobkyně a zaúčtování platby , částka, na účtu žalované.3. Kromě výše uvedených listin soud dále provedl důkaz zesplatněním úvěru, předžalobní výzvou, poštovní dodejkou, podacím archem, přihláškou do pojištění a přílohou smlouvy o úvěru, z nichž s ohledem na níže uvedený právní závěr neučinil žádná relevantní skutková zjištění.4. Mezi žalobkyní a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 48 měsíců formou sjednaných splátek. Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností žalobkyně jako poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Teprve poté, kdy by při vynaložení takové odborné péče měla za to, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V řízení prokázaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. Žalobkyně měla sice zjištěny údaje o příjmu žalované, avšak v otázce výdajové se spolehla pouze na tvrzení žalované. Kalkulovala pouze zákonnou výši životního minima a nepravděpodobně nízkou výší nákladů na bydlení v nájemním bydlení. Nezískala žádnou informaci o alespoň základních nutných životních výdajích žalované a, přestože dle údajů ze systému NRKI byla patrná vysoká rizikovost poskytnutí úvěru žalované, poskytla úvěr ve výši , částka, . Přes poskytnuté poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o tvrzeném vynaložení odborné péče, žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaná tvrzení žalobkyně nerozporovala (neboť byla po celou dobu řízení nečinná), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalované nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované a smlouva o úvěru uzavřená je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaný vyčerpal částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatila celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalované, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaná ničeho netvrdila o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalované dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.5. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocena jako neplatná.6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšné žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.