108 C 238/2025-69 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní jako postupníkem a , právnická osoba, . jako postupitelem žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným. Na , právnická osoba, . tato pohledávky přešla na základě smlouvy o fúzi sloučením společnosti , právnická osoba, . (dále jen „Banka“) se společností , právnická osoba, . ze dne , datum, . Banka uzavřela se žalovaným dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši , částka, spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % p.a., měsíčním poplatkem za pojištění ve výši , částka, a s dalšími poplatky. Žalovaný úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila Banka dne , datum, k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru Banka splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a tona základě informací poskytnutých od žalovaného, prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). K dispozici měla také údaje o pohybech na běžném účtu žalovaného v , Anonymizováno, . Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a z dlužných poplatků ve výši , částka, . Žalovaný vyčerpal úvěr v celkové výši , částka, a na úhradu svých závazků z výše uvedené smlouvy zaplatil pouze , částka, .2. Dne , datum, navrhla Banka žalovanému uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě by mu Banka poskytla úvěr ve výši , částka, a žalovaný by se zavázal jej zaplatit formou 48 měsíčních splátek po , částka, a platil by také pojištění ve výši , částka, měsíčně. Tohoto dne se žalovaný s návrhem seznámil a na znamení souhlasu s ním připojil svůj podpis. Dne , datum, Banka převedla na běžný účet žalovaného vedený u Banky jistinu úvěru ve výši , částka, . tyto skutečnosti má soud za prokázány z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc , Anonymizováno, . Ke dni , datum, provedla Banka ověření úvěruschopnosti žalovaného, kdy vycházel z jeho příjmu v deklarované výši , částka, , jehož výši si ověřila z připisovaných příjmů na běžném účtu žalovaného. Žalovaný deklaroval Bance své výdaje v neznámé výši. Banka tuto deklarovanou výši navýšila na , částka, , z toho výdaje na splátky půjček , částka, , výdaje na bydlení , částka, , výdaje na živobytí , částka, . V , Anonymizováno, měl žalovaný příjem ve výši , částka, , což byla jediná kreditní položka na jeho účtu. Počáteční stav účtu činil , částka, , konečný stav účtu činil , částka, . Z účtu žalovaného byl proveden jediný trvalý příkaz ve výši , částka, na neznámý účel. Žádné další pravidelné platby nejsou z výpisu z účtu patrné. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z protokolu o ověření úvěruschopnosti a výpisu z účtu žalovaného za , Anonymizováno, .3. Na společnost , právnická osoba, ., IČ , Anonymizováno, , jakožto nástupnickou společnost v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jak má soud za prokázáno z výpisu z obchodního rejstříku. Dne , datum, uzavřela , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také žalovaná pohledávka. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených případů.4. Dne , datum, bylo soudu doručeno podání žalobkyně, jímž vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku , částka, s odůvodněním, že po podání žaloby žalovaný dne , datum, zaplatil na svůj dluh částku , částka, . V souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. částečně zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi Bankou a žalovaným byla ve smyslu § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě Banka poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V žalobě popsaný a v řízení prokázaný způsob, jakým poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Poskytovatel úvěru měl sice informace o výši příjmu žalovaného na základě výše kreditních položek na běžném účtu žalovaného, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by měl také spolehlivé informace o alespoň základních životních výdajích žalovaného. Soud byl k důkazu předložen výpis z běžného účtu žalovaného za měsíc předcházející měsíci, v němž byl poskytnut úvěr. Z tohoto výpisu plyne, že jediná spolehlivá informace se týkala příjmu žalovaného. Z výpisu nelze zjistit výši alespoň základních životních výdajů žalovaného, např. na bydlení a splátky dosavadních závazků. Nad to disponibilní částka na tomto běžném účtu činila ke konci kalendářního měsíce přibližně , částka, a přesto Banka poskytla žalovanému úvěr se splátkou přesahující , částka, , aniž by získala reálné údaje o tom, jaké jsou faktické základní výdaje žalovaného. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. K jednání, jež se ve věci konalo, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování o tvrzené skutečnosti, že Banka vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Takového poučení se přitom dostane pouze a jedině účastníku, který se k ústnímu jednání dostaví. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložil její právní předchůdce odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaný čerpal úvěr v celkové výši , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, do podání žaloby a , částka, po podání žaloby. , adresa, , Anonymizováno, Kč, která byla žalobkyni přiznána, tak představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu přetrvávající bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úv