111 C 289/2025-49 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný mohl čerpat úvěr , částka, navýšený na , částka, , žalovaný nesplácel úvěr dle dohody, právní předchůdce postoupil pohledávku dne , datum, na žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě žalované částky vyzván před podáním žaloby, k úhradě ani částečně nedošlo. Celkovou výši čerpané částky a celkovou výši zaplacené částky žalobkyně netvrdila.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, kdy předvolání k jednání společně s žalobou mu bylo doručeno dne , datum, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně i v nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z listiny datované dnem , datum, nazvané , Anonymizováno, č. , hodnota, soud zjistil, že dle obsahu měl žalovaný (fyzická osoba) jako klient získat od věřitele , Anonymizováno, ., IČO , IČO, (která k , datum, zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, - dále také jen jako „věřitel“) úvěr v celkové výši , částka, , úrok byl sjednán ve výši 19,9 % ročně. V listině bylo uvedeno číslo bankovního účtu žalovaného , č. účtu, . Návrh byl vlastnoručně žalovaným podepsán. Z akceptace návrhu soud zjistil, že věřitel žalovanému dne , datum, potvrdil uzavření smlouvy o úvěru v podobě povoleného přečerpání zůstatku na účtu až do výše , částka, . Z návrhu dodatku ke smlouvě o kontokorentu a z akceptace návrhu soud zjistil, že byl vytvořen dne , datum, , identifikace žalovaného byla provedena potvrzovacím SMS kódem , Anonymizováno, a měnila se výše kontokorentu na částku , částka, . Změnu banka akceptovala dne , datum, . Z formuláře pro předsmluvní informace soud zjistil, že obsahoval informace o označené úvěrové smlouvě pro dobu od , datum, do , datum, a nebyl nijak nikým podepsán. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb soud zjistil, že věřitel smlouvu uzavřel s žalovaným dne , datum, , žalovaný smlouvu vlastnoručně podepsal, na základě smlouvy zřídil věřitel žalovanému běžný účet č. , č. účtu, . Věřitel měl k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného, jejíž záznam soudu předložil. Z interního záznamu věřitele o finančním produktu a o žalovanému soud zjistil, že žádost o úvěr měl podat žalovaný dne , datum, , měl jediný příjem ve výši , částka, měsíčně ze zaměstnání, výdaje na živobytí činily , částka, měsíčně, byl , Anonymizováno, , žil v , Anonymizováno, , Anonymizováno, v domácnosti se , Anonymizováno, lidmi a měl , Anonymizováno, . Výsledná platební kapacita žalovaného v době žádosti byla věřitelem stanovena na částku , částka, . Interní záznam o zkoumání jeho úvěruschopnosti k datu schválení navýšení kontokorentu o , částka, soud předložen nebyl. Z výpisu povoleného debetu soud zjistil, že ke dni , datum, činil zůstatek na účtu žalovaného -, částka, a stejný byl i ke dni , datum, . Z doby předchozí či následné žalobkyně soudu výpis pohybů na účtu nepředložila. Z výzev ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že věřitel vyzýval žalovaného k neprodlené úhradě záporných zůstatků na účtu č. , č. účtu, . Z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne , datum, soud zjistil, že věřitel žalovanému oznámil okamžitou splatnost dluhu z úvěru ve výši , částka, . Dopis byl žalovanému odeslán téhož dne poštou na adresu trvalého pobytu. Mezi věřitelem a žalobkyní byla uzavřena dne , datum, smlouva o postoupení pohledávek. Smlouva v příloze obsahovala identifikaci žalované pohledávky. Postoupení pohledávky oznámil původní věřitel (tj. postupitel) žalovanému v dopise ze dne , datum, odeslaném poštou dne , datum, žalovanému na adresu označenou v listině o uzavření smlouvy o úvěru, shodnou s jeho adresou trvalého pobytu. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně zastoupena advokátem vyzvala žalovaného dne , datum, k úhradě dluhu ve výši , částka, do 7 dnů od odeslání výzvy, jinak podá žalobu. Ze seznamu odeslaných zásilek bylo zjištěno, že zásilka s výzvou byla poštou odeslána žalovanému dne , datum, na adresu trvalého pobytu.4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Společnost právního předchůdce žalobkyně měla s žalovaným jako dlužníkem uzavřít smlouvu o úvěru, dle této se věřitel zavázal žalovanému převodem na jeho účet, jehož číslo bylo ve smlouvě uvedeno, vyplatit částku až do , částka, v podobě možnosti přečerpání zůstatku na běžném účtu žalovaného a žalovaný se zavázal vyčerpanou částku splácet smluvně dohodnutým způsobem. Soudu předložená listina nesoucí záznam smlouvy o úvěru byla žalovaným podepsána jen ohledně dohody o úvěru ve výši , částka, , smluvní dodatek navyšující úvěr na , částka, již neobsahoval žádný podpis, vlastnoruční ani elektronický, který by byl jednoznačně spojen s žalovaným. Verifikační platby nebyly provedeny. Výplata úvěrových částek žalovanému nebyla žalobkyní tvrzena ani v řízení prokázána. Kolik a kdy uhradil žalovaný na splátkách dluhu, žalobkyně také netvrdila. Při uzavření smlouvy věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného s kladným výsledkem, ve svých výpočtech kalkuloval s částkou zůstavší žalovanému k dispozici ve výši , částka, , přičemž žalovaný měl jediný příjem, vyživovací povinnosti, popř. poskytnuté spotřebitelské úvěry nebyly nijak osvědčeny, rovněž ani příjmy a výdaje na bydlení. Předžalobní výzva vyhotovená advokátem žalobkyně dne , datum, byla odeslána následujícího dne poštou na smluvní adresu žalovaného, a to k úhradě dlužné částky ve lhůtě „do 7 dnů od odeslání výzvy“. Jakákoliv platba ze strany žalovaného po podání žaloby nebyla v řízení zjištěna.5. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně byla nadána aktivní věcnou legitimací k vymáhání žalovaného nároku, kdy na základě postoupení pohledávky dle § 1879 o. z. byla nositelkou tvrzeného hmotného práva, které bylo předmětem řízení. Provedenými důkazy nebyla existence tvrzené smlouvy, tj. smlouvy na poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zjištěna. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce, účinný od 19. 9. 2016, který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, účinné od 17. 9. 2014 (dále také „eIDAS“), upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Elektronická forma předpokládá elektronický dokument, tedy elektronická data, která jsou obsažena a uchovávána v určité databázi a bez technických prostředků nejsou čitelná. Předpokládá se, že data jsou čitelná v písemných znacích a lze je tak přechovávat. Samotný text dokumentu v elektronické podobě je však třeba odlišovat od podpisu, který má zvláštní režim a to podle § 561 odst. 1 o. z., jenž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Vztah obou zákonných ustanovení nelze vnímat tak, že § 562 o. z. by měl být lex specialis k § 561 o. z. (viz Velký komentář Občanský zákoník I, Obecná část, str. 2025, nakladatelství C. H. Beck, 1. vydání 2014). Tedy závěr, že písemná forma právního jednání je zachována již tehdy, pokud dojde k určení jednající osoby, není správný. I nadále se k platnosti písemného jednání vyžaduje podpis jednajícího. V případě komunikace elektronickými prostředky se tak jedná o elektronický podpis ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, účinného od 19. 9. 2016, který v §§ 5 až 7 upravuje tři druhy elektronického podpisu, zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Právn