15 C 2/2024-117 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se žalobou domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 3. 10. 2023, která mu byla dána podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že naposled pracoval u žalované jako báňský záchranář a dne , datum, utrpěl pracovní úraz. Šlo o mimořádnou záchranářskou akci související s výbuchem methanu v dole. Při této události zahynulo , Anonymizováno, horníků a žalobce byl svědkem děsivých událostí. V důsledku této skutečnosti žalobce onemocněl posttraumatickou stresovou poruchou, která mu byla diagnostikována 16. 8. 2022. Tato nemoc je důvodem, pro který žalobce pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat práci u žalovaného, žalobce nemohl pracovat v dole, ani jako záchranář, ani jako mechanik. Jelikož důvodem nezpůsobilosti žalobce konat dosavadní práci byly následky pracovního úrazu, není dán výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce.2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že výpověď z pracovního poměru byla dána žalobci po právu. Žalovaný popřel, že by žalobce utrpěl dne , datum, pracovní úraz, vzhledem k tomu, že žalobce nikdy žádný úraz nenahlásil. Žalovaný proto nemůže vědět, co se mělo uvedeného dne žalobci stát. Tvrzená posttraumatická stresová porucha (dále také PTSD) nesplňuje zákonnou definici pracovního úrazu podle § 271k zákoníku práce, neboť to, co žalobce viděl, není krátkodobé, náhlé a násilné působení zevních vlivů. Krátkodobost je vyloučena tím, že žalobce řádně odpracoval celou směnu bez toho, že by hlásil jakýkoliv problém. Náhlost je vyloučena tím, že šlo o záchranářskou akci, pro kterou byl žalobce vyškolen a připravován. Násilnost je vyloučena tím, že nešlo o žádný extrémní zásah do emoční sféry žalobce. Není tvrzeno, že by žalobce některou z postižených osob znal, či že by ve vztahu k němu byla osobou blízkou. Žalovaný dále zpochybnil, že žalobce PTSD trpí.3. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán jako báňský záchranář a zúčastnil se záchranářské akce dne , datum, . Toho dne došlo k výbuchu v dole , Anonymizováno, (srov. účastnická výpověď žalobce, výpověď svědků , tituly před jménem, , adresa, , jméno FO, , záznam o poplachu na Dole , Anonymizováno, ). Šlo o mimořádný zásah při neštěstí v dole, s ohledem na skutečnost, že šlo o výbuch metanu. Záchranářská akce se vymykala svým rozsahem (zahynulo více osob) a dále prostředím, v němž záchranářské akce probíhaly, jiným záchranářským akcím v dole (srov. výpověď svědka , jméno FO, , protokol o výpovědi svědka , jméno FO, a svědecká výpověď , tituly před jménem, , adresa, ). Žalobce byl v záchranářské četě spolu s dalšími čtyřmi osobami, přičemž po sfárání do dolu měli za úkol prozkoumat místo výbuchu. Viděli zde ležet mrtvé horníky, jeden člověk hořel a byl roztrhaný od páteře po krk. Tuto osobu museli uhasit. Další oběť byla roztrhaná na kusy, bylo vidět jenom hlavu a ruku, která trčela ze země. Záchranáři dále viděli ležet dva mrtvé na sobě. Po nálezu těchto těl se museli záchranáři vrátit, protože podmínky v dole se rapidně zhoršily a hrozil opětovný výbuch. Viditelnost v dole byla nulová, byly slyšet detonace a stále hořelo. Prostředí pro zachraňující osoby bylo tudíž velice nebezpečné (srov. účastnická výpověď žalobce, svědecká výpověď , jméno FO, , protokol o výpovědi , jméno FO, a svědecká výpověď , tituly před jménem, , adresa, ).4. Po této události žalobce začal s časovým odstupem pociťovat psychické problémy, které se kromě jiného projevily tím, že už neudělal fyzické testy potřebné pro práci záchranáře v dole. Žalobce byl proto převeden dne 1. 2. 2021 z práce báňského záchranáře na práci mechanika, ale ani tuto práci nebyl schopen vykonávat. Léčil se u psychiatra, kde mu byla dne 16. 8. 2022 diagnostikována posttraumatická stresová porucha (účastnická výpověď žalobce, lékařský posudek ze dne 15. 2. 2023, lékařský posudek ze dne 31. ledna 2023). Žalobce nebyl dále schopen práce v dole pro posttraumatickou stresovou poruchu, která byla posouzena jako obecné onemocnění, a proto mu byla dána výpověď z pracovního poměru ze dne 3. 10. 2023 (výpověď z pracovního poměru, rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne , datum, ). Ze znaleckého posudku znalce z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie a následného výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že žalobce trpí posttraumatickou stresovou poruchou a toto onemocnění je zapříčiněno účastí žalobce při záchranářské akci dne , datum, .5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.6. Podle ust. § 271k odst. 1 zákoníku práce ve znění účinném do 30.6.2023 (dále jen zák.práce) pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§§ 273 a 274).7. Podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost.8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se jako báňský záchranář dne , datum, zúčastnil záchranářské akce, která souvisela s výbuchem metanu na Dole , Anonymizováno, . Šlo o mimořádnou záchranářskou akci, která se vymykala běžným zásahům v dole vzhledem k tomu, že šlo o výbuch metanu a zahynul vyšší počet osob. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobce trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Tento závěr byl potvrzen znaleckým posudkem vypracovaným znalcem z oboru zdravotnictví – psychiatrie. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, byl schopen přesvědčivě obhájit své závěry před soudem, jeho názor navíc koresponduje se závěry ošetřujících psychiatrů žalobce; takto bylo vyvráceno tvrzení žalovaného, že žalobce posttraumatickou stresovou poruchou netrpí. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že posttraumatická stresová porucha je následkem účasti žalobce při záchranářské akci v dole dne , datum, , i tento závěr znalec přesvědčivě zdůvodnil jak v písemném znaleckém posudku, tak ve své výpovědi před soudem.9. Znalec (stejně jako další ošetřující psychiatři žalobce) nenalezl žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že posttraumatická stresová porucha žalobce je následkem nějaké jiné události. Souvislost mezi závislostí žalobce na alkoholu a na sedativech a PTSD není dána. Protialkoholní léčbu žalobce prodělal již v roce 2001 a od té doby abstinuje. Rivotril (sedativum, na kterém je žalobce závislý) je žalobci předepisován lékařem a užívá se na léčení PTSD. Znalec vyloučil, že žalobce trpěl PTSD již před , datum, , ve zdravotní dokumentaci žalobce se žádné údaje, které by svědčily o přítomnosti této nemoci k výše uvedenému datu, nenacházejí. Znalec dále vysvětlil, že pro PTSD je charakteristické, že její příznaky se rozvíjejí postupně, což je následkem rozvoje stresových mechanismů v mozku postiženého. Z toho pak plyne časový odstup mezi prodělaným traumatem (, datum, ) a vznikem onemocnění (diagnostikovaným 16. 8. 2022).10. Zbývalo tedy posoudit, zda žalobce při záchranářské akci dne , datum, utrpěl pracovní úraz, tj. zda při této příležitosti utrpěl poškození zdraví, ke kterému došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů, jak požaduje shora citované ust. § 271k odst. 1 zákoníku práce.11. Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Toto zevní působení označované též jako úrazový děj je zpravidla takovou událostí, která vyvolá u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo mu to dovolují jen s určitými potížemi nebo jej dokonce z práce vyřazují. O úrazový děj může jít i v případech, kdy tu působení zevních sil zdánlivě chybí. Podle ustálené rozhodovací praxe se jedná o případy náhlého poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé každodenně vykonávané práce nebo je sice konán v hranicích obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, anebo pohybuje se sice v hranicích obvykle namáhavé práce, pro kterou však organismus zaměstnance není přizpůsoben, nebo na kterou svými schopnostmi nestačí; obdobně tomu je i v případech, kdy dojde k poškození zdraví zaměstnance v důsledku jiného působení vlastní tělesné síly (např. uklouznutí nebo zakopnutí). Poškozením zdraví se rozumí nejen poškození tělesné, ale také psychické (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 27. ledna 1975, sp. zn. Cpj 37/74 uveřejněné pod č. 11/1976 Sb. rozhodnutí obč. (.1.).12. K poškození psychického zdra