108 C 379/2025-36 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále také jen „, Anonymizováno, “) a žalovaný uzavřeli prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které, byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet způsobem sjednaným ve smlouvě. Před poskytnutím úvěru posoudil , Anonymizováno, s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti vzal v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. , Anonymizováno, zkoumal a vyhodnocoval transakce na běžném účtu žalovaného. Z těchto údajů o příchozích a odchozích platbách získal ucelené informace o finanční situaci žalovaného, a to za dostatečné období a dospěl k závěr, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu. Žalovaný na základě uzavřené smlouvy o úvěru vyčerpal převodem na jeh bankovní účet finanční prostředky v celkové výši , částka, a na úhradu svých závazků ze smlouvy zaplatil , částka, . Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná částka sestává z dosud nezaplacené jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, , dlužného úroku z jistiny ve výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku za další období, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a dále jdoucího úroku a úroku z prodlení.2. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , aplikační historie a výpisu ze systému má soud za prokázáno, že byla uzavřena dne , datum, , jako poskytovatel úvěru je označena společnost , právnická osoba, a jako zákazník je označen žalovaný. Smlouva vymezuje práva a povinnosti smluvních stran při poskytnutí spotřebitelského úvěru s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Formulována je povinnost žalovaného čerpaný úvěrový rámec splácet spolu s roční úrokovou sazbou 48 %. Z výpisu z portálu péče o zákazníky má soud za prokázáno, že poskytovatel úvěru měl k dispozici identifikační údaje žalovaného a evidoval u něj údaj o tom, že žalovaný má měsíční příjem ve výši , částka, , životní náklady , částka, , ostatní půjčky ve výši , částka, měsíčně a celkové měsíční závazky byly evidovány částkou , částka, . Evidoval u něj bydlení ve vlastní nemovitosti. Ve dnech , datum, , , datum, a , datum, poukázal , Anonymizováno, na bankovní účet žalovaného celkem částku , částka, , jak má soud za prokázáno z potvrzení o provedených transakcích. Dne , datum, uzavřeli , Anonymizováno, jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také žalovaná pohledávka, jak má soud za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek a části seznamu postoupených případů.3. Na žalobkyni byla ve smyslu § 1879 občanského zákoníku postoupena žalovaná pohledávka společnosti , právnická osoba, za žalovaným. Mezi , Anonymizováno, a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet. Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by při vynaložení takové odborné péče měl za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. Skutečnost, že její právní předchůdce odbornou péči vynaložil, však žalobkyně v řízení neprokázala, o čemž byla osudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Z provedeného dokazování je zřejmé, že poskytovatel úvěru kalkuloval s určitými údaji o výši příjmů, výdajů a sociální situaci žalovaného, avšak není zřejmé, jakým způsobem k právě těmto údajům dospěl. Přes poskytnuté poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování o tvrzeném vynaložení odborné péče, žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. Na žalobkyni leželo důkazní břemeno o této rozhodné skutečnosti a neunesla jej. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložil poskytovatel úvěru odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a uzavřená smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaný vyčerpal částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.4. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocena jako neplatná.5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil 18 % nákladů řízení, které žalobkyně v souvislosti s tímto řízením účelně vynaložila. Při vyčíslení procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně soud vycházel z jistiny spolu s kapitalizovaným příslušenstvím, tj. žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, , spolu kapitalizovaným a dále jdoucím úrokem a úrokem z prodlení. Výše příslušenství byla soudem kapitalizována ke dni vyhlášení rozsudku. Spolu s kapitalizovaným příslušenstvím se žalobkyně domáhala celkem zaplacení částky , částka, (součet částek , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, ). Žalobě bylo vyhověno co do částky , čás