108 C 47/2026-52 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě dvojí postoupení pohledávek. Dne , datum, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi společností , Anonymizováno, a společností , právnická osoba, . (dále jen „banka"), IČ: , IČO, a dne , datum, byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, , jméno FO, uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, , která je smlouvou o úvěru. Obsahem této smlouvy byl závazek banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, , který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Právní předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti splnil, když žalovanému vydal kreditní kartu a poskytl mu úvěrový rámec, jenž mohl žalovaný jejím prostřednictvím čerpat. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, sjednané splátky řádně neplatil. , jméno FO, proto dopisem ze dne , datum, přistoupila k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Před poskytnutím úvěru , jméno FO, splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce , částka, , z částky ve výši , částka, představující kapitalizovaný smluvní úrok, z částky , částka, představující poplatky. Žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Za celou dobu čerpání úvěrového rámce v době od , datum, do , datum, žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve výši , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, .2. Dne , datum, učinil žalovaný , jméno FO, návrh na uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě by mu , jméno FO, poskytla možnost čerpání úvěrového limitu až do výše , částka, při úrokové sazbě 23,99 % ročně. Dne , datum, , jméno FO, tento návrh žalovaného akceptovala. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z návrhu žalovaného na uzavření smlouvy a akceptačního dopisu , jméno FO, ze dne , datum, .3. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že obsahuje specifikaci obecných principů prověřovaní úvěruschopnosti , jméno FO, s tím, že žalovaného lustrovala bez negativních záznamů v insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných dokladů, v interním Black listu a registrech BRKI, NRKI a SOLUS. , jméno FO, vycházela z průměrných příjmů na běžném účtu žalovaného ve výši , částka, . Z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázáno, že žalovaný deklaroval svůj příjem částkou , částka, , , jméno FO, kalkulovala tzv. regionální náklady částkou , částka, a dosavadní celkovou sumu splátek žalovaného ve výši , částka, .4. Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného za dobu od , datum, do , datum, má soud za prokázáno, že v tomto období byla žalovanému vyplacena mzda ve výši , částka, , , částka, a , částka, . Výše jeho základních životních výdajů (např. na bydlení, energie, splátky závazků apod.) a rodinné poměry (např. počet vyživovacích povinností) není z tohoto výpisu z účtu patrna. Platby jsou realizovány buď platební kartou, nebo převodem z účtu bez uvedení účelu platby.5. Z výpisů z kreditní karty má soud za prokázáno, že v době od , datum, do , datum, žalovaný fakticky vyčerpal finanční prostředky v celkové výši , částka, .6. Dne , datum, uzavřely , jméno FO, jako postupitel a společnost , Anonymizováno, jako postupník rámcovou smlouvu o postupování pohledávek a dne , datum, dodatek k této rámcové smlouvě. Dne , datum, uzavřely tytéž smluvní strany smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také žalovaná pohledávka. Dne , datum, uzavřely společnost , Anonymizováno, jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimž je také žalovaná pohledávka. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z rámcové smlouvy a dodatku k ní, smluv o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, , části seznamu postoupených případů a oznámení o postoupení pohledávek.7. , jméno FO, a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě , jméno FO, poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, a žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky vrátit formou sjednaných splátek. Tato smlouva je ve smyslu § 1810 občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou. Povinností poskytovatele úvěru bylo ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. před poskytnutím úvěru vynaložit odbornou péči při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Teprve poté, kdy by při vynaložení takové odborné péče měla , jméno FO, za to, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet, bylo na místě úvěr poskytnout. V řízení prokázaný způsob, jakým , jméno FO, zkoumala úvěruschopnost žalovaného neodpovídá zákonným kritériím odborné péče. , jméno FO, měla sice zjištěny údaje o příjmu žalovaného, avšak nikoliv výši jeho základních životních výdajů. Tyto stanovila částkou , částka, jako tzv. regionální náklady. Nezískala žádnou relevantní informaci o faktických základních nutných životních výdajích žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování a této právně významné skutečnosti. Takové poučení se přitom dostane pouze a jedině účastníku, který se k nařízenému jednání dostaví. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru , jméno FO, vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a uzavřená smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvami o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 občanského zákoníku a žalobkyně se tak stala věřitelem žalovaného ze žalované pohledávky. Na základě neplatné smlouvy o úvěr žalovaný vyčerpal od , jméno FO, celkem částku , částka, a na úhradu svých závazků zaplatil celkem , částka, . Rozdíl těchto dvou částek, ve výši , částka, představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) da