111 C 419/2025-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplatit částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků elektronické komunikace smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr až do výše , částka, , žalovaný načerpal celkem částku , částka, , úvěr v celé výši byl splatný ke dni , datum, , žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu. Žaloba neobsahovala tvrzení o výši a době žalovaným provedených úhrad na dluh.2. Žalovaný na svou obranu uvedl, že smlouvu, která je předmětem žaloby, neuzavřel osobně, ale prostřednictvím neznámé osoby, která mu v roce , Anonymizováno, na jeho mobilní číslo zavolala, řekla mu příběh o finanční nouzi s tím, že když ji pomůže, tak z toho bude mít zisk, na to neznámému svolil k uzavření několika finančních půjček u různých společností, řekl mu své osobní údaje a zpřístupnil mu ověření totožnosti přes svou bankovní identitu u , právnická osoba, . Celou situaci hlásil v , Anonymizováno, na policii poté, co zjistil, že mu z jeho účtu u , Anonymizováno, . odešly všechny peníze včetně kontokorentu, účet nerušil, v , Anonymizováno, byla věc odložena z důvodu neznámého pachatele, ale bylo konstatováno, že byl vůči němu spáchán přečin podvodu.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně (dále také jako „věřitel“) jako obchodní firma uzavřela s žalovaným jako dlužníkem a nepodnikající fyzickou osobou prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , dle této se věřitel zavázal žalovanému poskytnout úvěr až do výše , částka, , účel úvěru sjednán nebyl, žalovaný se zavázal částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, první splátka byla splatná vždy 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná částka úvěru, poplatek za poskytnutí byl sjednán, úrok také, smlouva měla trvat do , datum, , což byl den ujednané splatnosti úvěru. Soudu předložená listina nesoucí záznam smlouvy o úvěru obsahovala na konci textu oznámení, že žalovaný si dne , datum, smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasí a elektronicky podepisuje. Z listiny obsahující autorizaci ověření totožnosti soud zjistil, že totožnost žalovaného byla při podpisu ověřena prostřednictvím služby BankID a žalobkyně soudu doložila i BankID výpis obsahující údaje o žalovaném. Z obchodních podmínek věřitele předložených soudu ve verzi platné ke dni uzavření smlouvy soud zjistil, že všechna jednání se činí v klientské zóně na internetových stránkách věřitele a smlouva nabývá účinnosti okamžikem uzavření. Z výpisu bankovních transakcí a soudem vyžádané zprávy od banky soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, je v době od , datum, žalovaný. Na účet byla zaznamenána příchozí platba od žalobkyně dne , datum, ve výši , částka, s VS čísla úvěrové smlouvy. Z interního záznamu žalobkyně o ověření úvěruschopnosti soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného měl činit částku , částka, , kdy však sám žalovaný měl uvést příjem ve výši , částka, , minimální výdaje žalovaného měly činit částku , částka, s rezervou , částka, , disponibilní zůstatek činil částku , částka, , žalovaný měl žít , Anonymizováno, . Příjem žalovaného byl ověřen výpisem z jeho bankovního účtu. Z upomínky ze dne , datum, a předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě vzniklého dluhu již v době 92 dnů po splatnosti ujednané splátky a následně prostřednictvím advokáta již na dluh ve výši , částka, a nákladů právního zastoupení v částce , částka, do tří dnů. Z potvrzení o odeslání bylo zjištěno, že upomínky byly odeslány žalovanému na adresu trvalého pobytu dne , datum, a , datum, . Z usnesení , právnická osoba, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že , Anonymizováno, odložil věc podezření ze spáchání přečinu podvodu dle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Dne , datum, , Anonymizováno, zahájil úkony trestního řízení ve věci přečinu podvodu spáchaného na žalovaném tím, že tento byl telefonicky kontaktován neznámým mužem a vyzván k zaplacení manipulačního poplatku k vyzvednutí kryptoměny, žalovaný s tím souhlasil a muži poskytl veškeré své údaje i přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, následně žalovaný sám potvrdil dvě platby ze svého účtu na cizí účet v celkové výši , částka, . Policie učinila závěr, že žalovanému neznámá osoba způsobila škodu v uvedené výši, její totožnost ale nebyla šetřením zjištěna. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že ikdyž pachateli přečinu poskytl přístup ke svým bankovním údajům, nevěděl, s kým a za jakých podmínek má úvěrová smlouva být uzavřena a pokud bych znal výši částky, na kterou uzavřena byla, tj. , částka, , s uzavřením by nesouhlasil.4. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Společnost žalobkyně s žalovaným jako dlužníkem uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru, žalovaný smlouvu podepsal zaručeným elektronickým podpisem v podobě , Anonymizováno, dne , datum, , úvěrový limit byl ujednán do výše , částka, a byl čerpán v částce , částka, dne , datum, , splacen měl být nejpozději do , datum, . Žalovaný jako dlužník se zavázal vyčerpanou částku vrátit v ujednaných splátkách, kolik a kdy na dluh zaplatil nebylo žalobkyní tvrzeno. Při uzavření smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s kladným výsledkem, žalobkyně ve svých výpočtech kalkulovala s částkou zůstavší žalovanému k dispozici ve výši , částka, , přičemž žalovaný měl jediný příjem, jehož ověřená výše činila , částka, , jiné příjmy domácnosti ani výdaje na bydlení nebyly nijak ověřeny. Předžalobní výzva vyhotovená advokátem žalobkyně dne , datum, byla odeslána dne , datum, poštou na adresu trvalého pobytu žalovaného, a to k úhradě dlužné částky ve lhůtě „do tří dnů“. Na žalovaném byl spáchán přečin podvodu dle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku, ve věci dne , datum, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zahájil úkony trestního řízení, čin měl být spáchán tím, že žalovaný byl telefonicky kontaktován neznámým mužem a vyzván k zaplacení manipulačního poplatku k vyzvednutí kryptoměny, žalovaný s tím souhlasil a muži poskytl veškeré své údaje i přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, následně žalovaný sám potvrdil dvě platby ze svého účtu na cizí účet v celkové výši , částka, , , Anonymizováno, učinila závěr, že žalovanému neznámá osoba způsobila škodu v uvedené výši, její totožnost ale nebyla šetřením zjištěna a proto byla věc rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne , datum, odložena. Žalovaný nevěděl, s kým a za jakých podmínek má úvěrová smlouva být pachatelem přečinu uzavřena a pokud bych znal výši částky, na kterou uzavřena byla, tj. , částka, , s uzavřením by nesouhlasil.5. Požadavek žalobkyně na zaplacení žalované částky se opíral o ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Provedenými důkazy byla zjištěna existence tvrzené úvěrové smlouvy. K platnosti písemné formy právního jednání je podle § 561 odst. 1 o. z. vyžadován podpis jednajícího. V případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky odkazuje § 561 odst. 1 věta třetí o. z. na jiný právní předpis, který stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářející důvěru pro elektronické transakce, účinný od 19. 9. 2016, který v návaznosti na přímo použitelné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, platné od 17. 9. 2014, účinné od 1. 7. 2016 (dále také „eIDAS“), upravuje v závislosti na druhu právního jednání a podepisujícího subjektu požadavky na podepisování elektronických dokumentů. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Elektronická forma předpokládá elektronický dokument, tedy elektronická data, která jsou obsažena a uchovávána v určité databázi a bez technických prostředků nejsou čitelná. Předpokládá se, že data jsou čitelná v písemných znacích a lze je tak přechovávat. Samotný text dokumentu v elektronické podobě je však třeba odlišovat od podpisu, který má zvláštní režim a to podle § 561 odst. 1 o. z., jenž k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Vztah obou zákonných ustanovení nelze vnímat tak, že § 562 o. z. by měl být lex specialis k § 561 o. z. (viz Velký komentář Občanský zákoník I, Obecná část, str. 2025, nakladatelství C. H. Beck, 1. vydá