130 C 65/2026-26 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla smlouvou ze dne , datum, postoupena pohledávka původní věřitelky , právnická osoba, za žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které vyplatila původní věřitelka žalovanému dne , datum, částku , částka, na účet č. , č. účtu, . Úvěr žalovaný ve sjednané lhůtě do , datum, neuhradil. Před uzavřením smlouvy původní věřitelka zkoumala, zda je žalovaný schopen úvěr splácet, a to na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích a lustrací ve veřejně a neveřejně přístupných rejstřících. Žalovaná částka se skládala z jistiny úvěru ve výši , částka, a úroku ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne , datum, v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení.3. Ze sdělení , právnická osoba, . a seznamu příchozích a odchozích transakcí soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. , hodnota, a pod variabilním symbolem , var. symbol, byla z účtu , právnická osoba, na účet žalovaného přijata dne , datum, příchozí platba ve výši , částka, . Odchozí platby pod stejným variabilním symbolem evidovány nebyly.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a výpisu z účtu původní věřitelky soud zjistil, že mezi původní věřitelkou , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě původní věřitelka vyplatila žalovanému téhož dne na účet č. , č. účtu, částku , částka, . Šlo o revolvingový úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami v počáteční výši , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 80 % ročně.5. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka ke dni , datum, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši , částka, , z toho , částka, na jistině.6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní dne , datum, s dodatkem č. , hodnota, a seznamem postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ve výši , částka, byla postoupena na žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že žalobkyně vyčíslila dluh na částku , částka, .8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku na základě smlouvy uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní postoupena pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne , datum, . Na jejím základě původní věřitelka vyplatila žalovanému v rámci sjednaného úvěrového limitu dne , datum, částku , částka, . Žalovaný úvěr řádně nesplácel. Dle tvrzení žalobkyně činil dluh na jistině , částka, , další úhrada dluhu nebyla prokázána. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto smlouvu současně posoudil v intencích § 86 a § 87 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, k tomuto tvrzení však nepředložila žádné důkazy. Protože k jednání soudu se žalobkyně nedostavila, nemohla být o těchto nedostatcích soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud proto smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. V řízení bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému částku , částka, , kterou žalovaný nesplácel a dluh na jistině činil , částka, . Žalovaný je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinen vrátit žalobkyni částku , částka, . Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , , spisová značka, ). Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak byla přiznána náhrada ve výši , částka, . Žalobkyně měla v řízení 84% úspěch, neúspěšná byla z 16 %. Přiznaná náhrada představuje 68 % z odměny zástupce žalobkyně dle advokátního tarifu za tři úkony právní služby ve výši , částka, , náhrady s tím souvisejících hotových výdajů ve výši , částka, a soudního poplatku ve výši , částka, (celkem , částka, ).