23 C 81/2026-27 – Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 41 864,17 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 24 919,18 Kč za dobu od 7. 8. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla dne 31. 7. 2024 uzavřena Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 25 200 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit včetně úroku ve výši 0,933 % denně a poplatku za vyplacení 1,99 % z čerpané částky v pravidelných měsíčních splátkách, s termínem splatnosti poslední splátky dne 17. 1. 2026. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly standardní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky účinné od 27. 5. 2024 a Sazebník. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, telefonního čísla, e-mailové adresy, bankovních údajů a prostřednictvím svého uživatelského účtu zvolila bezhotovostní formu poskytnutí úvěru. Smlouvu o úvěru podepsala žalovaná zasláním unikátního SMS kódu (verifikačního podpisového kódu), který byl žalobcem zaslán na telefonní číslo , tel. číslo, . Žalobce poukázal peněžní prostředky žalované bezhotovostně dne 31. 7. 2024 ve výši 17 000 Kč a dne 8. 1. 2025 ve výši 10 187 Kč na bankovní účet uvedený ve Smlouvě o úvěru. Žalovaná úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradila a dostala se do prodlení s úhradou dluhu. Žalovaná na dluh uhradila částku 2 735,29 Kč. Žalovaná úvěr ve výši 24 451,71 Kč, úrok ve výši 16 944,99 Kč, poplatek za vyplacení úvěru ve výši 283,41 Kč a poplatek za službu ve výši 184,06 Kč neuhradila. K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne 28. 1. 2026, i přes výzvu dluh neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 31. 7. 2024 včetně přílohy – předpisu denní splátek, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, z interního výpisu – přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ze dne 31. 7. 2024 a ze dne 8. 1. 2025 – čerpání úvěru, ze Všeobecných obchodních podmínek účinných od 27. 5. 2024, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, z výpisu o posouzení úvěruschopnosti ze dne 31. 7. 2024, z interního výpisu – údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, z interního výpisu – ověření bankovního účtu klienta, z interního výpisu – identifikované příjmy klienta, z upomínky ze dne 6. 8. 2025, z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2026 včetně potvrzení o podání zásilky ze dne 30. 1. 2026 a ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 1. 6. 2026 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. , č. účtu, za období od 1. 7. 2024 do 31. 7. 2024, od 1. 1. 2025 do 31. 1. 2025 (č. l. 21 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci:Žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovanou jako dlužníkem s (úvěrovanou) dne 31. 7. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalované úvěr ve výši úvěrového limitu 25 200 Kč. Z interního výpisu přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 31. 7. 2024 byla z bankovního účtu žalobce zaslána částka 17 000 Kč a dne 8. 1. 2025 byla z bankovního účtu žalobce zaslána částka 10 187 Kč, na bankovní účet žalované č. ú. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splatit čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, s termínem splatnosti poslední splátky dne 17. 1. 2026. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když úvěr nesplatila ve lhůtě splatnosti řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou úvěru. Žalovaná úvěr včetně smluvního úroku neuhradila, i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 28. 1. 2026. Na bankovní účet žalované č. ú. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, . byla poukázána dne 31. 7. 2024 částka ve výši 17 000 a dne 8. 1. 2025 částka ve výši 10 187 Kč z bankovního účtu žalobce.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.6. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).7. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-, Jméno žalobkyně, . v. GK., ve věci C-679/18).10. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků.11. Plnil-li žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru částku 27 187 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 2 735,29 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou uhradit žalobci ze smlouvy o úvěru částku 24 451,71 Kč, představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.12. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, je