Okresní soud v Karviné 24 C 66/2026-116 – Neplatnost právního jednání

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 3. 2026 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 60 000 Kč spolu zákonným úrokem z prodlení z částky 60 000 Kč od 17. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 4. 9. 2023 její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ve výši 100 00 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr formou měsíčních splátek ve výši 10 000 Kč. Žalovaná neuhradila splátku splatnou dne 15. 10. 2023. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani po odeslání předžalobní výzvy dne 6. 6. 2024. Dlužná částka sestává z neuhrazeného smluvního úroku ve výši 60 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. Pohledávku v celkové výši 60 000 Kč z titulu neuhrazeného smluvního úroku úvěru postoupila dne 1. 6. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 a Předávacího protokolu č. 0009.2. Podáním ze dne 13. 5. 2026 žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobní tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně ve svém podání tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované. Uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z dokladů totožnosti, tří výpisů z bankovního účtu, údajů poskytnutých žalovanou a výsledků lustrací v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, databázi neplatných dokladů, živnostenském rejstříku a registrech SOLUS a REPI. Podle žalobkyně činil průměrný měsíční příjem žalované 29 745 Kč, její náklady na bydlení 3 000 Kč, pravidelné závazky 3 600 Kč a sjednaná měsíční splátka úvěru 10 000 Kč, přičemž po započtení těchto položek měl žalované zůstat finanční zůstatek 13 145 Kč. Bylo zjištěno, že žalovaná splácí závazek vůči společnosti , Anonymizováno, , a to pravidelnou měsíční splátkou 3 600 Kč a dále že má závazky vůči společnostem , právnická osoba, . a , právnická osoba, , a to ve výši 10 000 Kč ke každé této společnosti. Žalovaná žalobkyni uvedla, že je svobodná a podniká. Žalobkyně proto dovozovala, že žalovaná byla schopna hradit sjednané splátky úvěru i své běžné životní náklady. Současně uvedla, že negativní záznamy nebyly zjištěny v rozhodných databázích, s výjimkou registru REPI, v němž byla žalovaná označena jako středně rizikový klient. Výsledkem interního skóringu měla být podle žalobkyně vyšší bonita žalované. K podání žalobkyně předložila kopii občanského průkazu a řidičského průkazu žalované, tři kompletní výpisy z bankovního účtu vedeného na jméno žalované, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z Centrální evidence exekucí, výpis z databáze neplatných dokladů, výpis ze živnostenského rejstříku, výpis z registru SOLUS a výpis z registru REPI.3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s původním věřitelem , právnická osoba, . uzavřela postupně tři smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to smlouvu č. , hodnota, ze dne 22. 2. 2023 na částku 40 000 Kč, z níž jí bylo po odečtení poplatku 8 000 Kč fakticky vyplaceno 32 000 Kč, smlouvu č. , hodnota, ze dne 24. 2. 2023 na částku 80 000 Kč, z níž bylo 41 729 Kč použito na úhradu předchozího úvěru, dále byl účtován poplatek 14 500 Kč a žalované bylo vyplaceno 23 771 Kč, a smlouvu č. , hodnota, ze dne 4. 9. 2023 na částku 100 000 Kč, z níž bylo přibližně 80 357 Kč použito na úhradu předchozího úvěru a žalované bylo vyplaceno 19 643 Kč. Tvrdila, že úvěry na sebe bezprostředně navazovaly a sloužily převážně k úhradě předchozích závazků, nikoli k reálnému financování jejích potřeb, přičemž jí byla skutečně vyplacena celková částka 75 414 Kč, zatímco na splátkách a prostřednictvím exekučních srážek uhradila nejméně 210 301,33 Kč, tedy o 134 887,33 Kč více, než činila podle jejího tvrzení skutečně poskytnutá jistina. Namítala dále, že žalobkyně řádně neposoudila její úvěruschopnost, dostatečně nezjišťovala její výdajovou stránku ani celkovou ekonomickou situaci a opakovaně jí poskytovala další úvěry v krátkém časovém sledu, čímž podle jejího názoru porušil zákonnou povinnost odpovědného poskytování úvěrů, v důsledku čehož jí nenáleží úroky ani poplatky a žalovaná je povinna vrátit pouze jistinu. Současně namítala rozpor jednání žalobkyně s dobrými mravy, který spatřovala zejména v účtování nepřiměřených poplatků, sjednání vysokého RPSN, opakovaném refinancování úvěrů a navyšování jejího zadlužení bez reálného přínosu, přičemž tvrdila, že žalobkyně vytvořila dluhovou spirálu. Ujednání o poplatcích označila za neplatná, neboť podle ní neodpovídala skutečně poskytnuté službě, byla nepřiměřená a obcházela zákonnou regulaci ceny úvěru. Dále namítala, že se žalobkyně na její úkor bezdůvodně obohatila přijetím plnění významně převyšujícího poskytnutou jistinu, a v souladu s § 97 o. s. ř. vůči ní uplatnila vzájemný návrh na vydání bezdůvodného obohacení. K prokázání svých tvrzení navrhla provést důkaz smlouvami o spotřebitelském úvěru, výpisy z bankovního účtu a přehledem splátek a exekučních srážek a navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl, určil neplatnost předmětných smluv, konstatoval splnění její povinnosti vrátit jistinu, nepřiznal žalobkyni úroky, poplatky ani jiné příslušenství, uložil žalobkyni zaplatit jí částku 134 887,33 Kč a přiznal jí náhradu nákladů řízení. K vyjádření k důkazu doložila jednotlivé smlouvy o úvěru vč. příloh v podobě posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o úhradě dluhu, e-mailovou komunikaci s původním věřitelem a potvrzení o platbách provedených na jednotlivé úvěrové smlouvy. U jednání dne 12. 8. 2026 pak upřesnila, že co se týče podání ze dne 19. 4. 2026 nadepsaného jako Vyjádření k usnesení soudu, jeho obsahem je pouze její procesní obrana, není to tak, že by se vzájemným návrhem domáhala, aby jí žalobkyně byla povinna zaplatit částku 134 887,33 Kč, myslela to tak, že dle jejího názoru takovouto částku na všechny tři spolu související úvěrové smlouvy při vědomí, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala její úvěruschopnost, tzv. přeplatila.4. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně s omluvou nedostavil, dostavila se toliko žalovaná. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, včetně příloh, předsmluvní informace opatřené autorizační doložkou, potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o zaplacení verifikační platby, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, předávací protokol č. 0009 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek (částečně anonymizovaný), oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k uhrazení dluhu, podacího lístku k tomuto oznámení, rozhodnutí Okresního soudu v Karviné č. j. , anonymizováno, -6, smluv o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, včetně příloh, tří kompletních výpisů z bankovního účtu žalované za období května až července 2023, výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z Centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu ze živnostenského rejstříku, výpisů z registrů SOLUS a REPI, e-mailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou (č. l. 39 až 49 spisu), pohybů na účtu bez uvedení čísla účtu či majitele účtu (č. l. 51 až 55 spisu), poslední výzvy před provedením soupisu movitých věcí vydaná Exekutorským úřadem , adresa, a potvrzení o platbách (č. l. 57 až 69), výpisů z účtu č. , č. účtu, za období od 23. 2. 2023 do 10. 11. 2023, potvrzení o provedených platbách ze dne 20. 12. 2023 a 11. 1. 2024, výpisů z účtu č. , č. účtu, za období od 16. 4. 2025 do 18. 11. 2025 a příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 19. 11. 2025. Soud dále k důkazu provedl účastnický výslech žalované. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:7. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 23. 2. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Úvěrující žalované poskytla úvěr ve výši 40 000 Kč, úvěr měl být poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, , přičemž fakticky měla být žalované vyplacena jen částka 32 000 Kč, když částka 8 000 Kč byla započtena na náklady poskytovatele úvěru. Úrok byl sjednán ve výši 23,85 % ročně. Žalovaná měla úvěr splácet v 72měsíčních splátkách ve výši 1 730 Kč. Celkem měla žalovaná zaplatit 75 528 Kč. Smlouvu žalovaná podepsala elektronicky. Čerpání úvěru je patrné z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, .8. Z přílohy č. 1 smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, označené jako Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo zjištěno, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyni ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, bezdětná, má příjem z podnikání ve výši 49 576 Kč, její náklady na bydlení činí 3 000 Kč, na sázky vynaloží 127 Kč měsíčně a že nemá žádné jiné závazky. Tyto skutečnosti měla žalobkyně zjistit z posledních 3 výpisů z účtu žalované, tj. finanční zůstatek z něhož by byla žalovaná schopna úvěr splácet, činí 44 719 Kč, což měla být dostatečná částka pro splátku úvěru ve výši 1 730 Kč měsíčně. Dále je z této listiny patrné, že žalobkyně činila dotazy ohledně žalované na insolvenční rejstřík, centrální evidenci exekucí, registr neplatných dokladů a na SOLUS, vždy bez negativních zjištění. Z lustrace registru REPI (registr platebních informací) vyplynulo, že žalovaná je středně rizikový klient.9. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 24. 2. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Úvěrující žalované poskytla úvěr ve výši 80 000 Kč, úvěr měl být poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, , přičemž fakticky měla být žalované vyplacena jen částka 23 771 Kč, když částka 41 729 Kč byla použita na vyplacení závazku žalované z předchozí smlouvy o úvěru č. , hodnota, , a byla tak zaslána přímo na účet úvěrujícího, a částka 14 500 Kč byla započtena na náklady poskytovatele úvěru. Úrok byl sjednán ve výši 24,84 % ročně. Žalovaná měla úvěr splácet v 72měsíčních splátkách ve výši 3 461 Kč. Celkem měla žalovaná zaplatit 154 584 Kč. Smlouvu žalovaná podepsala elektronicky. Čerpání úvěru je patrné z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, .10. Z přílohy č. 1 smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, označené jako Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo zjištěno, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyni ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, bezdětná, má příjem z podnikání ve výši 49 576 Kč, její náklady na bydlení činí 3 000 Kč, na sázky vynaloží 127 Kč měsíčně a že nemá žádné jiné závazky. Tyto skutečnosti měla žalobkyně zjistit z posledních 3 výpisů z účtu žalované, tj. finanční zůstatek z něhož by byla žalovaná schopna úvěr splácet, činí 42 988 Kč, což měla být dostatečná částka pro splátku úvěru ve výši 3 461 Kč měsíčně. Dále je z této listiny patrné, že žalobkyně činila dotazy ohledně žalované na insolvenční rejstřík, centrální evidenci exekucí, registr neplatných dokladů a na SOLUS, vždy bez negativních zjištění. Z lustrace registru REPI (registr platebních informací) vyplynulo, že žalovaná je středně rizikový klient.11. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 4. 9. 2023 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným. Úvěrující žalované poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč, úvěr měl být poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, , přičemž fakticky měla být žalované vyplacena jen částka 19 643 Kč, když částka 80 357 Kč byla použita na vyplacení závazku žalované z předchozí smlouvy o úvěru č. , hodnota, , a byla tak zaslána přímo na účet úvěrujícího. Úrok byl sjednán ve výši 10 % měsíčně. Žalovaná měla úvěr splatit ve lhůtě 12 měsíců, přičemž měla hradit pravidelné měsíční splátky úroku ve výši 10 000 Kč. Celkem měla žalovaná zaplatit 220 000 Kč. Smlouvu žalovaná podepsala elektronicky. Čerpání úvěru je patrné z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, .12. Z přílohy č. 1 smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, označené jako Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo zjištěno, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyni ke svým poměrům uvedla, že je svobodná, bezdětná, má příjem z podnikání ve výši 29 745 Kč, její náklady na bydlení činí 3 000 Kč, na další závazky vynaloží 3 600 Kč měsíčně a že splátka tohoto úvěru bude činit 10 000 Kč. Dále má žalovaná závazky vůči společnostem , právnická osoba, . a , právnická osoba, , a to ve výši 10 000 Kč ke každé této společnosti. Tyto skutečnosti měla žalobkyně zjistit z posledních 3 výpisů z účtu žalované, tj. finanční zůstatek z něhož by byla žalovaná schopna úvěr splácet, činí 13 145 Kč, což měla být dostatečná částka pro splátku úvěru ve výši 10 000 Kč měsíčně. Dále je z této listiny patrné, že žalobkyně činila dotazy ohledně žalované na insolvenční rejstřík, centrální evidenci exekucí, registr neplatných dokladů a na SOLUS, vždy bez negativních zjištění. Z lustrace registru REPI (registr platebních informací) vyplynulo, že žalovaná je středně rizikový klient.13. Z elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Karviné č. j. EPR , anonymizováno, , ze dne 24. 6. 2024, který nabyl právní moci dne 12. 7. 2024, bylo zjištěno, že žalovaná jím byla zavázána uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 100 000 Kč od 5. 4. 2024 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 20 360 Kč, to vše do 15 dnů ode dne jeho doručení.14. Z výstupu insolvenčního rejstříku stran žalované ke dni 1. 9. 2023 bylo zjištěno, že tato k uvedenému datu nebyla v insolvenčním rejstříku nalezena.15. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná podniká (IČO , IČO, ) v kosmetických službách, fotografických službách a lektorské činnosti.16. Z výpisu z databáze neplatných dokladů bylo zjištěno, že občanský průkaz žalované nebyl v této databázi evidován.17. Z výpisů z registru SOLUS bylo zjištěno, že v něm žalovaná nemá negativní záznam, z výpisu z registru REPI bylo zjištěno, že žalovaná je středně rizikovým klientem.18. Z výpisů z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za období května až července 2023 bylo zjištěno, že 3. 5. 2023 žalované načerpala úvěr ve výši 20 000 Kč od společnosti , právnická osoba, skrze službu , anonymizováno, , dne 10. 5. 2023 načerpala úvěr ve výši 30 000 Kč od společnosti , právnická osoba, skrze službu , anonymizováno, , dne 17. 5. 2023 načerpala úvěr ve výši 30 000 Kč od společnosti , právnická osoba, skrze službu , anonymizováno, , dne 19. 5. 2023 načerpala úvěr ve výši 10 000 Kč od společnosti , právnická osoba, , dne 31. 5. 2023 načerpala úvěr ve výši 30 000 Kč od společnosti , právnická osoba, skrze službu , anonymizováno, , dne 31. 5. 2023 načerpala úvěr ve výši 20 000 Kč od společnosti , právnická osoba, skrze službu , anonymizováno, , dále z nich bylo zjištěno, že je zde spousta blíže nespecifikovaných odchozích plateb a příchozích plateb (zejména mezi žalovanou a , jméno FO, ), spousta karetních transakcí (nákup potravin), splátek jiných úvěrů a toliko jedna platba z 31. 7. 2023 ve výši 3 000 Kč s poznámkou „pronájem NP , adresa, – 2/2023“. Z výpisů tak není možno určit, jaký je pravidelný měsíční příjem žalované, ani jaké jsou její pravidelné měsíční výdaje na bydlení, popřípadě výdaje spojené s podnikáním.19. Z e-mailové komunikace mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou a mezi žalobkyní a žalovanou bylo zjištěno že úvěry z předmětných smluv byly žalované poskytnuty, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou informovala o jejích povinnostech plynoucích z uzavřených smluv, informovala ji také o tom, že dne 24. 2. 2023 byl zcela vyplacen úvěr č. , hodnota, a že právní předchůdkyně žalobkyně nemá vůči žalované z titulu tohoto úvěru žádné závazky, dále o tom, že dne 4. 9. 2023 byl zcela vyplacen úvěr č. , hodnota, a že právní předchůdkyně žalobkyně nemá vůči žalované z titulu tohoto úvěru žádné závazky. E-mailem ze dne 21. 11. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou informovala o tom, že byl zcela vyplacen úvěr č. , hodnota, a že právní předchůdkyně žalobkyně nemá vůči žalované z titulu tohoto úvěru žádné závazky. Žalobkyně informovala žalovanou o postoupení žalované pohledávky, vyzývala ji k její úhradě, a to naposledy předžalobní upomínkou ze dne 23. 3. 2026.20. Z výpisů z účtu č. , č. účtu, za období od 23. 2. 2023 do 10. 11. 2023, potvrzení o provedených platbách ze dne 20. 12. 2023 a 11. 1. 2024, výpisů z účtu č. , č. účtu, za období od 16. 4. 2025 do 18. 11. 2025 a příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 19. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr č. , hodnota, uhradila celkem 171 035,33 Kč, na úvěr č. , hodnota, uhradila celkem 20 766 Kč a na úvěr č. , hodnota, uhradila celkem 18 500 Kč.21. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10.2023, předávacího protokol č. 0009 k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek vč. soupisu pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k uhrazení dluhu ze dne 6. 6.2024, z předžalobní výzvy ze dne 6. 6. 2024 a podacího lístku k této výzvě bylo zjištěno postoupení žalované pohledávky za žalovanou na žalobkyni, že o tomto postoupení byla žalovaná informována a že byla jak žalobkyní, tak jejím právním zástupcem vyzývána k její úhradě.22. Žalovaná v rámci účastnického výslechu uvedla, že v době uzavření smlouvy č. , hodnota, činil její průměrný čistý měsíční příjem přibližně 30 000 Kč a plynul z podnikatelské činnosti v oboru kosmetika. Tvrdila, že její výdaje na bydlení nečinily 3 000 Kč měsíčně, jak bylo uvedeno ve formuláři, a domnívala se, že tuto částku do formuláře doplnila žalobkyně sama. Namítala, že žalobkyně její výdajovou stránku vůbec nezkoumala, a uvedla, že v době sjednání smlouvy měla další nebankovní půjčky, o nichž žalobkyni informovala a které byly podle ní patrné jak z předložených výpisů z účtu, tak z registru REPI a dalších registrů nebankovních produktů. K výpisům z účtu č. , č. účtu, za květen až červenec 2023 uvedla, že z nich jsou patrny splátky nebankovních půjček společnostem , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , anonymizováno, , avšak nikoli její příjmy, neboť přibližně 90 % příjmů přijímala v hotovosti, ani její běžné životní výdaje. K otázce schopnosti splácet předmětné dluhy uvedla, že spíše schopna nebyla, její finanční situace byla špatná a následně skončila v exekuci. Dále vypověděla, že printscreeny internetového bankovnictví zachycují pohyby na jejím účtu č. , č. účtu, , přičemž byla rovněž majitelkou účtu č. , č. účtu, , z něhož odcházely splátky úvěrů sjednaných u žalobkyně. Potvrdila, že platby z účtu č. , č. účtu, byly prováděny z účtu jejího přítele , jméno FO, , z něhož rovněž hradila své závazky vůči žalobkyni, a že přítel vlastnil také účet č. , č. účtu, . K účtu č. , č. účtu, uvedla, že šlo o účet Exekutorského úřadu , adresa, , u něhož bylo vedeno exekuční řízení k vymožení částky 100 000 Kč s příslušenstvím na základě pravomocného platebního rozkazu zdejšího soudu č. j. EPR , anonymizováno, , přičemž tato exekuce byla podle jejího vyjádření zcela uhrazena. Dále uvedla, že dne 21. 11. 2025 obdržela od žalobkyně e-mail s informací o kompletní úhradě závazků vyplývajících ze smlouvy č. , hodnota, .23. Z dalších důkazů soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění.24. Žaloba se jeví soudu jako nedůvodnou, a to ani z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření 3 smluv o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným, dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Obsah jednotlivých smluv je zachycen v listinné podobě, smlouvy byly podepsány žalovanou elektronicky. Žalovaná ostatně uzavření všech 3 smluv potvrdila. Žalovaná nenamítala, že by obsah smluv zachycený v předložených listinách neodpovídal obsahu smlouvy, který si účastníci sjednali. Soud má však za to, že v tomto případě nelze hodnotit smlouvu o úvěru č. , hodnota, izolovaně, ale že je třeba jí hodnotit v kontextu všech smluv uzavřených mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, když první úvěr vzniklý dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 2. 2023, byl kompletně vč. všech poplatků a úroků vyplacen úvěrem poskytnutým žalované na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 24. 2. 2023 a tento byl kompletně vč. všech poplatků a úroků vyplacen úvěrem poskytnutým žalované na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 9. 2023. Uvedené smlouvy tak tvoří hospodářsky i věcně navazující celek. Úvěry na sebe bezprostředně navazovaly a sloužily převážně k úhradě předchozích závazků, nikoli k reálnému financování potřeb žalované. Soud dospěl k závěru, že všechny smlouvy o úvěru jsou neplatné, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostála svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované tyto spotřebitelské úvěry splácet, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smluv by soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022.25. Právní předchůdkyně žalobkyně do svého výpočtu volných finančních prostředků zahrnula i informace získané z prohlášení žalované, které nebyly nijak ověřovány, např. náklady na bydlení. Nedostatečně byla doložena i výše příjmu, z výpisů z účtu za období od 1. 5. 2023 do 31. 7. 2023, tj. z období předcházejícímu uzavření smlouvy č. , hodnota, , je patrné, že z nich pravidelný příjem žalované nelze zjistit a dle samotného tvrzení žalované (viz účastnický výslech žalované provedený u jednání dne 2. 7. 2026) byl znatelně nižší než částka, se kterou právní předchůdkyně žalobkyně kalkulovala ve svých výpočtech. Platby od fyzických osob bez určení jejich důvodu nelze bez dalšího ověřování počítat jako pravidelný příjem spotřebitele. Stejně tak jedna jediná platba, navíc v ekonomicky nereálné výši 3 000 Kč s poznámkou týkající se nájmu, nemůže být dostačující k ověření výdajů na bydlení. V květnu 2023, tj. před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy č. , hodnota, byly na účet žalované poukázány finanční prostředky přes platební bránu , anonymizováno, od společnosti , právnická osoba, v celkové výši 130 000 Kč a bylo na místě ověřit důvod těchto příchozích plateb, zejména zda se nejedná o spotřebitelské úvěry, tak jako v případě úvěrů od společností , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , anonymizováno, . Zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně tak soud považuje za zcela nedostatečné. Jelikož se žalobkyně omluvila z účasti na jednání soudu dne 2. 7. 2026, nemohla být poučena dle § 118 odst. 1, odst. 3 o.s.ř., aby dotvrdila a důkazně doložila řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením jednotlivých smluv o úvěru.26. Soud tedy dospěl k závěru, že jak smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , tak i smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, jsou absolutně neplatné, a nárok uplatněný v tomto řízení nemohl být částečně posouzen ani jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu § 87 odst. 1, věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Žalovaná na základě neplatných úvěrových smluv čerpala finanční prostředky v celkové výši 75 414 Kč. Pokud se jedná o výši úhrad provedených žalovanou, vycházel soud z výpisů z účtu č. , č. účtu, za období od 23. 2. 2023 do 10. 11. 2023, potvrzení o provedených platbách ze dne 20. 12. 2023 a 11. 1. 2024, výpisů z účtu č. , č. účtu, za období od 16. 4. 2025 do 18. 11. 2025 a příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 19. 11. 2025 a zjistil, že žalovaná na úvěr č. , hodnota, uhradila celkem 171 035,33 Kč, na úvěr č. , hodnota, uhradila celkem 20 766 Kč a na úvěr č. , hodnota, uhradila celkem 18 500 Kč. Žalovaná tak na předmětné úvěrové smlouvy zaplatila celkem 210 301,33 Kč, tj. podstatně víc, než načerpala, proto byla žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 60 000 Kč od 17. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, zcela zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru.27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému účastníku, když žalobkyně byl v řízení zcela neúspěšná a žalovaná žádné náklady řízení neúčtovala.