ECLI: ECLI:CZ:OSKI:2026:27.C.29.2026.1 Datum: 2026-06-02 Předmět: 139 932 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb. náklady řízeníbezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvylhůtynarovnánídokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: 139 932 Kč s příslušenstvím (§ 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 1. 2026 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 139 932 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovaným byla dne 20. 2. 2025 elektronicky uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 100 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 72,85 % ročně a poplatky v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 6 452 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje dnem 15. 3. 2025. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, když uhradil pouze splátky v celkové výši 12 850 Kč, a proto žalobkyně zesplatnila úvěr spolu s příslušenstvím ke dni 20. 7. 2025 s tím, že k tomuto datu přirostly k nesplacené jistině i splatné úroky a nová jistina tak činila částku 117 204,44 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru věřitel požadoval dle čl. 6.1. úvěrové smlouvy úhradu smluvní pokuty ve výši 2x 499 Kč za každou splátku, s jejímž splácením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů, náhrady nákladů 400 Kč a dále dle čl. 6.5. úvěrové smlouvy rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta v částce 21 330,40 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný na dluh neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, základních informací o klientovi, důkazů o odeslání 1 Kč, zaslané SMS a přijaté SMS, podpisu na dálku, dodatku č. 1, přílohy č. 1, úplného výpisu, přihlášky do pojištění, podacího archu, výpisu z rejstříku, prohlášení klienta, výpisu z účtu, kopie OP, hodnocení klienta, předsmluvního formuláře, výzvy včetně dodejky 2x, dopisu, oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře, předžalobní výzvy včetně podacího archu, karty klienta.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:5. Z elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že se žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dne 20. 2. 2025 dohodli na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 100 000 Kč. Použití úvěru nebylo účelově vázáno. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v 48 měsíčních splátkách po 6 452 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje dnem 15. 3. 2025. Byla sjednána 72,85 % roční úroková sazba a také poplatky za úkony a náhrada účelně vynaložených nákladů, které vzniknou v případě předčasného splacení nebo v případě prodlení s úhradou dluhu (část A) úvěrové smlouvy). Žalovaný souhlasil s tím, že je žalobkyně oprávněna automaticky zesplatnit úvěr, tj. prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, včetně všech úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, všech smluvních pokut a všech náhrad nákladů, a požadovat splacení celého úvěru, jestliže je klient v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části delší než 65 dní (část B) bod 6.3. úvěrové smlouvy), a dále s tím, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a všechny dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru; novou jistinu úvěru je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru (část B) bod 6.3. úvěrové smlouvy). Pro případ prodlení bylo sjednáno právo žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů v případě prodlení s úhradou splátky ve výši 200 Kč za každou splátku, ohledně níž je klient v prodlení delší než 15 dnů a na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, ohledně níž je klient v prodlení delší než 30 dní, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěry za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do úplného zaplacení (část B) bod 6. úvěrové smlouvy). Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru; úrok byl sjednán i po zesplatnění úvěru dle části B) bodu 6.3. úvěrové smlouvy, když poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru (vzniklé dle části B) bodu 6.4. úvěrové smlouvy), a to až do doby její úplné úhrady. Poskytovatel bude úrok přirostlý po zesplatnění úvěru uplatňovat v roční nominální úrokové sazbě odpovídající sjednané roční efektivní úrokové míře (zápůjční úrokové sazbě úvěru), když při výpočtu tohoto úroku se bude brát v potaz přesný počet dnů, za který je tento úrok uplatňován. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou, po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 371 635,20 Kč, když tato částka odpovídá 120 % celkové částky, kterou má klient zaplatit (část B) bod 2.2. úvěrové smlouvy). Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 21. 2. 2025 soud zjistil, že platba ve výši 100 000 Kč pod variabilním symbolem VS , var. symbol, byla tohoto dne vyplacena žalobkyní ve prospěch bankovního účtu žalovaného uvedeného v úvěrové smlouvě. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem 41 000 Kč ze zaměstnání, výdaje (životní minimum) 4 860 Kč, bydlení (vlastní) 6 847 Kč, žádné děti, žádné další splátky dluhů. Ze skutkových tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil splátky v celkové výši 12 850 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že za únor 2025 činil jeho čistý příjem 31 873 Kč. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.12. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).13. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.14. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že na základě uzavřené smlouvy poslala žalovanému na jeho účet částku 100 000 Kč. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Soud však má za to, že smlouvu o úvěru je nutno hodnotit jako neplatnou, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu dostatečně neprokázala, že by jako poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Žalobkyně si sice dle svého tvrzení vyžádala od žalovaného informace o jeho příjmech, žádné doklady kromě jednoho výpisu z účtu však