117 C 144/2020-26 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 5. 2020 se žalobkyně domáhala vyklizení žalovaného z bytu [číslo] o velikosti 1+2 s příslušenstvím, v domě [adresa] na ulici [ulice], č. or. 19, v [obec] [část obce], s odůvodněním, že je vlastníkem předmětného bytu, jehož nájemcem byl žalovaný na základě nájemní smlouvy ze dne 25. 1. 2018 ve znění pozdějších dodatků. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31. 7. 2017, přičemž doba nájmu byla na základě dodatků k nájemní smlouvě prodloužena do 29. 2. 2020. Nájem tedy skončil uplynutím sjednané doby ke dni 29. 2. 2020. Po skončení nájmu byl žalovaný povinen byt vyklidit a předat žalobkyni. Dosud tak neučinil, ačkoli byl k opuštění bytu písemně vyzván výzvou ze dne 16. 4. 2020. Na nájemném a zálohách na služby má žalovaný dluh ve výši 27 750 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 4. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 25. 1. 2018 uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem a dodatků k této nájemní smlouvě má soud za prokázáno, že pronajímatel přenechal žalovanému do nájmu předmětný byt, a to na dobu určitou od 1. 2. 2018 do 31. 7. 2018. Doba nájmu byla následně opakovaně prodloužena, a to dodatkem [číslo] ze dne 14. 5. 2018 a dodatkem [číslo] ze dne 15. 1. 2019, a to naposledy do 29. 2. 2020 s tím, že nájem končí uplynutím takto sjednané doby. Dále bylo sjednáno, že smlouva může být prodloužena pouze písemným dodatkem uzavřeným oběma smluvními stranami. Součástí smlouvy i dodatků je ujednání o tom, že se na daný smluvní vztah nepoužije ustanovení § 2285 o. z. o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu. Žalobkyně je vlastníkem domu [adresa] na ulici [ulice] stojícího na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] a její vlastnické právo je zapsáno na [list vlastnictví], jak má soud za prokázáno z informativního výpisu z katastru nemovitostí vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce]. Dopisem ze dne 16. 4. 2020 odeslaným žalovanému téhož dne vyzvala žalobkyně žalovaného k vyklizení předmětného bytu do 7 dnů od doručení výzvy, když ke dni 29. 2. 2020 došlo k zániku nájmu uplynutím sjednané doby a žalovaný užívá byt bez právního důvodu, jak má soud za prokázáno z poslední předžalobní výzvy k vyklizení bytu-jeho opuštění a odevzdání ze dne 16. 4. 2020 včetně přiložené doručenky. Žalovaný byl zároveň poučen, že nebude-li byt vyklizen a předán, bude podána žaloba k soudu. Výzva se dostala do sféry dispozice žalovaného prvním dnem úložní doby, tj. dne 20. 4. 2020. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl nájemcem předmětného bytu, jehož vlastníkem je v současné době žalobkyně, a to na základě nájemní smlouvy včetně sjednaných dodatků k nájemní smlouvě, kterými byla doba nájmu sjednána na dobu určitou od 1. 2. 2018 do 29. 2. 2020. Žalovaný byl po skončení nájmu žalobkyní vyzván k vyklizení bytu a jeho předání zástupci pronajímatele, avšak dosud tak neučinil. 6. Žaloba je důvodná. Žalobkyně je vlastníkem nemovitosti, v níž se nachází předmětný byt, který žalovaný od 1. 3. 2020 obývá bez právního důvodu. Žalovaný, který měl k bytu právo nájmu na základě nájemní smlouvy sjednané podle § 2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), byl povinen byt ke dni skončení nájmu vyklidit a předat žalobkyni. Nájemní poměr k bytu žalovanému skončil uplynutím doby, na kterou byl sjednán, tj. ke dni 29. 2. 2020. V řízení nebylo tvrzeno prokázáno, že by došlo k dalšímu prodloužení doby nájmu písemným dodatkem ke smlouvě či jiným zákonným způsobem, neboť smluvní strany vyloučily na daný smluvní vztah aplikaci ustanovení § 2285 o. z., rovněž nebylo prokázáno, že by žalovaný byt již dobrovolně vyklidil. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a podle ust. § 1040 o. z. poskytl žalobkyni, jakožto vlastníku nemovitosti, ochranu a uložil žalovanému povinnost předmětný byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.). 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zavázal procesně neúspěšného žalovaného k náhradě nákladů řízení procesně úspěšné žalobkyni v plné výši. Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, z odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 4 500 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby, každý právní úkon po 1 500 Kč), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 13 AT (každý po 300 Kč). Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 1 134 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 11 534 Kč.