117 C 348/2020-44 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 7. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 5 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 21. 11. 2016 s žalovanou, na jejímž základě byla žalované, po předešlém prověření její schopnosti poskytnutý úvěr splácet, předána zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření zápůjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek), odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 1. 1. 2018. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 19. 11. 2019, přičemž uhradila pouze částku 29 100 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na jistinu ve výši 15 610,39 Kč, na úrok ve výši 2 800 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 689,61 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke dni postoupení činil dluh 5 700 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 4 389,61 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 310,39 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 4 389,61 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 29. 11. 2019, ve výši 2 015,91 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 4 389,61 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. ke dni 29. 11. 2019, ve výši 715,14 Kč a dále ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 15. 12. 2020, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] SE uzavřeli dne 21. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 14 800 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 2 800 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 34 800 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 600 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku půjčky převzala v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky (dále jen“ Smluvní podmínky“). Dle čl. 1 Smluvních podmínek v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 Smluvních podmínek k prodloužení trvání této smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Strany si v článku 9.7 Smluvních podmínek současně dohodly, že v případě, že bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku z celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Před uzavřením smlouvy dne 21. 11. 2016 byla vyplněna a žalovanou podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že příjem žalované z pracovního poměru činí 16 396 Kč, náklady na nájem včetně inkasa činí 6 250 Kč měsíčně, výdaje na domácnost 5 000 Kč měsíčně, spoření 300 Kč měsíčně a splátky úvěrů 1 350 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla, že je svobodná, vyučená, žije v nájmu ve společné domácnosti s partnerem, pracuje na hlavní pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou. Má další úvěr či půjčku u„ [příjmení] [jméno]“ se splátkami ve výši 1 350 Kč měsíčně. K ověření těchto údajů měla být žalovanou předložena pracovní smlouva, výplatní pásky, výpisy z účtu, nájemní smlouva a ústřižky o úhradě nájemného (prokázáno smlouvou o půjčce ze dne 21. 11. 2016, Smluvními podmínkami a kartou zákazníka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 původní věřitel [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 11. 2019. Oznámení bylo žalované odesláno dne 13. 12. 2019 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 včetně podacího lístku ze dne 13. 12. 2019). K úhradě dlužné částky ve výši 9 032,14 Kč byla žalovaná vyzvána rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do 7. 5. 2020 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalované odeslána dne 1. 5. 2020 (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2020 a podacího lístku ze dne 1. 5. 2020). 4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 21. 11. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč a tato se jí zavázala spolu s poplatkem ve výši 14 800 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 2 800 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč vrátit ve sjednaných 58 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném od 25. 2. 2013, podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalované. Z karty zákazníka předložené žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla svůj příjem z pracovního poměru ve výši 16 396 Kč, výdaje na bydlení a domácnost ve výši 11 250 Kč, platbu spoření či pojištění ve výši 300 Kč měsíčně a splátku dalšího závazku u„ [příjmení] [jméno]“ ve výši 1 350 Kč měsíčně. Touto listinou však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalované ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčk