112 C 350/2021-51 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 19 338,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne [datum] sjednána smlouva o úvěru, dle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Z důvodu neplnění závazku žalovanou došlo k zesplatnění celého úvěru oznámením ze dne [datum] a částka nesplaceného úvěru včetně nezaplacených úroků přirostlých k němu činila 62 181 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala pro případ prodlení z nezaplacením nové jistiny úvěru hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaná však svůj závazek neuhradila, nároky ze smlouvy o úvěru byly uplatněny u zdejšího soudu a rozsudkem č.j. 130 C 306/2017-51 bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částky představující smluvní pokuty z nové jistiny úvěru 62 181 Kč ve výši 0,1 % denně pouze do [datum]. Z důvodu prodlení žalované však žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu i za další následující období, a to z částky 62 181 Kč od [datum] do [datum], což činí 19 338,50 Kč. Tuto částku žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu. Žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele při sjednávání úvěrové smlouvy dle údajů předložených žalovanou, tedy dle dokladů o příjmech, z výpisů z databázi NRKI a Solusu, kdy zjistila, že její příjem činí 17 000 Kč, výdaje 10 426 Kč, volné zdroje má 6 574 Kč. V době uzavírání smlouvy nebyla evidována v insolvenčním rejstříku, neměla žádné závazky u žalobkyně ve stavu žalobního vymáhání a obchodník jednající žadatelem doporučil úvěr ke schválení. Bylo zjištěno, že žalovaná je zaměstnána na dobu neurčitou, doložila výplatní pásky a částečný výpis z účtu. Věřitel tedy náležitě splnil svou povinnost a řádně přezkoumal úvěruschopnost žalované, neboť nebyly pochyby o tom, že by nebyla schopna úvěr splatit, resp. splacení dluhu bylo reálné. Ohledně nákladů na bydlení vycházela z částky 2 000 Kč, které žalovaná jako své faktické výdaje uvedla v žádosti, neměla žádnou vyživovací povinnost, měla s žalobkyní uzavřenou další souběžnou úvěrovou smlouvu ve výši 3 016 Kč se splátkami a žalobkyně zjistila ještě její další závazky ve výši 2 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne [datum] se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z předsmluvního formuláře a návrhu na uzavření smlouvy o úvěru má soud za prokázáno, že žalovaná projevila zájem o to, aby jí žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr a v budoucnosti sjednala smlouvu o úvěru, přičemž v tomto formuláři jsou popsány základní vlastnosti spotřebitelského úvěru, a to výše úvěru 50 000 Kč, doba trvání, výše celkové částky, která má být uhrazena, náklady spotřebitelského úvěru, včetně důsledků v případě opožděných plateb. Následně byla mezi účastníky sjednána smlouva o úvěru [číslo] kdy návrh na její uzavření podepsala žalovaná dne [datum] a zástupce žalobkyně návrh akceptoval dne [datum]. Předmětem sjednané úvěrové smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč na dobu 36 měsíců, který měla žalovaná splácet ve splátkách po 4 431 Kč vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba úvěru činila 162,41 % ročně, celkem mělo být uhrazeno 159 516 Kč Smlouva obsahuje dále obecná ustanovení týkající se splácení úvěru, také důsledky vyplývající z prodlení klientů, kdy v článku 6.5 je ujednáno, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vniká mu povinnost zaplatit poskytovateli úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. 4. Z hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] má soud za prokázáno, že je zde zaznamenána analýza bonity žalované jako úvěrované pro účely poskytnutí úvěru, dle které pravidelný čistý měsíční příjem úvěrované ze zaměstnání činí 17 000, její výdaje činí 3 410 Kč jako výdaje na životní minimum, 2 000 Kč na splátky úvěrů či zápůjček, 3 016 Kč na splátky žalobkyně, 2 000 Kč jako náklady na bydlení, tedy celkové výdaje činí 10 426 Kč a s rezervou 1 000 Kč má žalovaná volné zdroje ve výši 6 574 Kč. Dále je zde uvedeno, že je žalovaná svobodná, nežije s nikým ve společné domácnosti, bydlí v pronájmu, je zaměstnána u [právnická osoba] od [datum] na dobu neurčitou. Zprostředkovatel úvěru doporučil poskytnout úvěr. 5. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] jako zaměstnavatelem a žalovanou ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nastoupila u tohoto zaměstnavatele do pracovního poměru od [datum] na dobu neurčitou a dále z výplatních lístků vyplacených žalované soud zjistil, že v měsíci listopadu 2016 jí byla vyplacena mzda ve výši 17 202 Kč čistého a v měsíci prosinci 2016 mzda ve výši 17 552 Kč čistého. Tyto částky byly žalované vyplaceny na účet v následujících měsících, přičemž výplata za měsíc leden 2017 byla žalované vyplacena [datum] v částce 16 506 Kč, jak má soud za prokázáno z výpisu z internetového bankovnictví žalované. 6. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum], má soud za prokázáno, že tímto bylo rozhodováno o nároku žalobkyně vůči žalované ze smlouvy o úvěru [číslo] na zaplacení neuhrazené jistiny úvěru 62 181 Kč s tím, že jde o původní jistinu nesplaceného úvěru včetně přirostlého úroku po zesplatnění, dále bylo rozhodováno o smluvní pokutě ve výši 998 Kč a 4 663,50 Kč a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč. Soud ve věci žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to rozsudkem pro zmeškání, kdy vzal za nesporná veškerá tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě. 7. Dále žalobkyně předložila výpis z Nebankovního registru klientských informací, z něhož soud zjistil, že ke dni [datum] u žalované nebylo zjištěno žádné CBS skóre, je zde pouze uveden kód příznaku, v daném případě se jednalo o kód 227, podle něhož je vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Dále byl doložen výpis záznamů z registru [příjmení], ze kterého soud zjistil, že ke dni [datum] nejsou u žalované uvedena žádná data ohledně dlužných splátek či příznaku. 8. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že tímto oznámením měla žalobkyně sdělit žalované, že se ocitla v prodlení s úhradou splátky úvěru u smlouvy [číslo] o délce 65 dnů, čímž došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy a žalovaná byla vyzván k okamžité úhradě nesplaceného úvěru, včetně běžných úroků a smluvních pokut v celkové výši 63 779 Kč. Nebylo prokázáno odeslání oznámení žalované. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] zaslané žalované doporučeně dne [datum] (prokázáno poštovním podacím archem) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 19 338,50 Kč představující smluvní pokutu z nesplaceného úvěru s tím, že pokud tak neučiní, bude částka vymáhána soudně. 10. Z ostatních listinných důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění pro nadbytečnost. 11. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrované poskytne peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úroky ve sjednaných splátkách. 12. O nároku žalobkyně na úhradu nesplacené jistiny úvěru s přirostlými úroky, jakož i smluvní pokutou a smluvní pokutou vyčíslenou ve výši 0,1 % denně z částky 62 181 Kč do [datum] bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č.j. 130 C 306/2017-51. Předmětem tohoto řízení je uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru s přirostlými úroky ve výši 62 181 Kč za dobu následující, tedy od [datum] do [datum] Smluvní pokuta, resp. nárok na ni vyplývá z ust. § 2048 občanského zákoníku, kdy tato smluvní pokuta byla stanovena pro případ prodlení žalované s úhradou svých peněžitých závazků vůči žalobkyni poté, co došlo k zesplatnění úvěru, přičemž její výše byla ujednána dostatečně, určitě a soud nepovažuje její výši za nepřiměřenou s ohledem na výši dlužné částky. Soud se však musel zabývat tím, zda tato smluvní pokuta byla ujednána platně ve smyslu příslušných ustanovení týkajících se ochrany spotřebitele. Tato smluvní pokuta byla totiž součástí smlouvy o úvěru, kterou soud považuje s ohledem na postavení účastníků, kdy žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele, za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016. Bylo tedy nezbytné posoudit, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru,