115 C 3/2021-42 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 9. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 350 Kč s úrokem ve výši 406,78 Kč, dále s úrokem ve výši 23,66% ročně z částky 1 887,01 Kč za dobu od 3. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 164,05 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 887,01 Kč za dobu od 3. 12. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba] [anonymizována tři slova] uzavřela dne 28. 11. 2017 s žalovanou smlouvu o půjčce a předala jí částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dosud žalovaná uhradila částku 14 950 Kč a dluží na jistině částku 1 887,04 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 562,99 Kč. Žalobkyně připojila smlouvu o postoupení pohledávek. 2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě. 3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalované byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 28. 1. 2021 za použití fikce doručení podle § 49 o. s. ř. Žalovaná se dosud nevyjádřila, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění. 5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 11. 2017 se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] zavázala poskytnout žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit navýšenou o částku 7 400 Kč, tj. o poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí hotovosti 10 000 Kč. Strany smlouvy si sjednaly úrok za poskytnutou částku ve výši 23,72% ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. 6. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná poskytla tyto informace o své finanční situaci: žije v jedné domácnosti s rodiči, pečuje o jedno nezaopatřené dítě, je v zaměstnaneckém poměru na dobu určitou do 30. 6. 2019, splácí dluh ve výši 100 000 Kč měsíční splátkou ve výši 2 000 Kč. Měsíční příjmy žalované jsou v celkové výši 15 500 Kč a její pravidelné měsíční výdaje činí 13 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 8. Oznámením o postoupení pohledávky [právnická osoba] [anonymizována tři slova] oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 11. 2017. Oznámení bylo zasláno žalované poštou dne 13. 12. 2019. 9. Předžalobní výzvou k plnění byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení, tato výzva byla žalované zaslána poštou dne 1. 5. 2020. 10. V prvé řadě soud zkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnosti dané jí § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a článkem 8 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008 ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru, tj. zda právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, neboť žalovaná byla při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele a z toho důvodu jí slouží zákonem daná ochrana. Dle názoru soudu k odbornému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nepostačí informace sdělené spotřebitelem během sjednávání úvěru, nezbytné je veškeré příjmy a výdaje spotřebitele ověřit doložením příslušných dokumentů (pracovní smlouva, výplatní lístek, potvrzení o výši nájemného apod.). Žalobkyně netvrdila a ani nedoložila v rámci tohoto řízení, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované výše popsaným způsobem a následkem porušení této zákonem stanovené povinnosti je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, tj. její neplatnost od samého počátku, přičemž soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu z moci úřední. Nárok uplatněný v tomto řízení nemůže být ani z části posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). V rámci řízení bylo prokázáno, že žalovaná převzala od právní předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně zaplatila částku 14 950 Kč, tj. částku vyšší než částku, jež od právní předchůdkyně žalobkyně přijala. Z toho důvodu soud rozhodl o zamítnutí žaloby. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšné žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.