116 C 255/2021-104 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 19. 5. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 17. 5. 2017 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 330 000 Kč za účelem konsolidace ve smlouvě o úvěru specifikovaných dlužných závazků žalovaného a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 4 216,10 Kč počínaje dnem 15. 6. 2017, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroků a poplatků. Úroková sazba byla úročena 9,20% ročně. Nedílnou součástí smlouvy je sazebník, produktové podmínky a VOP, s nimiž se žalovaný seznámil. Úvěr byl poskytnut dne 17. 5. 2017, a to bezhotovostním převodem prostředků na účty konsolidovaných závazků. Žalovaný svou povinnost neplnil řádně a včas, z důvodu tohoto žalobkyně využila svého práva a dopisem ze dne 20. 7. 2020 prohlásila úvěr za okamžitě splatný v plné výši. Žalovaný doposud svou pohledávku nesplnil a dlužný závazek neuhradil. Žalovaný tak nadále žalobkyni dluží na jistině 266 744,76 Kč, dále smluvní úroky z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 10 568,26 Kč, smluvní poplatek 600 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 27. 4. 2021 ve výši 70,15 Kč a úroky z prodlení z dlužné jistiny 277 313,02 Kč od 28. 4. 2021 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. Podáním ze dne 25. 8. 2021 žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení k výzvě soudu. Žádost žalovaného banka hodnotila individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti a principy obezřetného úvěrování. Kontrolovala veškeré dostupné informace z interních a externích databází, zejména bankovních a nebankových registrů, klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra ČR. V případě žalovaného vycházela z jeho příjmů, který klientovy přicházel na běžný účet vedený u žalobkyně a jenž tento deklaroval ve výši 18 413 Kč. Klient uvedl celkový měsíční příjem domácnosti ve výši 40 000 Kč, byl porovnán jeho příjem a jeho výdaje na základě historických dat z ČSÚ, kdy výpočtem žalobkyně získal částku disponibilních zdrojů klienta, z interních zdrojů bylo zjištěno, že vůči žalobkyni měl klient v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 6 450 Kč a z externích zdrojů bylo zjištěno, že v době podání žádosti měl závazky s celkovou měsíční výší 817 Kč. Po provedeném individuálním hodnocení klienta žalobkyně žádosti klienta vyhověla a konsolidovala jeden jeho interní závazek se splátkou 4 800 Kč úvěrem ve výši 330 000 Kč se splátkou 4 216 Kč. Celkový dluh ve výši 277 983,17 Kč je tvořen dluhem na jistině ve výši 266 744,76 Kč, jedná se o částku poskytnutého úvěru ve výši 330 000 Kč poníženou o části splátek započtených na jistinu ve výši 63 255,24 Kč. Dále pak dluhem na smluvním úroku z dlužné jistiny ve výši 10 568,26 Kč (úrok 9,20% ročně). Tento úrok je výsledným nezaplaceným úrokem, který dlužník měl zaplatit v pravidelných měsíčních anuitních splátkách, tyto jsou počítány vždy z aktuálně dlužné jistiny úvěru, přičemž každá splátka úvěru obsahuje jak splátky jistiny, tak splátku smluvního úroku. Dále pak představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 70,15 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném dluh na poplatcích ve výši 600 Kč, a to za upomínku ze dne 27. 3. 2020. Žalovaný po celou dobu uhradil částku v celkové výši 140 263,90 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: Dne 17. 5. 2017 žalovaný požádal žalobkyni o úvěr – konsolidace půjček, v žádosti je identifikován osobními údaji, uvedl, že bydlí ve vlastním domě/bytě, je svobodný, má pracovní poměr uzavřen na dobu neurčitou od 1. 9. 2015, dosahuje průměrného čistého příjmu za tři měsíce 18 413 Kč s celkovým příjmem domácnosti 40 000 Kč a počet zdrojů 1. Srážky ze mzdy a jiné splátky nemá žádné, nemá vyživovací povinnost. Žalovaný předložil doklad o výši příjmu, je zaměstnán u [právnická osoba], s.r.o., jako dělník. Požaduje výši úvěru 330 000 Kč s počtem splátek 120 s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] s tím, že splátky budou splatné k 15. dni v měsíci. Dále je uvedena výše současných závazků u klienta, a to z úvěrové smlouvy [číslo] s měsíční splátkou 4 800 Kč. Žádost je žalovaným podepsána (viz čestné prohlášení, žádost o úvěr ze dne 17. 5. 2017). Téhož dne byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček [číslo] kdy na základě této smlouvy je žalovanému poskytnut úvěr ve výši 330 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr hradit anuitními splátkami po 4 216,10 Kč v počtu 120, přičemž splátky jsou splatné k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 6. 2017 s roční úrokovou sazbou 9,20% p.a., RPSN 9,73% s celkovou splatnou částkou 507 309,04 Kč. Účelem úvěru je úhrada dluhů sjednaných mezi klientem a bankou, smlouvou o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru evidovaném na účtu č. [bankovní účet] ve výši 299 344,14 Kč. Úvěr bude splácen formou zápočtu z účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 795 Kč, 50 Kč za každé vyhotovení výpisu z účtu a další poplatky stanovené ve smlouvě. Mezi účastníky bylo sjednáno pojištění s částkou 376 Kč, která je zahrnuta v anuitní splátce. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné produktové podmínky a sazebník poplatků (viz smlouva o úvěru ze dne 17. 5. 2017, obchodní podmínky, sazebník poplatků). Před uzavřením smlouvy byl žalovaný seznámen se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, v rámci které mu byly poskytnuty informace o způsobu splácení úvěru, jeho úrokování a celkové dlužné částce tak, jak následně bylo uzavřeno ve smlouvě o úvěru (viz formulář pro standardní informace ze dne 17. 5. 2017). V důsledku porušení podmínek smlouvy banka prohlásila úvěr za splatný ke dni 20. 7. 2020 celkovou splatnou částkou 277 983,17 Kč a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 5. 8. 2020. Zásilka byla odeslána k poštovní přepravě dne 28. 7. 2020. Žalovaný byl rovněž vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 29. 4. 2021, jenž byla odeslána na korespondenční adresu dne 29. 4. 2021 (viz zesplatnění ze dne 20. 7. 2020, poštovní podací arch ze dne 28. 7. 2020, výzva k úhradě ze dne 29. 4. 2021 a poštovní arch z téhož data). K prvnímu čerpání úvěru v částce 299 344,14 Kč došlo dne 17. 5. 2017 a téhož dne byla čerpána částka 30 655,86 Kč. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný čerpal 330 000 Kč a uhradil 140 263,90 Kč (viz platební historie smlouvy, výpisy z běžného účtu č. [bankovní účet]). 4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě věřitel poskytl žalovanému 330 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit během 120 měsíců formou sjednaných měsíčních splátek shora specifikovaných. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § [číslo] a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Zákonem je mu uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu byla předložena žádost žalovaného o poskytnutí úvěru s jeho čestným prohlášením o výši mzdy, přičemž úvěr byl poskytnut na konsolidaci úvěru, který měl žalovaný u žalobkyně. Pokud žalovaný v žádosti uvedl další příjmy domácnosti, tyto nebyly žádným způsobem prokázány. Žalobkyně žádným způsobem nezkoumala další výdaje žalovaného, zejména výdaje spojené s bydlením. U jednání dne 21. 9. 2021 bylo žalobkyni poskytnuto poučení ve vztahu k řádnému zkoumání úvěruschopnosti a navržení důkazů k prokázání tohoto řádného zkoumání. Žalobkyně svá tvrzení na z